Článek
Psychologie učí, že každý máme svoji „osobní bublinu“, ve které se cítíme bezpečně a jakékoli námi nechtěné, násilné porušení těchto hranic pociťujeme velmi nelibě, někdy dokonce jako ohrožení. Esoterici v tomto případě hovoří o narušení osobní aury člověka, psychotronici to nazývají narušením bioenergetického pole. Co si však má jeden počít v přeplněném metru? Tam, bublina nebublina, jsme nuceni snášet značné narušení svého osobního teritoria často. Lety jsem udělala jednu cennou zkušenost, jak se v takovém případě zachovat. Chcete-li, mohu vám ji sdělit. Tedy: stačí být velmi, ale velmi ohleduplný, taktní, tolerantní ke svým spolucestujícím, nešetřit v případě potřeby omluvami, raději dvakrát než vůbec poděkovat a hlavně: usmívat se, usmívat se, usmívat se. Nakonec námět pro Dopravní podnik: co takhle všude vyvěsit pro cestující pokyn „Nepropichujte si navzájem své bubliny“?
