Článek
Pozdravy jsou slova, která vyslovíme nesčetněkrát za den. Užíváme je při setkání i loučení, při osobním kontaktu, telefonickém rozhovoru, zkrátka jimi začínáme i končíme jakoukoliv konverzaci. Kde je však původ těchto slov a proč právě tyto výrazy u nás zakořenily tak hluboko, že se staly nejužívanějšími napříč všemi společenskými vrstvami?
Pozdravy z celého světa
Ahoj
Asi nejrozšířenější pozdrav u nás a zároveň jedno z prvních slovíček, které učíme vyslovovat malé děti, je slovo Ahoj. Tento starý námořnický pozdrav původně znějící Ahoe jsme převzali z angličtiny a o jeho pravém významu se dodnes vedou spory. Podle některých odborníků jde o anglický výraz pro člun či loďku – A hoy, podle jiných se jedná pouze o zesílenou formu klasického zvolání Hej!, které má upoutat pozornost druhých. Náboženské hledisko má také svoji teorii – údajně je pozdrav Ahoj zkratka latinské fráze Ad Honorem Jesus, tedy Ke slávě Ježíšově. Každopádně v Čechách i na Slovensku jde o nejběžněji používané slovo při pozdravu, ačkoliv původem české není. Kromě toho si jej oblíbili také vodáci a trampové, pro které se Ahoj stalo jediným přípustným pozdravem.
Zdravení jako projev slušnosti
Nazdar
Kořeny tohoto pozdravu sahají až do roku 1851 a souvisí s finanční sbírkou uspořádanou ke stavbě Národního divadla. Sbírka probíhala v Praze i v ostatních českých městech tak, že po nich chodili výběrčí s kasičkou s nápisem „Na zdar důstojného Národního divadla“. Každý si již domyslí, že pozdrav Nazdar je složenina prvních dvou slov tohoto nápisu. Vlna nadšení ze stavby Národního divadla rozšířila heslo do všech koutů naší země a dodnes se jím zdraví všechny věkové kategorie. Pozdrav Nazdar! se stal velmi oblíben také u Sokolů a byla jím pojmenována i rota českých dobrovolníků, která tvořila základ československých legií ve Francii. Rota NA ZDAR je mimo jiné známa svým vítězstvím v bitvě u Arrasu 9. května 1915. Při oficiálních událostech se s tímto pozdravem setkáme u Ozbrojených sil České republiky při některém z uvítacích ceremoniálů. Hlava státu totiž zdraví nastoupenou jednotku Hradní stráže slovy: „Vojáci, nazdar!“, na což následuje odpověď „Zdar!“.
Italské Ciao jako naše Čau
Čau
Pozdrav Čau zcela jistě pochází z tradičního italského Ciao a podobně jako jiné světové jazyky jej převzala i čeština. U nás se začal používat v padesátých letech minulého století, tedy dobách přísné totality. Tehdy vyjadřoval určitý vzdor proti komunistickému pozdravu „čest práci“, a ačkoliv měl režim zpočátku tendence za jeho používání trestat, nakonec však přistoupil k jeho toleranci. Původ slova ciao nejspíše pramení z benátské výslovnosti starého pozdravu „vostro schiavo“. I když doslovný překlad slova schiavo je otrok, mohli bychom ho přirovnat k pozdravu „váš služebník, služebníček“, který se v dřívějších dobách používal i u nás.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cau
https://www.stoplusjednicka.cz/jazykovedma-prozrazuje-co-spojuje-pozdravy-cau-servus
https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/kulturni/ahoj-nazdar-cau-nejoblibenejsi-ceske-pozdravy
