Článek
Liga národů měla přinést atraktivnější soutěž místo přátelských zápasů. V aktuálním formátu ale přináší také pro hráče obrovskou zátěž. Čtyři utkání během jedenácti dnů, cestování, zápasy proti evropské špičce a do toho hráči, kteří už mají za sebou náročný klubový program. Sparta i Slavia teď počítají ztráty.
Čtyři zápasy za jedenáct dní. Masakr, který nejde přehlédnout
Česká reprezentace v aktuálním reprezentačním bloku nastupuje proti Chorvatsku, Anglii a Španělsku, přičemž s Anglií se utká hned dvakrát – doma a následně ve Wembley.
Čtyři zápasy během jedenácti dnů. A k tomu soupeři z absolutní světové špičky.
Ještě před začátkem srazu upozorňoval na náročnost programu Pavel Šulc, který sám není úplně OK. Ten si ale paradoxně „naordinoval odpočinek“ alespoň červenou kartou proti Anglii a možná se tak vyhnul vážnějšímu zranění.
„Čtyři zápasy v jedenácti dnech… Za mě to je masakr. Reálně nikdo nemůže zvládnout odehrát čtyři utkání. Bude se to určitě muset rozdělit mezi celý kádr.“
Reprezentační trenér může rotovat sestavou, ale nedokáže hráčům přidat další dny odpočinku. Ti přitom často přijíždějí na sraz po týdnech plných ligových, pohárových a evropských zápasů.
Sparta přišla o dvě opory
Sparta během reprezentačního srazu přišla o dva důležité hráče.
Ještě před prvním zápasem vypadl z nominace Matěj Ryneš. Levý bek patří mezi důležité členy sparťanské sestavy a jeho zdravotní problémy přišly v nejméně vhodný moment.
Další komplikace přineslo utkání s Anglií. Kapitán Adam Karabec si poranil kotník a musel ze hřiště. Pro Spartu jde o citelnou ztrátu. Karabec patří mezi klíčové hráče mužstva a jeho případná delší absence může výrazně zasáhnout ligu i evropské poháry. Nahradit Karabce jiným hráčem jednoduše momentálně nejde.
Následné přátelské utkání Sparty s Jihlavou tak Karabec stejně jako Ryneš sledoval pouze z tribuny. Pokud se potvrdí informace o několikatýdenní absenci, může Sparta přijít o svého kapitána právě v období, kdy se odrazila ode dna.
Slavia počítala ztráty ještě před srazem
Slavia vyslala na reprezentační sraz nejméně hráčů za poslední dobu. Ještě před jeho začátkem z nominace vypadli David Zima, Tomáš Vlček, David Jurásek, Lukáš Provod a Tomáš Chorý. Pro klub je přitom pochopitelné, že nechce riskovat nasazení hráčů, kteří nejsou stoprocentně fyzicky připraveni. Ti naopak mohou dlouhý reprezentační blok využít k regeneraci.
V utkání ve Španělsku se zranil také Štěpán Chaloupek. Stoper musel reprezentační tým opustit a do závěrečného duelu s Anglií už nezasáhne.
Kdo platí účet? Kluby
A právě tady vzniká největší spor.
Reprezentace potřebuje své nejlepší hráče. UEFA potřebuje atraktivní soutěž a více zápasů. Fanoušci chtějí sledovat svoje nejlepší fotbalisty proti nejlepším fotbalistům soupeře. Jenže když se hráč zraní, následky nejvíce pocítí jeho klub.
Hráči nejsou stroje
V posledních letech se proto stále častěji mluví o tom, že fotbalový kalendář se dostává na hranici fyzických možností hráčů.
Václav Němeček už dříve Ligu národů označil za soutěž, která „ždíme hráče“.
Čtyři soutěžní zápasy během jedenácti dnů jsou extrémní zátěží.
K tomu je nutné připočítat cestování, tréninky, regeneraci a skutečnost, že většina reprezentantů už před srazem odehrála desítky náročných utkání za své kluby.
Rotace je proto nutností. Jenže ani široký kádr nedokáže odstranit fyzickou únavu.
A když se hráč dostane na hranici přetížení, další zápas může být právě tím momentem, kdy tělo řekne dost.
Debata o fotbalovém kalendáři se pravděpodobně jen tak nezastaví. Jednou z možností je snížení počtu zápasů v reprezentačních oknech. Další cestou může být lepší koordinace mezi kluby a reprezentací a větší zohlednění aktuální zdravotní a zápasové zátěže jednotlivých hráčů. Reprezentační trenér má samozřejmě po měsících možnost hráče vidět na vlastní oči, zároveň nese odpovědnost za výsledek týmu a chce je také vytěžit na maximum.
Diskutovat se dá také o jasnější ochraně klubů v případě dlouhodobého zranění během reprezentačních akcí.
Současný systém vytváří stále větší tlak na hráče, kteří už dnes nastupují v obrovském počtu utkání. Vlastně není divu, že se hráči často úplně nezlobí, když nejsou povoláni, a reprezentační přestávku využijí k odpočinku a regeneraci.
Liga národů vznikla proto, aby nahradila část přátelských utkání smysluplnějšími zápasy. Atraktivita jí rozhodně nechybí. Otázkou ale je, kolik zápasů ještě může fotbalový kalendář a hlavně tělo fotbalisty unést.
Hráči nejsou stroje. A pokud budeme chtít vidět ty nejlepší v lize, v evropských pohárech i v reprezentaci, v tom nejnabitějším úseku prakticky dvakrát týdně, otázka už nebude znít, jestli se někdo zraní, ale kdy.
Zdroje:
www.livesport.cz
