Článek
Tak se podařilo odhalit velké korupční jednání. Mnozí se tak vyjadřují ke korupci v Motolské nemocnici, mohu si tedy též přisadit.
Kontroly, které proběhly, nikdy nic nezjistily. Nic podezřelého se najít prostě prý nedá. Ministerstvo má přitom naprostý přehled o hospodaření, ale jak je vidno, nic nesrovnává, nic mezi nemocnicemi nekoordinuje. Jestliže někdo něco nakupuje násobně dráž, zcela jistě není v pořádku a je to nezajímá. Zde je přitom víc než dost místa ke korupci. Drahý nákup obyčejně žádá protislužbu.
A jak finanční úřady sledují toky majetků exponovaných osob, ba též jejich rodinných příslušníků? Zde se totiž dá prokázat, že dotyčná osoba neměla dostatek svých prostředků na jeho zakoupení. Nevím, že by se tak dělo i když může. Prokazování původu majetku už máme dle naší legislativy od 1. 12. 2016.
Ministerstvo nekoná, finanční úřady mlčí, tak stále platí - co rodiče nakradou, to děti poctivě zdědí. Nesouhlasím s tímto stavem proto předkládám břitké řešení.
Hospodaření nemocnic (a nejenom jich) je nutno zveřejnit na internetu. Pracovníci ministerstva nemají čas informace posuzovat, ale lidé kterým jde o pravdu si ten čas najdou a budou se ptát.
Jistě můžeme porovnávat pořizování stejných věcí za různé ceny, ale zcela jistě budeme plavat v zakázkách stavebního charakteru. Co tedy s tím?
Dnes platí, že prokázaná škoda je tuším dodatečně dodaněna, což je jen dobře. Mělo by být stanoveno jak vysoká je škoda, nejlépe podle spolehlivého klíče a tím je průměrná mzda. Jejím násobkem můžeme stanovit jasně výši škody. Zde je možné takhle stanovit několik pásem a ty pak odpovídajícím způsobem posuzovat a trestat.
Chybí odstrašující trest. Můžeme sáhnout na samé dno problému. Krade se pro peníze, tedy pro majetek. Pokud zločinné spolčení přesáhne řekněme 100 násobku průměrné mzdy, přijdou všichni aktéři o veškerý majetek včetně osob blízkých, pokud byl na ně převeden nějaký majetek z této nezákonné činnosti.
Od státu pak dostanou jen bydlení v garsonce max. v třípokojovém bytě (podle počtu osob) po dobu 1 roku. Pak zde budou moci bydlet za tržní nájemné. Tak zde budeme mít nástroj, který může být proti korupci. Co však s těmi, co berou méně? Pro jednou potrestání, při druhém větší trest. Pokud bude usvědčení potřetí, pak též odebrání veškerého majetku.
Můj návrh berte za námět k diskuzi, ze které ať pak vyjde zákon, který s nešvarem opravdu zatočí. Nesouhlasíte? Navrhujte jiné řešení. Domnívám se, že lepší než propadnutí majetku nenaleznete. Nevěřím, že pokud se korupce vyšetřuje, že se opravdu zjistí vše. Nakonec si pak může potrestaný v klidu říct: „No tak mne chytili, ale nepřišli na všechno, nakonec se mi to vyplatilo.“
Po odebrání veškerého majetku už tak mluvit nebude.
Usiluji o zavedení všeobecného referenda. Lidé by tak měli možnost řešit i věci, do kterých se politikům nechce. Operují i tím, že přímá demokracie je drahá. Nyní ji nemáme a nemusíme do drahé sklouznout. Můžeme rozhodnout, že hlasovat o otázkách budeme jen u příležitosti jiných voleb. Pokud nejsou volby všeobecné, hlasování prostě počká až budou. Měli bychom mít právo zvolit si směřování naší společnosti. Musíme zabránit zlu, které bují. Jsme svědky, že peníze pro zdravotnictví a nejen pro něj, končí v kapsách křiváků. Musíme jim v jejich konání zabránit. Můžeme celou věc posunout dobrým směrem.
Nakonec Motolská nemocnice nás navede k řešení pro naši nemocnou společnost. Korupce se totiž netýká jen zdravotnictví.
Cožpak nesmíme snít o lepší, spravedlivější společnosti?
Člověku byl do vínku dán egoismus touhy žít na úkor jiných. Je však též neslučitelné pořádat sbírky na nemocné a přitom ponechat některé jedince takhle řádit. Problém je řešen velmi benevolentně. Nastínil jsem, jak jej zastavit. Pokud máme jen tuto možnost, musíme ji použít. Nemocní mocní si zaslouží silný lék. Pro peníze jsou schopni všeho. Dnešní odhalení a potrestání nevede k nápravě.
Zločinné spolčení musíme stopnout na 111 %.
