Článek
Každé povolání může člověka i profesionálně deformovat.
Vzpomínám si, jak coby studentka jsem si vydělávala o prázdninové brigádě v rodném městě na poště u telegrafu. Když jsem navečer, unavená z návalu práce, zvedla doma zvonící telefon, automaticky jsem se do sluchátka ohlásila: „Telegraf“. U nás v městečku se skoro všichni známe, a tak se vrátný, který mi hovor spojoval a o mé brigádě věděl, nasmál.
A proto mám veliké pochopení pro učitelku, které se stalo něco podobného při jízdě v metru. Vyprávěla mi kolegyně, jak její maminky kamarádka jela se svou přítelkyní pedagožkou v hlučném, spíš přeplněném než plném metru. Slova tam nebylo slyšet, jaký to byl rumrajs. Obě ženy si tak nemohly ani nerušeně popovídat. Kantorka, zvyklá na podobné situace ve třídě řvoucích dětí, zareagovala bezděčně, ale velice účinně. Silným hlasem totiž zvolala: „Ticho tady bude.“
A věřte, že bylo.
