Článek
Žije u dna Tichého a Indického oceánu ve skalních škvírách, korálových útesech nebo porostech. Je spíš noční tvor. Dokáže měnit své zbarvení. Většinou je žlutohnědá, aby byla nenápadná a splývala s pískem. Pokud se ale cítí ohrožena, rozsvítí své neonově modré kroužky.
Známe deset druhů kroužkovaných chobotnic. Velké jsou až 25 centimetrů, ty nejmenší by se ale vešly do dlaně. Právě ty malé jsou nejnebezpečnější, protože jsou nejroztomilejší. Lákají turisty a děti. Pokud se naivní turista nebo dítě rozhodne chobotničku zvednout a prohlédnout, chobotnička jej zkusí kousnout a otrávit.
Kousnutí je záludné svou bezbolestností. Kdo neví, že držel v ruce jednoho z nejnebezpečnějších živočichů, nemá také tušení, že má pouze několik minut na cestu do nemocnice.
Paralyzující toxin
Bakterie, které žijí ve slinných žlázách kroužkovaných chobotnic, vylučují smrtelně jedovatý tetrodotoxin. Ten jim slouží k lovu i obraně. Smrtelný je i jediný miligram jedu. Je tisíckrát silnější než kyanid.
Brání přenosu nervových impulzů. Člověku způsobí zastavení činnosti plic a ochrnutí svalů včetně srdečních. Oběť se stále hůře hýbe, ale zůstává při vědomí. Nakonec se udusí.
Neznáme na něj žádnou protilátku. První pomoc spočívá především v okamžitém nasazení plicní ventilace. Ta může otráveného člověka udržet při životě, dokud se jed přibližně po 24 hodinách nerozloží.
Pokud se na dovolené s okouzlující chobotničkou potkáte, prohlížejte si ji jedině z dálky.
