Tajemství stoletých aktivních seniorů: Fungují „modré zóny“ opravdu, nebo jde hlavně o marketing?

Pojem vznikl díky italskému lékaři Giannimu Pesovi a belgickému demografovi Michelu Poulainovi, kteří na mapě Sardinie značili vesnice s vysokým počtem stoletých modrým perem. Buettner myšlenku převzal a popularizoval. Široké pozornosti se jí dostalo až v roce 2023 díky netflixovému dokumentu, který moderoval právě on.

V Buettnerově pojetí je původních modrých zón pět: horská oblast Ogliastra na italské Sardinii, řecký ostrov Ikaria, japonská Okinawa, kostarický poloostrov Nicoya a kalifornské městečko Loma Linda. Obyvatelé těchto lokalit často žijí přes sto let a zůstávají aktivní. Buettner zdůrazňuje, že se tam lidé nesnaží žít „zdravě“ – prostě žijí v prostředí, které jim zdravý život usnadňuje.

Na Sardinii dominuje pastevectví, lidé denně nachodí kolem osmi kilometrů a jí hlavně celozrnné potraviny, fazole, zeleninu a ovoce. Maso si dopřávají jen výjimečně, alkohol střídmě. Na Ikarii hraje hlavní roli zelenina, olivový olej, bylinky a pravidelný půst. Lidé se hodně pohybují, odpočívají po obědě a večer tráví čas ve společnosti. Okinawa je známá aktivními seniory, kteří často pracují i po osmdesátce, udržují silné sociální vazby a jí především sladké brambory, zeleninu, ryby a sóju. V Loma Linda hraje klíčovou roli adventistická komunita s důrazem na abstinenci, nekuřáctví a rostlinnou stravu. Na Nicoyi lidé hodně pracují venku, zůstávají součástí rodiny a komunity a jí hlavně fazole, kukuřici a tykve – podle některých hraje roli i místní voda bohatá na vápník a hořčík.

V roce 2023 přibyl na seznam Singapur – tentokrát díky státní politice podporující zdravé návyky, nikoli tradičnímu životnímu stylu. Někteří odborníci by přidali francouzský Martinik nebo finskou Ostrobotnii a naopak zpochybňují zařazení Loma Lindy. Část vědců upozorňuje, že projekt vznikl jako novinářská iniciativa, data mohou být nepřesná a výběr lokalit ovlivnila snaha najít zajímavé příběhy. Diskutuje se i o tom, zda Buettner nepřehání význam životního stylu – zejména po devadesátce hrají větší roli genetické dispozice. Zároveň se z konceptu stal úspěšný obchodní projekt s knihami, kuchařkami a programy.

Novější výzkumy ukazují, že v některých původních modrých zónách se podíl stoletých snižuje – například na Nicoyi u generací narozených po roce 1930. Podobný vývoj se očekává i na Okinawě. Příčinou je pravděpodobně ústup od tradiční stravy a pohybu směrem k průmyslově zpracovaným potravinám a sedavějšímu životu. Australský výzkumník Saul Justin Newman navíc upozornil, že část údajů o mimořádné dlouhověkosti může být zkreslena nepřesnými historickými záznamy.

Většina odborníků se však shoduje, že nejlepším vysvětlením výjimečně vysokého věku je kombinace genetiky, zdravých návyků, kvalitní zdravotní péče a silného sociálního prostředí.