Článek
Dějství 1
Oněgin: ,, Za zimních podvečerů píši dopis.´´
,, Tobě Táňo, dívko mých snů.´´
,, Když budeš chtít, kamarádovi napiš.´´
,, Rád bych patřil do rodokmenu.´´
Táňa: ,,Můj nejmilejší, nejpokornější a nejstatečnější rytíři.´´
,,Odolávám Tvým prosbám, zůstávám chladnou.´´
,, V hlavě myšlenky se víří.´´
,, Zažít ta léta ještě jednou.´´
O: ,, Lásko, nic jiného si nepřeju,
ve dne, nocí, Tě miluju.´´
,, Vím, že jsi oddaná svému manželovi.´´
,,Chápu takové rozumné a citlivé rozhodnutí.´´
T: ,,Oněgine, prosím, neříkej už nic.´´
,, Já Ti nemohu dát víc.´´
,, Proč nám dříve nevyšlo?´´
,, Můj život nemá světlo.´´
O: ,, Princezno, kvůli mne tak trpíš.´´
,, Budu bojovat věř a piš.´´
,, Není to jednoduché, já vím,
ale svou životní chybu napravím.´´
T: ,, Jak? Nechci ublížit svému muži.´´
,, Nesnesu podvádění, spiklenectví, zabíjení a lži.´´
,, Příteli, zvu Tě na večeři.´´
,, Srdce touhou a vášní hoří.´´
O: ,, Broučku, Tvá slova mě rozpalují,
něžné pohledy přímo spalují.´´
,, Táňo, ale pozvání nesmím přijmout
a vedle své lásky si sednout.´´
T: ,, Máš pravdu, nebylo by fér,
abychom létali do jiných sfér.´´
,, I obyčejné posezení by ranilo,
tak proč mu přidat kilo?´´
Dějství 2
Najednou se kníže objeví,
oči má přímo soví.
Říká: ,,Táňo, já jsem nezbeda.´´
,, Ach. Já nešťastný, běda.´´
T: ,, Copak se děje, choti?´´
,, Jaké máš těžké trampoty?´´
,,Tak vyděšeného Tě nikdy nespatřil můj zrak.´´
,,Prosím, aby ses šetřil.´´
Kníže: ,, Potkal jsem lesní žínku,
měla sílu ve vínku.´´
,,Nepomohl ani starý rozum,
já pil tvrdý rum.
T: ,, No to hrozné není,
vytrhni z paty trní.´´
,,Pojď si sednout tady,
zahrajeme si na dudy.´´
K: ,, Ne, ne, má paní.´´
,, Já dnes nemám stání.´´
,, Řeči jsem večer vedl,
nikdy bych ale nepodvedl.´´
T: ,, Velice si cením slov.´´
,, Nešel jsi na lov
a zůstal jsi věrný ženě.´´
Oddané, krásné, milující Táně.´´
K: ,, Přesně tak. Vzorný manžel.´´
,, Přesto cítím neutěšený žel.´´
,, Já se asi zamiloval,
očima bych ji maloval.´´
T: ,, Jak nádherně to vyprávíš.´´
,, Poznala jsem také lásku.´´
,, Vztah visel na vlásku.´´
,, Nejdříve se bránil, víš?´´
K: ,, Tak ať na oběd,
přijdou, bude se pět,
tancovat, jíst, povídat a pít.´´
,,Ty a víla věneček vít.´´
T: ,, Ráda uvidím Tvoji princeznu.´´
(pro sebe) ,,Snad do zítra neuvadnu.´´
,, Pohár prázdný, láskou žízním.´´
,, V noci jen trýzním.´´
Dějství 3
( Ráno) T: ,, Jsi zván na oběd.´´
O: ,, Pro pár láskyplných vět.´´
T: ,, Půjdu sněhem, roštím a vodou.´´
O: ,, Co dva jiní neprojdou.´´
K: ,, Přijmi, prosím, malé posezení,
Víla:,, Celý týden píšu psaní.´´
K: ,,Že se brzy zblázním.´´
V: ,, U rybníka večer blouzním.´´
( T+K)
Poté se odebrali domů
kolem spoustu vzrostlých stromů.
V jejich višňovém sadu.
Chodí si tam pro radu.
( společně)
,, Zůstaneme dobří a nerozluční kamarádi,
kteří se poznali mladí.´´
,, Život jde rychle dál.´´
,, Nechceme se svého osudu vzdát.´´
( Poledne)
K: (k Oněginovi) ,, Vítej doma, milý příteli.´´
,, Dnes je husa a zelí.´´
,, Ještě přijde má princezna.´´
,, Milá a neskutečně něžná.´´
O: ,, Děkuji za pěkné přivítání.´´
,, Zůstanu tady do svítání, jestli nevadí?´´
,, Nebudu překážet?´´
K: ,, Jistěže ne, Oněgine, můžeš.
V: ,, Ahoj, já nemohla dospat.´´
K: ,, Jéé, pojď se posadit.´´
T: ( k Oněginovi) ,, Můžeš tu i přespat.´´
O: ,, Zlatíčko, jsem tak rád s Tebou.´´
T: ,, Připrav se, teď už budeš navždy.´´
O: ,, Opravdu? To mě těší.´´
,, Tetelím se celou svou duší.´´
T: ,, Splníme si náš sen.´´
O: ,, Líbat se každý den.´´
Dějství 4
T: ,, To bereš nějak zhurta.´´
,,Sním o tom už léta.´´
,, Jenom Ty a já,
už žádná tria.´´
O: ,, Můj sen byl totéž.´´
,, Lásko, ke břehu běž
a pořád blízko lež.´´
,, Celou noc neustále věz.´´
,, Jsi má něžná princezna.´´
,, Zářivé světlo uzříš možná.´´
,, Vzdávám se své svobody.´´
,, Jdu se napít vody.´´
T: ,, Odevzdávám nevinné, nahé tělo,
protože potom strašně dlouho toužilo.´´
,, Nemohlo poznat krásu něžnosti
a nabažit se dosti.´´
