Článek
Pro nevidomého člověka je přeprava hromadnou městskou dopravou často přímo hrdinským kouskem. Vyprávěla mi dcerka, která se o handicapované lidi stará z profese, jak jsou slepým lidem při cestování šikovnými pomocníky vycvičení psi. Ani jsem netušila, kolik tras a jak rychle si takový hafan umí perfektně zapamatovat a pána pak tudy bez problémů třeba přes celou Prahu a třeba i metrem provést. Když je potřeba, většinou ochotně pomohou i ostatní cestující. A strašně mě potěšilo zjištění, že zase slepci dovedou pomoci na oplátku i těm „vidoucím“. Třeba jako jeden pán v černých brýlích s bílou hůlkou, kterého si všimnul můj muž. Vešel do vestibulu metra. Šel najisto, zřejmě naučeným způsobem, přímo ke stojanům s posledním vydáním ranního Metra. Vycvičeným pohybem prstů hbitě odpočítal několik výtisků novin a spokojeně vešel do metra. Doma jsme se shodli na tom, že ty noviny veze zřejmě kamarádům, kteří na rozdíl od něho si je mohou přečíst.
