Článek
V komentářích k mému článku Útěk z bojiště i ze země: Jak dezerce a emigrace dopadá na Ukrajinu? se jedna čtenářka zeptala přesně na to, nad čím přemýšlí mnoho lidí, jen to hlasitě neřeknou: z čeho vlastně chce Ukrajina své dluhy splácet? Dluhy rostou, ekonomika se drolí, miliony lidí jsou pryč. Je to legitimní otázka. A odpověď na ni existuje, byť je komplikovaná.
Představte si souseda, kterému vyhořel dům. Vy a vaši známí mu půjčíte na opravu, i když víte, že on sám nemá ani korunu. Šílenství? Jen do chvíle, než zjistíte, že máte v trezoru schované peníze člověka, který ten dům zapálil. A právě z úroků těch schovaných peněz tu sousedovu půjčku splácíte. Přesně to se teď děje na úrovni světových mocností. Západ totiž vymyslel plán, jak Ukrajině pomoci, aniž by to nakonec museli platit ukrajinští nebo (naši) daňoví poplatníci.
Nejdřív čísla, pak realita (stav k dubnu 2026)
- Celkový státní dluh: Přibližně 213,2 miliardy USD (cca 5,2 bilionu Kč)
- Podíl k HDP: Dluh dosahuje přibližně 122,6 % HDP
- Zahraniční dluh činí 75%, zbytek je vnitřní dluh (převážně státní dluhopisy držené domácími bankami)
Čísla vypadají katastroficky. Ale je tu jeden detail, který se v debatě ztrácí: velká část „půjček“ nejsou půjčky v ekonomickém smyslu. Jsou to politické nástroje. Konstrukce, které se splácí jen tehdy, když se to věřitelům hodí.
MMF, EU, Světová banka i soukromí věřitelé to vědí. A vědí i to, že z bankrotující země na frontové linii nevymůžete nic. Proto se pomoc strukturuje tak, aby Ukrajina přežila, ne aby dluh celý splatila.
Kolik Ukrajina již splatila?
Ukrajina v současné době nesplácí jistinu většiny zahraničních dluhů díky dohodám s věřiteli.
- Zmrazení splátek: skupina věřitelů (G7) prodloužila moratorium na splácení bilaterálního dluhu až do roku 2030
- Průběžné splátky: Ukrajina hradí pouze nezbytné úroky a závazky vůči MMF, které nelze restrukturalizovat. Průměrná úroková sazba státního dluhu klesla na 4,51%
- Restrukturalizace: v únoru 2026 se dluh mírně snížil (o 1,8 mld. USD) díky vnitřním operacím a posílení hřivny
Scénáře splácení: realita, ne iluze
1) Marshallův plán 2.0: odpis jako investice do vlivu
Po válce dostalo Německo i Japonsko masivní injekce kapitálu a část dluhů jim byla prostě odpuštěna. Ne z dobroty srdce, ale proto, že stabilní spojenci byli cennější než insolventní trosky.
Ukrajina je v podobné pozici. Západ nepotřebuje dlužníka. Západ potřebuje předmostí, nárazník a partnera závislého na jeho struktuře moci.
Proto se už dnes mluví o variantě „Londýnské dohody 1953“, tedy o řízeném odpisu, který se prodá jako „rekonstrukční balíček“.
2) Ruská aktiva: 200 miliard dolarů, které čekají na politické rozhodnutí
Tohle je ten největší fígl. V západních bankách (hlavně v belgickém Euroclearu) leží zmrazených asi 200 miliard eur, které patří Rusku. Západ se neodvážil je přímo zabavit, to by byla z pohledu práva čistá krádež, ale udělal něco jiného. Tyto peníze samozřejmě vydělávají úroky - miliardy eur ročně.
Plán: Západ tyto budoucí úroky z ruských peněz vzal jako záruku. Ukrajina dostane půjčku hned, ale splácet ji nebude ona, nýbrž tyto úroky, které vydělalo Rusko.
K této tématice se ještě v průběhu článku vrátím.
3) Nerostné bohatství: skutečný důvod, proč Západ Ukrajinu nepustí
Tady se dostáváme k jádru věci.
Ukrajina je jednou z nejbohatších zemí Evropy na suroviny:
- lithium
- titan
- mangan
- kobalt
- vzácné zeminy
- železná ruda
- uhlí
- zemní plyn
Odhady hodnoty se pohybují od 400 miliard po 14 bilionů dolarů. A to není překlep.
Tahle mapa ložisek se překrývá s mapou fronty. A jen slaboduchý by si myslel, že je to náhoda.
USA už tlačily na dohodu o nerostných surovinách, která by jim zajistila přednostní přístup výměnou za pokračující podporu. BlackRock, JP Morgan a další hráči už mají připravené investiční rámce.
Tohle není charita. Tohle je geopolitická směna: „My ti dáme peníze, ty nám dáš suroviny.“
4) Splátky až za generaci
Půjčky, které nejsou kryté ruskými úroky, mají extrémní podmínky. První splátky má Ukrajina začít posílat třeba až v roce 2035 nebo 2050. Počítá se s tím, že za deset patnáct let bude Ukrajina moderní, opravená země v EU, která na to už bude mít. Je to sázka na budoucnost, nikoliv na současnost.
Problém, který se neříká nahlas
Všechny scénáře mají jeden předpoklad: válka musí skončit. A musí skončit tak, aby Ukrajina měla:
- území
- průmysl
- přístupy k surovinám
- pracovní sílu
A tady je největší slabina: demografie.
Ukrajina ztratila miliony lidí. Další miliony jsou v zahraničí. A ti, kteří odešli, mladí, vzdělaní, mobilní, se nemusí vrátit. Podrobněji v článku: Útěk z bojiště i ze země: Jak dezerce a emigrace dopadá na Ukrajinu?
Bez lidí není rekonstrukce. Bez rekonstrukce není růst. Bez růstu není splácení.
Tohle je rovnice, kterou žádný grant neobejde.
Odpis jako politické rozhodnutí
Je třeba říct to naplno: Část ukrajinského dluhu nikdy splacena nebude.
A věřitelé to vědí.
Západ má ale silnější motiv než účetní bilanci: Ukrajina jako funkční stát je levnější než Ukrajina jako černá díra na hranici EU.
Proto bude odpis politicky průchodný. Proto se o něm už mluví v zákulisí. A proto je otázka „z čeho to splatí?“ vlastně špatně položená.
Vraťme se ale ještě k Rusku a jeho úrokům:
Finanční exekuce století: Je to spravedlnost nebo legální loupež?
Svět zažívá finanční operaci, která nemá v moderních dějinách obdoby. Západní státy se rozhodly využít zmrazený ruský majetek k financování a splácení půjček pro Ukrajinu. Pro jedny je to spravedlivý trest pro agresora, pro druhé nebezpečný hazard s důvěrou v bankovní systém. Kde končí právo a začíná krádež za bílého dne?
Selský rozum versus válečná logika
Představte si, že máte v bance uložené miliony. Jednoho dne však banka oznámí, že s nimi nesmíte hýbat, že je zmrazila. A vzápětí se dozvíte, že úroky, které vaše miliony vydělaly, banka vzala a poslala sousedovi, se kterým se soudíte. Selský rozum říká, že to je přece krádež.
Západní právníci však oponují konceptem reparací. Rusko způsobilo na Ukrajině škody, které se odhadují na více než 480 miliard dolarů. Protože Rusko odmítá škody hradit dobrovolně, přistoupil Západ k mechanismu, který připomíná mezinárodní exekuci.
Jak funguje fígl s úroky?
Klíčovým hráčem v tomto dramatu není stát, ale soukromá banka-belgický depozitář Euroclear. Zde leží většina ruských peněz.
- Jistina zůstává: samotné ruské peníze tam stále leží. Západ se jich zatím neodvážil dotknout, aby se vyhnul přímému obvinění z vyvlastnění cizího státu
- Mimořádné zisky: protože jsou ruské peníze zmrazené, banka s nimi nemůže hýbat, ale musí je bezpečně ukládat. Tím vznikají obrovské zisky z úroků
- Mechanismus ERA: skupina G7 a EU se v roce 2024 dohodly, že tyto úroky využijí jako záruku pro obří půjčku Ukrajině. Ukrajina tak dostane peníze hned, ale splácet je bude banka ze zisků, které vyprodukovaly ruské peníze
Právní tenký led
Je to legální? Odpověď závisí na tom, na jakém břehu stojíte.
1) Pohled Západu: Evropská komise argumentuje, že tyto zisky nejsou majetkem Ruska, ale mimořádným ziskem banky, který vznikl díky sankcím. Proto je prý legální tyto zisky zdanit téměř 100% a výtěžek poslat Ukrajině.
2) Pohled Ruska: Moskva to označuje za pirátství a krádež. Podle mezinárodního práva požívají státy takzvanou státní imunitu, což znamená že jejich majetek je v cizině nedotknutelný. Rusko již pohrozilo odvetou - zabavováním majetku západních firem, které v Rusku stále podnikají.
Selský rozum dává Rusku trochu za pravdu. V normálním životě vám banka nemůže vzít úroky z vašeho účtu a dát je sousedovi jen proto, že jste se s ním poprali. Jenže mezinárodní politika hraje jinou ligu. Západ tvrdí: Rusko způsobilo škody za biliony, je to exekuce. Když agresor nechce platit reparace dobrovolně, vezmeme si je z výnosů jeho majetku, který u nás má schovaný.
I když to vypadá jako geniální tah, jak neplatit Ukrajině ze svého, je tu obrovský háček.
Riziko pro nás všechny
Největší obava ekonomů není morální, ale praktická. Světové finance stojí na důvěře. Pokud Čína, Saudská Arábie nebo Indie uvidí, že Západ dokáže ohnout pravidla a sáhnout na cizí státní peníze, mohou ztratit důvěru v euro a dolar. Pokud tyto země začnou stahovat své úspory ze západních bank, může to vést k oslabení naší měny a zdražení všeho, co kupujeme.
Závěr: Ukrajina nesplácí dluhy podle ekonomických pravidel. Splácí je podle pravidel moci.
Odpověď na otázku čtenářky není jednoduchá. Ale není ani beznadějná.
Ukrajina má aktiva. Má půdu, suroviny, průmyslovou tradici a potenciál růstu. Zároveň má demografický kolaps, zničenou infrastrukturu a závislost na zahraniční vůli.
Je jako pacient na JIP. Není mrtvý, ale ani není zdravý. A jeho prognóza se nepíše v Kyjevě, ale v Bruselu, Washingtonu a Moskvě.
Ukrajina nesplácí jen finanční dluhy. Splácí dluh za svou existenci. A ten se neplatí penězi, ale geopolitickými ústupky.
Co myslíte, je fígl s úroky legální, nebo je to krádež? Napište mi do komentářů!
Zdroje a doporučené čtení:
