Článek
Slavia dodává do listopadové nominace šest hráčů, Sparta ani jednoho. Pro klub, který býval jedním z pilířů národního týmu, je to nepříjemný obrázek. Vysvětlit ho pouze současnou formou by ale bylo příliš jednoduché. Promítají se do něj zranění, rozhodnutí reprezentačního trenéra i skladba sparťanského mužstva.
Česká reprezentace nastoupí proti Španělsku na Letné. V nominaci Santiho Denii však není jediný současný hráč Sparty. Pozvánku naopak dostali fotbalisté Teplic, Mladé Boleslavi či Jablonce. Samotná příslušnost k velkému klubu tedy místo v národním týmu nezaručuje. Zvykejme si. Také slavný Real Madrid má ve španělské reprezentaci jen omezené zastoupení.
Pro Spartu je to důvod k zamyšlení. Nikoli však automatický důkaz, že všichni její čeští hráči ztratili reprezentační úroveň.
Nejprve je potřeba oddělit ty, které trenér nevybral, od těch, které vybrat nemohl. Adama Karabce a Matěje Ryneše vyřadila zranění spojená s předchozím reprezentačním srazem, což na Letné jistě nevyvolalo nadšení. Ryneš tehdy mužstvo opustil ještě před zápasy. Roman Macek, jenž při minulém srazu příležitost dostal, se tentokrát do výběru nevešel. Jejich absence tak nelze shrnout jediným slovem: neforma.
Zdravotní stav Karabce a Ryneše je přitom silnou námitkou proti příliš ostrému soudu. Kdyby byli k dispozici, mohla nominace z pohledu Sparty vypadat jinak. Listopadová nula proto sama o sobě nestačí k verdiktu nad celým klubem.
Zároveň ale ukazuje, jak snadno se může jeho současné reprezentační zastoupení vytratit.
Stačí se podívat na základní sestavu proti Bournemouthu. Z jedenácti hráčů byli Čechy pouze Martin Suchomel a Roman Macek. A Suchomel určitě není kandidátem na posun do reprezentace. Zahraniční obsazení měla branka, většina obrany, dva posty ve středu zálohy i celý útočný trojzubec. V základu nastoupili tři Norové, jeden z nich dokonce jako kapitán. Když potom vypadnou dva čeští kandidáti na reprezentaci a třetí neprojde trenérovým výběrem, mnoho dalších samozřejmých možností nezbývá. Jaroslav Zelený navíc po nepovedeném mistrovství světa ukončil reprezentační kariéru. Kadeřábek skončil s reprezentací již před pěti lety.
To není argument proti zahraničním fotbalistům. Sparta je přivádí, aby zvýšili kvalitu mužstva, pomáhali vyhrávat a uspět v Evropě. Pokud to dokážou, jejich angažování má sportovní smysl.
Právě před širším úbytkem domácích hráčů už varoval Pavel Nedvěd. V lednovém rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl: „Mám strach, abychom za pár let neměli ligu úplně bez reprezentantů.“ Uvažoval také o povinném minimálním zastoupení českých hráčů v ligových sestavách. Jeho tehdejší výrok se týkal celé soutěže, nikoli konkrétně nynější sparťanské nuly.
Nedvědova obava má pochopitelný základ. Hráč potřebuje pravidelně nastupovat, rozhodovat pod tlakem a nést odpovědnost. Samotné místo na soupisce velkého klubu ho na reprezentační úroveň neposune. Pokud český fotbalista dostává jen vedlejší roli, národní mužstvo z prestiže jeho zaměstnavatele mnoho nezíská.
Srovnání se Slavií je v tomto směru nepříjemné. Eden má v nominaci Chaloupka, Davida Juráska, Vlčka, Zimu, Provoda a Sadílka. Sparta nikoho. Je to výrazný rozdíl v tom, kolik jejich současných hráčů reprezentační trenér využívá nebo může využít.
Předchozí sraz však připomíná, jak výrazně mohou podobné srovnání ovlivnit zranění. Ze sedmi původně povolaných slávistů tehdy ze zdravotních důvodů vypadlo hned pět. Dnešní poměr proto nelze vydávat za neměnný obraz práce obou klubů. Specifickým případem je navíc Tomáš Chorý, který se svým chováním připravil o místo ve slávistickém áčku a následně zůstal i bez reprezentační pozvánky.
Důležitá je také poslední okolnost: současná adresa hráče nevypovídá o celé jeho cestě. Nominovaný Adam Hložek prošel Spartou, Kryštof Daněk na Letné rovněž působil. Absence současných sparťanů proto neznamená, že klub českému fotbalu žádné reprezentanty nepřipravil. Ukazuje však, že jejich přínos se dnes může projevovat až po odchodu jinam. Navíc to, že Denia opominul talentovaného Sochůrka a technického Matěje Juráska, je jen jeho volba. V minulosti oba do reprezentace pronikli a klidně v ní být mohli.
Listopadová nominace tedy není důvodem k jednoduchému odsudku. Marodka ji ovlivnila a další sraz může přinést jiný obrázek. Pro vedení Sparty je však namístě otázka, která přesahuje aktuální výsledky: kolik českých hráčů má v mužstvu takovou roli a výkonnost, aby si o reprezentaci pravidelně říkali?
U klubu s jejími možnostmi, strahovskou akademií, slávou a tradicí by ale reprezentační pozvánka měla být přirozeným výsledkem práce. Její úplná absence je proto podnětem zjistit, zda jde jen o souběh okolností, nebo o směr, kterým se Letná vydala. Aby měla mužstva Teplic, Jablonce a Boleslavi větší zastoupení v reprezentaci než Sparta, to tady ještě nebylo.
Zdroje:
www.livesport.cz
