Článek
Tak už je to tady. Peníze pro obyčejné lidi docházejí. Už nestačí jít později a později do důchodu. Důchody se snižují (sledujte procentuální vyjádření vůči průměrné mzdě). Tak se ani nedivím, že na internetu na mne vykoukla zpráva, aby ten, kdo odchází do důchodu, si sám pro sebe našetřil 2 miliony korun. Tahle zpráva mne, důchodce, ponechala naprosto klidným. Nebyla už určena mně. Nakonec jsem se však nad navrženou sumou zamyslel možná proto, že tenhle návrh byl spojen s výpočty, které tak miluji a pak své články zasílám do Krajských listů panu redaktorovi Štěpánu Chábovi, který pak mé články doprovází názorem svým (a na ty se opravdu těším). On sám je tak uprostřed cesty do důchodu. Spolu se svou paní si má tedy našetřit 4 miliony korun. Tím, že o tom píšu, doufám, že on sám se s námi podělí, kolik už z té sumy naspořil, či lépe kolik naspořili. Můj názor totiž potřebuje příklad někoho „ze života“. Doufám tedy, že se pan redaktor ve svém komentáři k článku rozpovídá.
Já se mohu podělit jen s vlastní zkušeností. V roce 1972 jsem se oženil. Dva roky jsme bydleli u rodičů, až pak jsme skončili na deset let na bytě. V roce 1976 jsem měl nezaslouženou autonehodu, která mne na třičtvrtě roku vyřadila z práce. Novou práci, kde jsem měl nastoupit, jsem nemohl vykonávat. Naštěstí jsem nastoupil ke svému spolužákovi ze školy, kterou jsem dálkově s ním studoval. Mé uzdravování, dá se říci, trvalo nakonec tak 3-4 roky. V novém zaměstnání se nabídla možnost postavit si dům v řadové výstavbě a tak jsme si s manželkou nevědomě postavili dobrý základ našeho pozdějšího důchodového žití. V roce 1981 jsme na pozemku vykopali studnu, v roce 1985 jsme se stěhovali. Po roce 1989, když jsem chtěl začít podnikat, (zaměstnání mi skončilo, protože díky výstavbě domu bylo na 10 let) jsem zjistil, že nemám téměř žádné peníze. Dům, zařízení domu a dorůstající dvě děti. Pro podnikání jsme vybrali naše úspory spolu s penězi dětí (ty jsme po vydělání samozřejmě vrátili), dále si půjčili u rodičů jak mých, tak i manželky. Ze začátku se peníze od rodičů vracely a půjčovaly podle potřeby.
Dnes se máme vcelku dobře díky právě postavenému domu. Jenom tak na okraj, pokud bych nastoupil do původní práce, stavební místo bychom nedostali. Tak i špatná zkušenost s bouračkou nakonec přinesla vcelku dobrou budoucnost. Až po postavení domu jsem dálkově onu strojnickou průmyslovku dostudoval. Vzpomínání stačilo. Nyní se věnujme návrhu na uspoření 2 milionů.
Ty 2 miliony platí v současných cenách (to abyste věděli, kolik si našetřit pro příště). Můj první dojem (bez jakéhokoliv propočtu) byl, že to snad nemyslí vážně. Kdo je schopen takovou částku dát dohromady?
Pro výpočet jsem si uvědomil, že kvůli důchodům jsem napsal článek „Čísla hovoří aneb Výkřik proti chamtivosti II“. Zde je přehled průměrných platů i důchodů od roku 1989 do roku 2023.
Přehled jsem tedy měl, ale jak počítat?
Doporučení znělo šetřit 10 % čistého příjmu. Tak jsem si řekl, že rok má 12 měsíců a když 2 měsíce dáme na daně a pojištění, pak nám na uložení stačí 1 celý plat. Přehled z tabulky je za 35 let. Součet průměrných mezd nám dává (pokud jsem se nespletl) za oněch 35 let 689 903 koruny. Zbývajících 5 let jsem si dovolil odhadnout uspořenou částku na 230 000 korun. S malým zaokrouhlením jsme odložili částku 920 000 korun. Nyní jsou tu nějaké úroky a pak i úroky z úroků. Úroky by mohly dát tak 555 000 korun, které nás posunou k částce 1 475 000 korun. K tomu pak ještě ony úroky z úroků. Nu vidíme, že částky dvou milionů jsme nedosáhli. Navrhovatelé však mohou říct, že pracovali s větším zhodnocením úspor.
Máme tak malou, ale přeci jen pochybnost o schopnosti budoucích důchodců naspořit si doporučovanou částku. Jistě jste si všimli, že jsem počítal s průměrnou mzdou. Tento příjem pouze za velmi příznivých okolností zajistí uspoření požadované částky. Kolik je však těch, co mají onu průměrnou mzdu a vyšší? Všichni co mají příjem menší, než je průměrná mzda, nemají možnost na důchod se zajistit částkou 2 miliony a pokud si ušetří méně, tak je pochopitelně čeká nelehký život v penzi. Jak ti se mají zajistit? Kde mají vzít peníze na úspory? Je též rozhodující naspořenou čásku zhodnotit. Nedávná inflace vzala reálně 30 % úspor. To, co jste si mohli koupit za 2 miliony, už neplatí. Nově dostanete zboží v hodnotě 1,4 milionu korun. Celé roky je však i mírná inflace, řekněme 2-3 %, která se však též sčítá a pak nakupujeme méně a méně. Pozor tedy. Musíme opravdu dávat velký pozor. Není spíše problém v tom, že vláda nedokáže vybírat peníze? Kolik nám jich přinesla zvýšená produktivita prostřednictvím robotizace?
Nebo snad budeme problém s důchody řešit sami takhle?
Kdo šetří,
má za tři.
Kdo přikrádá,
dobře se mívá.
Kdo lže,
nemá se zle.
Musí se prostě chtít
a miliony mít.
Stát vám nedá,
potřebuje přeci víc
na dotační hic.
Ostatně soudím, že nutně potřebujeme všeobecné referendum.
Investujme pozorně na 111 %.
