Článek
Společenská smetánka, jež stála při zrodu bílého prášku, vyvažovala jeho potenciál zlatem. Byla by dnešní situací zaskočena? Produkt, jehož vlastnosti jsou určitým způsobem přínosem, se nikoli do kvality, nýbrž do kvantity stal zhoubou. Symbol prosperity jedné éry dosáhl svého vrcholu. Chudí lidé, kteří tehdy snivě hleděli do výloh cukrátek jsou ti lidé dneška, kteří si kromě bohaté nadílky cukr-látek dopřávají i tabletky farmaceutického průmyslu. Zkusme reálně vyčíslit bohatství současné populace na přínosu i ztrátách z cukru. Kdo z nás by zůstal chudý a kdo bohatý?
Japonská moudrost doporučuje užívat cukr jako koření. Lidé současné západní civilizace, kteří s rafinovaným cukrem ve svém jídelníčku zatočili, se od zážitku sladké chuti neochudili. Spíše naopak. Těm, kterým se podařilo dobojovat bitvu proti rafinovanosti cukru až do konce, se chuťové buňky odměnily schopností rozeznat celé spektrum zajímavých chutí.
Bohatost chutí spočívá v rozmanitosti a barevnosti jídelníčku. Takový jídelníček není v základu drahý. Pokud jsou porce pravidelné a vyvážené, stejně tak bude fungovat i lidské tělo. Takové tělo nenutí svého majitele kupovat zbytečné produkty mezi hlavními jídly. A to jsou další ušetřené peníze.
Od nadměrné konzumace cukru odvykáme nejlépe postupně. Stresová situace, kterou bychom tělu při náhlé změně jídelníčku způsobili, by nás dostala do začarovaného kruhu. Potřeba dodat tělu rychlou energii i bažení po sladkém mají totiž ve stresu tendenci kulminovat.
Zmapovat si, kolik přidaného cukru ve stravě přijímám, může být prvním logickým krokem i zábavnou hrou. Nechávat se opakovaně děsit číslem v tabulce na obalu každé sladkosti. Postupně posilovat svou vůli až do chvíle, kdy v obchodech uvidím regály plné potravin, které nepotřebuji.
Uvědomit si, kde je pro mne aktuálně hranice maximálního denního příjmu. Tato hranice je pohyblivá a je užitečné ji průběžně přehodnocovat. V určité fázi může pro bližší představu odpovídat jedné takzvaně zdravé tyčince denně. Kromě sladkostí je mimo jiné nutno skrytý cukr sledovat také v pokrmech a zpracovaných potravinách, které vnímáme jako slané.
Ovoce je přirozený zdroj cukru. V racionálním jídelníčku se obecně vyskytuje jedna porce ovoce denně. Jídlo či pečivo lze osladit jak čerstvým, tak sušeným ovocem, lžičkou medu, karobovým práškem nebo sladkým kořením. Barevná kombinace surovin a bohatost živin v porci zajistí nižší potřebu přidaného cukru. Harmonické trávení svému organismu nastavíme přiměřeným příjmem vlákniny.
Ať už na své cestě za skutečnou sladkou chutí stojíme před první metou nebo odpočíváme za několikero horami, mějme odvahu se svého jediného těla ptát, zda ho podporujeme v nemoci či v síle a zdraví.
