Článek
Tuhle metrovinu mi přinesl domů můj muž, ale nepřinesl ji z metra, ale ze své oblíbené hospůdky. Jak už je v našich zemích zvykem, semele se právě u piva páté přes deváté. Lidé si tam svěřují své starosti, vyprávějí nejrůznější zážitky a starosti, v hospodách se uzavírají obchody i řeší aktuální politická situace. A tak jednou došlo i na pražské metro. Jedna pravidelná návštěvnice oné hospůdky, veliká to milovnice piva, vyprávěla tuhle svoji příhodu z metra. Chlubila se ostatním „štamgastům“, jak ji minulý týden pustil jeden mladík sednout v metru. Zarazilo ji to, protože není na takovou míru galantnosti právě zvyklá, než jí došly všechny souvislosti. „Víte pánové, on si spletl mé „pivní břicho“ a myslel si, že jsem v jiném stavu“. Všichni u stolu to hodnotili jako další důkaz prospěšnosti pravidelné konzumace piva. „Vidíš, jak se ti to pivečko vyplatilo,“ poplácávali ženu chlapsky po ramenou.
