Článek
Toulky do říše FANTAZIE
Okouním kolem plechového plotu
a narazím na železná vrátka.
Rozhlédnu se, zda mě nikdo nevidí
a nesměle vezmu za kliku.
Vrz, vrz.
První dojem: moc světla,
všude zář. Oslnění.
Pak vidím svoje sny
jakoby všechny současně
promítnuté na filmové plátno.
Co chci, na co pomyslím,
to se naráz i vyplní.
Nemohu se nabažit, lítám
jako pominutá sem a tam.
Zkouším své meze a možnosti,
trénuji svoji obrazotvornost.
Slastně unavena uléhám do trávy,
s rukama pod hlavou
a s kopretinou v puse.
Přemýšlím, proč opět doléhá
ten nepříjemný pocit,
že každou chvíli
zazvoní budík.
