Článek
Počátek 2. světové války datovaný na 1. září 1939 je všeobecně spojován s útokem proti Polsku vedeným německou armádou. Polsko však bylo z jihu napadeno ještě Slovenským státem, který proti němu vyslal speciálně vytvořenou slovenskou polní armádu. Pod názvem Bernolák tak slovenská armáda stanula na straně Německa a aktivně se účastnila prvních bojů na polském území.
Slovensko v boji
Co útoku předcházelo?
Již 20. a 21. července 1939 se na tajné schůzce dohodli představitelé Slovenska s Němci o případné spolupráci na plánovaném útoku proti Polsku a 23. srpna obdržel německý vyslanec v Bratislavě od státního podsekretáře Woermanna tajný zašifrovaný rozkaz, podle kterého musí slovenská vláda počítat s operacemi u polsko-slovenských hranic. Slovenská vláda se rozhodla tuto situaci akceptovat a 28. srpna 1939 vyhlásila mobilizaci, ze které vzešlo 148 133 důstojníků a vojáků. Šlo o nepočetnější stav ve slovenských dějinách. Pod přímým velením ministra obrany Ferdinanda Čatloše byla vytvořena Slovenská poľná armáda „Bernolák“ s 51 306 muži, kterou tvořily pěší divize Jánošík, Škultéty, Rázus a motorizovaná jednotka Kalinčiak.
Bitevní pole
Co si Slováci od útoku slibovali?
Svojí účastí si Slováci chtěli vydobýt zpět svá území, která postoupili Polsku v letech 1920, 1924 a 1938. Mnichovská dohoda jim již 1. prosince 1938 umožnila zabrat 226 kilometrů čtverečních z polského území, na kterých v té době žilo přibližně 4 280 obyvatel, avšak oni měli další zájem na jeho rozšíření. Německo jim před zahájením útoku tyto záruky poskytlo, a tak nic nebránilo tomu, aby se Slovenská armáda připojila k německé invazi.
Jak probíhal samotný útok?
Útok na Polsko zahájily slovenské jednotky z divize Jánošík 1. září 1939 v pět hodin ráno okupací obce Javorina a města Zakopane, následně pokračovaly společně s 2. německou horskou divizí v postupu na Nowy Targ. Přímé boje s polskou armádou vypukly mezi 4. a 5. září 1939, avšak již po dvou dnech následovalo postupné stahování divize Jánošík nazpátek na Slovensko a pouze jeden prapor zůstal na obsazeném území. Ostatní jednotky ze skupiny Bernolák se operace neúčastnily, Slovensko však proti Polsku nasadilo dvě z vlastních tří slovenských leteckých eskader. Těm se podařilo sestřelit jedno polské letadlo, samy však zaznamenaly ztrátu dvou strojů. Všichni slovenští vojáci byli do konce září 1939 z Polska staženi, jejich „odvahu“ však poctila 5. října 1939 oslavná vojenská přehlídka v Popradu uspořádána Tisovou vládou, na které byl generál Čatloš vyznamenán od Hitlera železným křížem.
Zraněný voják
Jaké ztráty zaznamenalo Slovensko po útoku na Polsko?
Po stažení slovenského vojska z polského území čítaly ztráty na straně Slováků 18 vojáků, kteří během invaze zahynuli. 46 mužů bylo zraněno a 11 vojáků se pohřešovalo. Při akci padlo do slovenského zajetí asi 1 350 Poláků, kteří byli většinou předáni Němcům. Jen nepatrná část jich zůstala ve slovenském zajateckém táboře v Lešti. Ke ztrátám na životech nesmíme opomenout ztrátu kreditu Slovenska v očích ostatního světa.
Otázkou je, zda 770 kilometrů čtverečních s 34 509 obyvateli, tedy území věnované Slovensku z vděčnosti říšským kancléřem Adolfem Hitlerem 17. října 1939, stálo Slovákům za tuto spolupráci s Němci.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Slovak_invasion_of_Poland
https://www.aktuality.sk/clanok/YAMSlgh/slovensko-bolo-jedinym-spojencom-nacistov-v-utoku-na-polsko-ako-sa-bojovalo-o-tatry/
https://sk.wikipedia.org/wiki/Po%C4%BEsk%C3%A1_obrann%C3%A1_vojna_(1939)
