Vypadá jako obyčejné jablko. Tento strom ale může člověka těžce popálit i bez jediného doteku

Její jedovatá míza dokáže způsobit bolestivé poleptání a problém může nastat i tehdy, když se samotného stromu vůbec nedotknete.

Právě kvůli tomu si mancinela vysloužila přezdívku strom smrti. Její nebezpečnost přitom není žádným moderním objevem. Lidé žijící v oblastech, kde tento strom přirozeně roste, znali jeho účinky po staletí. Toxickou mízu dokonce využívali jako zbraň. Dnes už jsou některé populace mancinely mnohem menší než v minulosti, přesto se s ní lze stále setkat především v pobřežních oblastech Floridy, Mexika, Karibiku a severní části Jižní Ameriky.

Mancinela může dorůst až přibližně patnácti metrů a její vzhled skutečně není nijak výjimečný. Má široce rozvětvenou korunu, zelené listy a kořeny, které místy vystupují nad povrch. Právě kořenový systém navíc pomáhá zpevňovat půdu a chránit pobřeží před erozí. Na první pohled tedy působí spíš jako užitečná součást tropické přírody než jako strom, kterému by se člověk měl vyhýbat.

Nebezpečná je však prakticky celá rostlina. Její mléčná míza obsahuje vysoce dráždivé toxické látky, které mohou po kontaktu s pokožkou vyvolat silný zánět, puchýře a bolestivé poleptání. A právě tady začíná jedna z nejzvláštnějších vlastností mancinely. K tomu, abyste se dostali do kontaktu s jejími toxiny, totiž nemusíte nutně přiložit ruku ke kmeni.

Když začne v tropické oblasti pršet a člověk se instinktivně schová pod strom, mohou se látky ze stromu smísit s dešťovou vodou a následně dopadat na pokožku. Výsledkem může být velmi nepříjemná reakce. Ještě horší situace nastane, pokud se látka dostane do očí. Může způsobit silné podráždění a dočasné poškození zraku.

Nebezpečný může být dokonce i kouř vznikající při spalování dřeva. Proto se v místech, kde mancinely rostou, lze setkat s výstražnými cedulemi, které kolemjdoucí upozorňují, aby se stromu vyhnuli.

Snad nejzáludnější na celé rostlině jsou její plody. Na pohled mohou působit téměř lákavě. Zelené kuličky připomínající drobná jablka rozhodně nevypadají jako něco, co by mělo člověka ohrozit na životě. Právě jejich vzhled ale v minulosti přispěl k děsivé pověsti mancinely.

Podle historických zpráv je Kryštof Kolumbus označoval jako „jablíčka smrti“. A rozhodně k tomu nebyl důvod jen v jejich vzhledu. Ochutnání plodu může během krátké chvíle vyvolat intenzivní pálení v ústech, bolest a podráždění hrdla. Požití většího množství může způsobit vážné poškození trávicího traktu a v krajním případě vést k ohrožení života.

Existují i zdokumentované případy lidí, kteří se nechali podobou plodu zmást. Jeden z nejznámějších popisů pochází od britské radioložky a cestovatelky, která společně s kolegou ochutnala malý kousek plodu. Zpočátku měl údajně sladkou chuť připomínající švestku. Velmi brzy se však dostavilo pálení v ústech a bolestivé stažení hrdla. Z nevinně vypadajícího ochutnání se tak během několika okamžiků stal velmi nepříjemný zážitek.

Nebezpečnost mancinely znali lidé v jejím přirozeném prostředí dávno předtím, než ji začali zkoumat moderní vědci. Její toxické vlastnosti dokázali využít ve svůj prospěch. Míza stromu se podle historických pramenů používala například k přípravě jedovatých šípů a šipek.

S mancinelou jsou spojovány také velmi kruté příběhy o mučení. Některé historické prameny popisují případy, kdy byli zajatci vystaveni jejím toxickým látkám nebo byli přivazováni ke stromu. Využití jedovaté mízy se neomezovalo pouze na člověka – v některých případech měla sloužit také k zamořování vodních zdrojů nepřátel.

Dnes podobné praktiky působí téměř neuvěřitelně. Přesto dobře ukazují, proč si mancinela během staletí získala tak děsivou pověst.

Na mancinelu je možná nejděsivější právě její nenápadnost. Nečekali byste od ní nebezpečí. Neohání se trny, nevydává žádný varovný zápach a její plody mohou naopak působit docela lákavě. Člověk, který strom nezná, tak nemusí mít sebemenší důvod domnívat se, že stojí jen pár metrů od potenciálně nebezpečné rostliny.

Právě proto se u některých exemplářů objevují výstražné značky a doporučení držet se od nich dál. Mancinela sice v některých oblastech ustoupila a její výskyt se zmenšil, její pověst ale zůstává. A pokud na ni někdy narazíte během cesty tropickou krajinou, rozhodně není dobrý nápad zkoušet, zda je její ovoce opravdu tak sladké, jak vypadá.

Zdroje:

https://zoom.iprima.cz/priroda/nejnebezpecnejsi-strom-455531

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mancinella-nejnebezpecnejsi-drevina-sveta-ktera-vas-muze-zabit