Článek
Černá sanitka unášející mladé lidi na orgány nebo stopař se škrtící strunou – to jsou jen dva příklady tzv. městských legend (z anglického urban legends, pozn. red.), tedy pověstí založených na tajemných strašidelných příbězích. Mnohdy si tyto smyšlené historky žijí svým životem, některý vypravěč je zdramatizuje, jiný zase odlehčí, nechybí ani zasazení do dané lokality. Typické pro ně je, že vypravěč nebývá tím, kdo danou věc zažil, to je vždy známý jeho kamaráda, kolegy či příbuzného. Legendy se odehrávají na běžných místech a jsou napsány tak, že se jim snadno dá uvěřit. V každé zemi mají své oblíbené báchorky, které se předávají z generace na generaci. V Čechách tomu není jinak. Pojďme se podívat na ty nejznámější z nich včetně těch novodobých.
Černá sanitka
Jednoznačně nejznámější českou městskou legendou je pověst o černé sanitce, která brázdí českými ulicemi a unáší děti a mladé lidi. Ti jsou posléze usmrceni a prodáni dále na orgány. Povídačka začala být populární ještě za dob Československa, v 80. letech minulého století. Základ pro její příběh nejspíše vypravěči převzali z německého filmu Kandidáti života a smrti. Ve snímku si mladí snoubenci Monica a Mike užívají líbánky v Mexiku, vše ale překazí záhadná sanitka, kterou je Mike unesen. Tato legenda je oblíbená i v jiných postkomunistických zemích, Latinské Americe i na jihu Evropy. V poslední době zažila návrat v podobě fám o bílých dodávkách, které lákají dovnitř děti či mladistvé. Nicméně se nemohou rovnat slávě černé sanitky, která je dnes již fenoménem. Svou sérii knih pojednávající o městských legendách po ní pojmenoval i známý český folklorista Petr Janeček.
Stopař se škrtící strunou
Stopař se škrtící strunou je vymyšlenou báchorkou, která je známá v mnoha obdobách. Vždy se mění postava řidiče či řidičky, ale ústřední postava příběhu vždy zůstává stejná. Je to dobře vypadající elegán s kufříkem, který tvrdí, že u sebe nemá hotovost ani telefon. Jednou stopuje u cesty, jindy zase číhá na parkovišti u obchodu a prosí o odvoz. Všechny historky však spojuje jedno, během jízdy stopař vždy požaduje, aby si mohl přesednout na zadní sedadlo. Činí tak pod různými záminkami. Řidiči vozidla je to divné, a tak rádoby přistoupí na stopařovu hru, nechá jej vystoupit, a jen co se zaklapnou dveře, rychle z místa ujíždí. Později si řidič všimne zapomenutého kufříku. Neodolá pokušení a rozhodne se jej otevřít. V ten moment se mu div nezastaví srdce – nalézá zde škrtící strunu. Stopaři jsou velmi oblíbeným předmětem městských legend i ve světě, vůbec nejoblíbenější je příběh o stopaři mizejícím z jedoucího vozidla. Dává totiž prostor k diskuzi, co se s danou osobou mohlo stát.
V hlavní roli zvířata
Řada smyšlených příběhů se točí kolem zvířat. Velmi populární je báchorka o zakoupené palmě, kterou si nadšená rodinka přinese domů. Večer se však v jejich domě začne ozývat pískání. Rychle se dovtípí, že jediné, co se změnilo, je nově zakoupená palma. Rodina tedy zavolá do obchodu, kde jim je řečeno, že je potřeba ihned opustit dům. Na místo přijíždí specializovaná firma, která nechápající rodině sdělí, že palma byla domovem smrtelně jedovatých pavouků, kteří jsou aktivní hlavně v noci. Tato povídačka k nám zřejmě byla importována ze zahraničí, velké popularitě se těší například ve Skandinávii.
Exotická zvířata jsou obecně oblíbeným námětem těchto pověstí, jistě jste také slyšeli městskou legendu o hadovi, který se začal chovat podivně a lehal si vedle majitelky do postele, a následně veterinář dívce sdělil, že si ji had poměřuje, protože ji hodlá sníst. To, že je příběh smyšlený, v tomto případě ale asi došlo každému. Hadi si rozhodně neplánují, kdy si co dají k snědku a také si svou kořist nepoměřují.
Vajíčka na předním skle
Českých městských legend je nepřeberné množství, ale článek zakončíme jednou novější fámou, která se jeden čas šířila na sociálních sítích jako lavina. Příspěvek měl formu varování před kriminálníky, kteří se dle něj měli pohybovat na českých silnicích. Smyšlená báchorka se točila kolem vajíček, která vám dle řetězového sdělení měla přistát na předním skle v průběhu vaší noční jízdy autem. V textu jste byli nabádáni k tomu, abyste hlavně nespouštěli stěrače, nepouštěli vodu a nezastavovali. Dle příspěvku by se vaše přední sklo v ten moment proměnilo na hustou kaši, přes kterou byste nic neviděli, a byli byste tedy nuceni vozidlo odstavit u krajnice. V ten moment by zloději využili příležitosti a okradli vás. Samozřejmě nechyběla výzva, abyste „řetězovku“ poslali dál. Pokud by vás zajímalo, zda by to v reálu mohlo fungovat, odpovědí je ne. Magazín Auto to již v roce 2011 totiž vyzkoušel za vás. Na případu tohoto hoaxu lze vidět, jak rychle se nepravdivá zpráva může rozšířit a také, jak dlouho se těší své popularitě. Ačkoliv světlo světa prvně spatřila v roce 2009, občas je k vidění na sociálních sítích i v dnešní době.
Zdroje: JANEČEK, Petr. Černá sanitka: znovu v akci: hoaxy, fámy, konspirace. Praha: Pavel Jeřábek - nakladatelství Plot, 2020. ISBN 978-80-7428-367-3.
