Článek
Víte o tom, že v metru se člověk může na chvíli stát i držadlem? Zjistila to má bývalá kolegyně cestou z práce domů. Bylo plno, stát se dalo jen u dveří, dál se člověk ani nedostal. Bezmyšlenkovitě se zachytila tyče, co bývá hned zkraje sedadla. Drží se, duchem bloumá kdoví kde. Když to občas cukne, automaticky se přidrží a přitáhne k tyči, aby pohyb vyrovnala a zabránila tak pádu. Cesta jí ubíhala: stihla promyslet problém, který si nesla v hlavě z práce, rozhodla se, co uvaří k večeři, vzpomněla si, že bude třeba dojít na poštu… Zkrátka jako každý den. Až ji vyrušil nesmělý dotaz vedle sedícího pána: „Dovolíte, paní, já už budu vystupovat.“ A tak zjistila, že se celou tu dobu drží dřevěné násady, kterou pán - zřejmě čerstvě nakoupenou - vezl, postavenou vedle sebe, domů. Omluvě mé známé se jen srdečně zasmál a pobavený se rozloučil se slovy: „Milerád jsem Vám posloužil.“
