Článek
Často si ho spojujeme se zatuchlostí, starým oblečením nebo dokonce nedostatečnou hygienou. Vědci ale už řadu let vědí, že lidský pach se s věkem skutečně mění. A novější experiment přinesl překvapivé zjištění: vůně seniorů sice byla podle čichu rozpoznatelná, samotní hodnotitelé ji však označili za méně intenzivní a méně nepříjemnou než pach mladších lidí.
Za charakteristickým pachem stojí chemie našeho těla
Tělesný pach není pouze vůně potu. Vzniká složitou kombinací sekretů kožních žláz, kožního mazu a činnosti mikroorganismů na povrchu kůže. S přibývajícím věkem se přitom mění jak aktivita některých kožních žláz, tak chemické složení látek, které pokožka produkuje. Jednou z látek spojovaných s věkem podmíněnou proměnou tělesného pachu je 2-nonenal, nenasycený aldehyd, jehož koncentrace podle výzkumů s věkem narůstá.
Právě 2-nonenal bývá spojován s charakteristickým aroma, které lidé popisují například jako vůni starého papíru, trávy, vosku nebo oleje. Nejde tedy jednoduše o klasický „zápach potu“. Chemická změna tělesného pachu souvisí mimo jiné s proměnami kožních lipidů a jejich oxidací.
Pach se mění s věkem
Poznáme podle pachu, kolik je člověku let?
Překvapivou odpověď přinesl experiment publikovaný v časopise PLOS ONE. Vědci pracovali se třemi věkovými skupinami: lidmi ve věku 20 až 30 let, 45 až 55 let a seniory ve věku 75 až 95 let. Tělesný pach získávali za kontrolovaných podmínek a následně ho nechali hodnotit mladými účastníky, kteří nevěděli, komu vzorky patří.
Výsledek byl možná přesně opačný, než by člověk čekal. Pach lidí ve věku 75 až 95 let byl hodnocen jako méně intenzivní a méně nepříjemný než pach obou mladších skupin. Nejvýraznější a zároveň nejméně příjemný pach měli v experimentu muži středního věku.
Přesto měli účastníci jednu pozoruhodnou schopnost. Dokázali vzorky pocházející od nejstarších lidí odlišit od ostatních a přiřadit je ke správné věkové kategorii. Jinými slovy, náš nos dokáže zachytit určitý pachový „podpis“ vyššího věku, aniž by tento pach musel být automaticky odpudivý.
Proč nám tedy pach starších lidí připadá nepříjemný?
Tady se do hry dostává nejen chemie, ale také psychologie. Stejný pach totiž můžeme vnímat rozdílně podle toho, co si s ním spojíme. Pokud víme nebo předpokládáme, že určitý zápach pochází od starého člověka, můžeme si ho automaticky spojit se stářím, nemocí, nemocničním prostředím nebo zanedbanou hygienou. Když ale stejný vzorek hodnotíme anonymně, bez informace o jeho původu, může nám připadat mnohem méně obtěžující.
Výzkumníci proto upozorňují, že takzvaný „pach stáří“ není jednoduše synonymem pro špínu nebo nedostatečnou hygienu. Jde o přirozenou změnu chemického složení tělesného pachu, která souvisí se stárnutím organismu. Samotný experiment navíc ukázal, že seniorský pach nebyl hodnocen jako nejhorší – právě naopak.
Začíná se tělo měnit už kolem třicítky?
Starší články často uvádějí, že charakteristický pach stáří se začíná objevovat už kolem třicátého roku života. Tohle tvrzení je ale potřeba brát s rezervou. Věkem podmíněné změny tělesného pachu skutečně existují, neznamená to však, že by přesně ve třiceti letech člověku začal vznikat typický „pach stáří“. Výzkumy pracují spíše s postupnými změnami chemického složení tělesného pachu v průběhu života.
Navíc samotný lidský pach ovlivňuje celá řada dalších faktorů – například strava, zdravotní stav, kosmetika, prostředí nebo osobní hygiena. Věk je tedy pouze jedním z faktorů, který se na výsledném tělesném pachu podílí.
Japonsko má pro pach stáří vlastní výraz
V Japonsku se pro specifický tělesný pach spojovaný s vyšším věkem používá označení kareishu. Téma je tam natolik známé, že existují i kosmetické přípravky zaměřené právě na jeho potlačení. Samotný pojem ale může posilovat představu, že jde o něco automaticky odpudivého. Výsledky čichového experimentu přitom ukazují mnohem zajímavější obrázek.
Lidský nos skutečně dokáže zachytit změny, které se s věkem v těle odehrávají. Neznamená to ale, že starší člověk musí být cítit nepříjemně. V kontrolovaném experimentu byl pach seniorů naopak hodnocen jako nejméně intenzivní a nejméně nepříjemný ze sledovaných věkových skupin.
Japonsko řeší pach starších lidí
Stáří má svůj pachový podpis, ne však automaticky nepříjemný odér
Představa, že člověka lze podle pachu jednoduše „odhalit“ jako starého, tedy není úplně mimo. Naše tělo se s věkem mění a tyto změny se promítají i do jeho vůně. Výzkum ale současně boří zažitou představu, že tento pach musí být nepříjemný nebo že vypovídá o hygieně člověka.
Možná tedy nejde ani tak o to, že by staří lidé začali být cítit „špatně“. Jejich tělo jednoduše voní jinak. A jak ukázal čichový experiment, náš nos tento rozdíl dokáže zachytit, i když náš mozek mu teprve následně přisoudí význam.
Zdroj:
https://magazin.cz/lifestyle/12119-typicky-zapach-starych-lidi-ma-svuj-duvod-a-zacina-se-projevovat-jiz-kolem-30-roku
https://www.flowee.cz/zdravi/15286-dedek-plesnivy-pach-staroby-se-za-nami-tahne-uz-od-ctyricitky
