Článek
Máme nádhernou kočku, mazlíčka rodiny. I když je to překrásná perská kočka, stříbrná činčila, je nalezenec. Mladší dcerka ji našla u metra ve křoví, vyjukanou, hladovou a plnou klíšťat. Nechtěli jsme původně do paneláku žádné zvířátko, ale vyhoďte takovou nešťastnou chundelatou kuličku na ulici. A tak od té doby žije Mína u nás. Nejprve ji však bylo třeba dát do pořádku, vyšetřit a oočkovat. Její majitelka číslo jedna, tj. mladší dcera, se toho úkolu zhostila. A tak Mína poprvé v životě jela metrem, k veterináři. Je plachá, a proto se strašně bála. Prodrala se z tašky a nedala jinak, než že dcerce seděla obtočená kolem krku. To jí připadalo nejbezpečnější místo. Kdo je tenkrát viděl, jistě mohl závidět, jaký krásný kožešinový, stříbrný límec ta naše slečna měla. A navíc by jistě zajásali ekologové: tohle je řešení - límec z živého zvířátka! Uvažuji, jestli to neporadit nějakému módnímu návrháři. Dovedete si takovou módní přehlídku představit?
