Článek
Pamatujete? Zprvu když začalo jezdit metro, byli cestující povinni prokázat se dozorčímu stanice platnou časovou jízdenkou. V téhle souvislosti jsem si vzpomněla na příhodu, která se stala v naší rodině. Můj muž kdysi koncem měsíce zakoupil nový měsíční kupón. S mladší dcerkou měli takovou hru: cítila se důležitá, když jí dovolil vyměnit v legitimaci starý kupón za nový.
Jenže jednou se mu to nevyplatilo: dcerka byla tehdy malá, ještě neuměla číst, a tak se stalo, že kupóny přehodila. Takže starý neplatný kupón zůstal na svém místě a ten zakoupený, nový, muž roztrhal a zahodil do koše. S klidným svědomím se pak celý měsíc suverénně prokazoval projetou jízdenkou. I dozorčímu to ušlo.
Avšak čert nespí a nespal, rarášek, ani tentokrát. Koncem měsíce narazil totiž manžel na revizora. S jistotou vyndá průkazku a podává ji ke kontrole. Co vám mám povídat, byla to poměrně drahá hra, pokuta ho neminula.
