Článek
Hárání duše aneb náladová
Co mně se dneska honí hlavou,
střídají stavy, pocity…
Tu mozek pálí, duše bolí,
tu zas jak jasem politý
je povrch mojí psýchy
a svět se mi zdá růžový
jako bych zase školák byla
a pospíchala do školy.
Netrvá dlouho a zas můra
tlačí mi silně na mozek.
Nehnu se z místa, jako vraky
u kterých chybí podvozek.
Opět se vzepnu, vyhodím přední,
jak plnokrevník vyrazím,
odhodlám výraz a popoledni
romanticky zas tiše sním.
Točí se, viklá se se mnou ten svět.
Kdo ale s bláznem tím má tohle vydržet?
Nevšímejte si mě, nechte mě býti
a nehledejte tu příčinu
(Pomysli třeba na hormony,
neurózu vezmi za vinu…
Vždyť je to jedno, na tom nezáleží).
Zpupně si češu ofinu.
