Článek
Kolegyně se dala do řeči se sousedkou: „Včera v metru jsem si poprvé uvědomila, že jsem stará a tlustá.“ „Ale to není vůbec pravda,“ ubezpečovala ji má mladá spolupracovnice. A myslela to upřímně, sousedka je totiž šarmantní, dobře vypadající a pěstěná dáma. Leč vymlouvejte to takové ženě, ještě plné nepříjemného zážitku. „Vždycky jsem si zakládala na tom, jak dobře vypadám, jak jsem ještě pořád fit a šik,“ stěžovala si postižená. „A najednou taková facka,“ pokračovala. „Vstoupím do metra a v tu ránu vstanou čtyři lidi, aby mě pustili sednout.“ Každé z nás se to, milé dámy, může stát, a s největší pravděpodobností se také jednoho dne - dříve či později - stane. Čas je neúprosný a život se s nikým nemazlí. Má matka vždy říkala. „Ženská to má holt těžký. Po padesátce je stará vrásčitá baba, zatímco mužskej má jen zajímavé vrásky, ona je celá šedivá, zato mužovy šediny jsou přitažlivé.“ A tak se alespoň klidně v metru bez výčitek posaďme.
