Článek
Historie ukázala, že tzv. socialismus je pouze jakýsi apendix, slepá ulička vývoje.
Samozřejmě, rudí švábové budou vždy hledat v pozadí svého krachu americké brouky, CIA, Mossad, zednáře či ilumináty… jenže pravda je prostá …
tzv. SOCIALISMUS (přesněji pseudosocialismus, jenž je jen prachsprostým hybridem kapitalismu a marxistické ideologie) obvykle zajde na úbytě krátce poté, co proletáři vyžerou zkolektivizovaný špajz a vytráví guláš z kulackých krav (tj. prošustrují zestátněnou ekonomiku), resp. odjedou tanky Velkého Bratra (v kubánském případě rakety). Pak nezbývá, než se vrátit k ověřenému, byť kritizovanému a mnohdy i proklínanému, kapitalismu.
Všichni diktátoři-socialisté - Fidel Castro, Hugo Chávez, Mengistu Mariam, Kimové i Mugabe - dovedli nakonec své země k hladomoru anebo ke krachu, bez ohledu na přírodní bohatství svých zemí, stejně jako jejich ruští patroni … Lenin, Stalin a Brežněv …
I Maduro zajel prostě se svým autobusem do slepé uličky a zbytečně se vzteká a troubí … Všichni diktátoři se zřejmě vyznačují jakýmsi patologickým mentálním defektem - i Mussolini, Saddám, Kaddafí a Ceaușescu žili až do posledního okamžiku fixní ideou, že jsou nedotknutelní … jak skončili, víme.
Někteří hlupáci holt stále nemohou pochopit, že tzv. „socialismus“ je jen nejdelší odbočka od kapitalismu ke kapitalismu. Pro tyhle pablby, naše kryptokomunistické bardy opěvující vymoženosti socialismu a kydající špínu na kapitalistický zlořád a vzpomínající na nákupní výlety do DDR, paštikové dovolené a balatonské žáby, BY BYL NEJVĚTŠÍ TREST VYEXPEDOVAT JE DO této či jiné ZBYLÉ SOCIALISTICKÉ REZERVACE / jednoho ZE ZBÝVAJÍCÍCH SKANZENŮ SOCIALISMU.
Však i z Kuby uplaval, kdo mohl, Velký Bratr má sám holý zadek, takže už si ani Castrovi pobratimové moc vyskakovat nemohou a tak má soudruh autobusák Maduro rovněž na kahánku.
ZARÁŽEJÍCÍ JE, ŽE DO ONOHO KAPITALISTICKÉHO PEKLA ZA OCEÁNEM SE UŽ 200 LET TOUŽÍ DOSTAT MILIONY LIDÍ Z CELÉHO SVĚTA, byť soudruzi nás už několik generací ujišťují o tom, že „poslední bitva vzplála“ a zahnívající americká demokracie co nevidět podlehne katastrofě (ovšem dolar je dále silný, americké akcie dále stoupají, americká ekonomika se stala energeticky soběstačnou a USA se pozvolna stávají exportérem ropy i plynu, s nímž musí i šejkové vážně počítat. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) se Spojené státy v příštích 10 letech stanou lídrem růstu světové produkce ropy a plynu. Díky metodě frakování se budou nadále podílet na globálním nárůstu ropné produkce z 80% a vytěží v následujícím období více zemního plynu než Rusko.) … a statisíce lidí z celého světa se každoročně pokouší do USA dostat všemi možnými způsoby, po zemi, přes zátarasy, podzemními tunely, na nafukovačkách…), ZATÍMCO i z oné země „kde dnes bývalo zítra“ (a dalších pseudo-socialistických rezervací) PRCHÁ KDO MŮŽE.
Zajímavé je, že utopistickou komunistickou ideologii rozpracovanou evropskými intelektuály se nakonec podařila (jakžtakž) implantovat výlučně v rámci asijských / orientálních společností, které jí ovšem vtiskly poněkud jiný punc (z něhož by salonní klasiky marx-leninismu zřejmě ranil šlak).
Však i „vůdce světového proletariátu“ Vladimír Iljič , stejně jako valná část ostatních vůdců proletariátu (Marx, Engels, Trockij, Dzeržinskij atd.), pocházel z kruhů, které znaly proletariát maximálně z okna drožky či kočáru. Lenin prožíval dětství a mládí v idylickém buržoazním, kultivovaném prostředí, kam atmosféra proletariátu nepronikla ani náhodou. Jeho matka Maria Aleksandrovna hrála krásně na klavír, vštěpovala dětem lásku k hudbě a literatuře, jeho otec byl vzorem oddaného carského úředníka.
V té době Leninův otec, Jeho Prevoschoditělstvo státní rada Ilja Nikolajevič Uljanov , zastával nejprve funkci inspektora veřejných škol Simbirské gubernie, poté ředitele všech veřejných škol v gubernii.
A nešlo o funkci ledajakou. Po roce 1856 byla s jeho hodností (odpovídající hodnosti generálmajora v armádě nebo kontradmirála v námořnictvu) spojena zároveň příslušnost k dědičné šlechtě[1].
Takže Vladimír Iljič měl vskutku výborný kádrový profil, který ovšem jen poněkud nepasoval do šablony proletáře. Ostatně Karel Marx byl nezdárný syn zámožného advokáta; Engels syn továrníka; Felix Dzeržinskij pocházel ze šlechtické rodiny; Trockij (Bronštejn) byl syn velkostatkáře…
To se pak dělá revoluce.
Asi jako když si u nás na tátu proletariátu hraje miliardář Babiš, slibující svým budoucím poddaným „socialismus s lidskou tváří“, a do čela „vlastenecké fronty“ se nacpou různí bezcharakterní defraudanti (a srbští a japonští imigranti), kteří by z fleku bez problémů zapadli do řad Revolučních gard, Lidových milic, SA anebo Čeky.
A jestliže třeba nachází autobusák Maduro oporu jen u kubánských marxistů, čínských maoistů, iránských ajatolláhů a hlavně Putinova imperialistického Ruska, mluví to samo za sebe … vypovídá to dostatečně o tom, která bije.
Vždyť právě Rusko, které vyzbrojilo diktátory od Kuby přes Afriku až po KLDR a vyškolilo vůdce všech středovýchodních teroristů, bombarduje utečenecké tábory a nemocnice, vetem v RB kdysi znemožnilo i vytvoření bezpečných zón pro uprchlíky v Sýrii a dodává zbraně jak Sýrii, tak Iránu (který neuznává existenci Izraele, resp. má v programu zničení "sionistického útvaru na území Palestiny") i africkým diktátorům , pokrytecky vyzývá ke zklidnění situace a politickému / mírovému řešení v Sýrii ačkoliv zároveň dodalo Assádovi rakety S-300 (představující rozbušku k budoucí izraelsko-iránské válce, ne-li ke střetu mezi ruskou Osou zla a Západem).
Stejně jako v případě KLDR, která je odedávna spojená s Moskvou pupeční šňůrou (přímo či prostřednictvím maoistické Číny), jako po zuby ozbrojený Frankenstein, využívaný coby maoistický a putlerovský strašák vůči Západu, i v případě Venezuely dnes Kreml vyzývá Západ ke zdrženlivosti a obviňuje USA z pokusu destabilizovat tuto zemi, nacházející se na pokraji občanské války, s cílem „zmocnit se jejího nerostného bohatství“.
Pokrytecké bláboly! Kdyby opravdu Západ (potažmo „americký imperialismus / vrazi z Walstreetu“) chtěl odstavit arabské a jiné diktátory - Saddáma, Assádovy, Kaddafího, Maduru či Kimovic familii - aby „se zmocnil přírodního bohatství jejich zemí“ anebo „nastolil západní demokracii“, jak nám tvrdí kremloboti, rudí švábové, naivní levicoví intelektuálové či různí populisté a antiamerikanističtí „konspirátoři“, NEČEKAL BY 40 či 60 let!! Však i Chavezisté neplundrují Venezuelu od včera, nýbrž 30 let. Stačí vzít rozum do hrsti.
Venezuela je prostě ukázkovým příkladem aplikace marxistických pouček v praxi.
Známe i řadu dalších zemí, které se vyznačují identickými „přírodními podmínkami“ i surovinovou základnou, přičemž jejich HDP a vůbec ekonomické trendy jsou naprosto nesrovnatelné jen díky politickému uspořádání a mentalitě národa – ANIŽ BY KDY BYLY OBĚTÍ KOLONIALISMU A IMPERIALISMU.
Navíc nevím, jak si VUMLovské mudrování našich socanů poradí se srovnáním, kdy jedna země (třeba RUSKO) má k dispozici 100 x vyšší surovinovou základnu zahrnující celou Mendělejevovu tabulku, navíc disponuje centralizovaným aparátem eliminujícím sociální výkyvy a regulujícím ekonomiku země, drancuje fakticky kolonie (zemí podmaněných neruských národů) a přitom nesahá v celkové technologické a obecně životní úrovni ani po kolena JAPONSKU (které nemá téměř žádné suroviny ani kolonie, disponuje pouze omezeným prostorem atd.). Selský rozum říká, že za podmínky normálního relevantního spravování státu by muselo Rusko aspoň o 100% trumfnout v HDP jak USA, tak EU!
O zmíněném Japonsku bez zdrojů surovin, plynu i ropy ani nemluvě.
Pravidlo o zásadní úloze typu politického systému při dosažení životní úrovně potvrzuje fakt, že třeba Středoafrická republika, jež patří mezi nejbohatší země, co do suroviny (vlastníce rovněž téměř celou Mendělejevovu tabulku) je zároveň nejchudší zemí světa přestože není 100 let ničí kolonií, stejně jako Venezuela, kdysi jedna z nejbohatších zemí Lat. Ameriky, kterou nezachrání před bankrotem ani zásoby nafty.
Takže naši rusofilní a antibruselští porevoluční kverulanti mohou být jen šťastní, že jsme z toho východního, pseudosocialistické vlaku včas vyskočili, jinak jsme skončili tam, kde je dnes Rusko!
Pokud jde o oblíbené báchorky o koloniálním útlaku jakožto příčině chudoby zemí třetího světa, pak vězte, že mezi nejchudší země světa patří třeba HAITI (nejstarší nezávislá republika na amer. kontinentu, která získala nezávislost po úspěšném povstání otroků r. 1804), jež nepoznalo prakticky kolonialismus (je 1.nezávislým národem Latin. Ameriky a 1. postkoloniálním státem vedeným černochy), stejně jako AFGHÁNISTÁN (který nebyl kolonií nikdy) a ETIOPIE (jež byla kolonií jen 5 let).
-----------------------------------------
[1] Týkající se jeho osoby a jeho manželky a dětí narozeným po datu seniorátu. V lednu 1882 mu byl však udělen Řád sv. Vladimíra 3. stupně, s nímž bylo spojeno dědičné šlechtictví pro všechny jeho děti bez ohledu na datum narození, tedy včetně jeho syna Vladimíra Iljiče.
.......................................................................
Báječná léta pod psa aneb Morbidní nostalgie za socialismem.
Když tak jen při cestě po ČR (anebo i během jízdy tramvají do centra) koukám, co všechno se už na první pohled změnilo k lepšímu jen za posledních pár let, je mi zároveň smutno při uvědomění, kolik debilů žije mezi námi. Tím nemyslím jen ony imbecily, kteří se realizují vandalským ničením společného majetku - rozbíjením skleněných zastávek MHD, osvětlení, laviček atd. … Mám tím na mysli i ony zapšklé škarohlídy, nihilistické a zlomyslné provokatéry, kryptokomunisty a obecně onu lůzu, jež se raduje z každého přešlapu, chyby či defektu demokratického systému, s radostí poukazuje na „zlotřilost“ kapitalismu a s pokryteckou nostalgií vzpomíná na pohodový „všivot“ v „reál-socialismu“ (vědomě či z hlouposti zamlčujíce všechny jeho nedostatky, jež ho přivedly až na smetiště dějin). Jen slepec, hlupák či zlomyslný kazisvět nevidí, že jsme se dopracovali z „frontového a melouchářského státu“ až do pozice evropského ekonomického tygra s nejnižší nezaměstnaností, nejvyšším růstem HDP a nejvyšší kupní silou za posledních 70 let. O prodloužení průměrného věku populace a zlepšení životního prostředí nemluvě.
Když čtu ty hrůzostrašné báchorky „pamětníků“ (např. soudružky Obermaierové) o současné bídě a drahotě, skoro se divím, že dnes není černá kronika plná zpráv o důchodcích umírajících hlady. Opak je však pravdou - třetina českých seniorů tráví dovolenou v zahraničí a délka života se u nás oproti období socialismu prodloužila o 10 let (navzdory oné úžasné láci a kvalitě socialistických potravin!).
Namísto toho, aby si tito socani, komančové a hlupáci uvědomili a přiznali, že náš národ si žije objektivně „jako prasata v žitě“, že naši životní úroveň a běžný standard komunálních služeb, dopravní a spojové infrastruktury, zdravotnictví, školství, životního prostředí nám může závidět 2/3 obyvatel zeměkoule, včetně oné euroasijské rádobyvelmoci (a to je možná ještě můj odhad příliš optimistický), což si já - poměrně zcestovalý člověk - dnes a denně uvědomuji, jakmile vytáhnu paty za Bospor, Ural či gibraltarskou úžinu a mám možnost dennodenně konfrontovat středoevropskou iluzorní představu nouze s bídou opravdovou.
Osobně si i po návratu z pouhého Ruska připadám v ČR či na Slovensku pomalu jako ve Švýcarsku. A přestože většina z těchto ukřivděných frustrátů, zasmraďujících internetové diskuze, má nejméně dvojnásobný příjem, než je můj důchod, ani ve snu by mne nenapadlo litovat pádu totality a stěžovat si na kapitalismus. Už jen kvůli svým dětem a vnoučatům.
A propos: Pro zoufalce frustrované skutečností, že jejich životní úroveň neodpovídá švýcarskému standardu a proklínající Listopad a kapitalismus, mám jednoduchou radu. Stačí, pokud si koupí jízdenku na vlak do Ruska (pouhých 4 000 Kč) a po návratu z této země „kde dnes bývalo včera“, bude se i v Rokycanech či Kolíně cítit jako ve Švýcarsku!
Člověk, který tehdy nelezl komoušům do análu a řídil se svým svědomím, nedostal se ani k Balatonu, tak ať moc nepindají, pamětníci!
A jestliže vzpomínají nostalgicky na „báječná léta pod psa“ pod vládou Bilaka a H[n]usáka, proklínaje kapitalismus, Havla i demokracii, nechť to berou tak, že oni se prostě UŽ LÉPE MĚLI!
Když si jen vzpomenu na ty socialistické obědy v závodkách, družinách i RaJi z polotovarů Vitany, vegety a masoxu, konzerv a sušené zeleniny; lanšmít bez masa; zlodějské kuchařky ve školních jídelnách okrádající děti, aby vláčely domů tašky plné masa; zlodějské prodavače klobás na Václaváku ředících i hořčici vodou a šidících i na krajících chleba; fronty před Mototechnou, Tuzexem, Elektrem i řeznictvím; udavače, kádrováky a výjezdní doložky; podnikové ubytovny v nichž živořily desetitisíce budovatelů socialismu (a byli poschováváni všichni potenciální bezdomovci), na ty plesnivé byty 4. kategorie (= bez teplé vody, ústředního topení, koupelny a s WC na chodbě) ve zchátralých prvorepublikových činžácích a pavlačových barácích v Libni, Žižkově, Karlíně, Holešovicích, Smíchově či Vršovicích, které tvořily ještě začátkem 80. let podstatnou část bytového fondu někdejšího OPBH (a v Rusku představují standard dodnes), nebo polorozpadlé historické centrum Olomouce, Plzně nebo Českého Krumlova… jsou mi báchorky níže uvedených pamětníků k smíchu …
Zřejmě proto, že za socíku se v restauracích, závodkách a školních jídelnách „vařilo z poctivých surovin“, Vitana vyráběla své instantní ingredience v pětikilových baleních a magi v litrovkách, socialistické kuchařské knihy obsahovaly recepty jako „do hrnce vysypeme sáček XY a dochutíme…“, obchody byly plné skvělých, zdravých a poctivých potravin …. a proto jsme se dožívali o 10 let méně, než na tom proklatém Západě. A proto, že zaměstnanci nekradli a nešvindlovali, stavěli si řezníci, hospodští, zelináři, číšníci a vedoucí pohostinských a stravovacích zařízení luxusní vilky a chatky, vozili se na tuzexových kárách a tolik jich sedělo za mřížemi za "rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví"'?!
jo, to byly časy… v hospodách bylo narváno po celý den, jen namísto turistů tam vysedávali proletáři v montérkách … ochody byly plné kvalitního západního zboží a francouzských lahůdek … jen na průčelí měly nápis TUZEX… v zájmu bezpečnosti po setmění příslušníci VB kontrolovali / legitimovali každé podezřelé individuum (kromě známých veksláků a prostitutek), u každého taxikáře či recepčního v Jaltě či Ambasadoru bylo možné objednat štětku, koupit pervitin či vyměnit koruny za marky či bony … pokud člověk držel hubu a neprovokoval, mohl si krásně užívat „báječná léta pod psa“ na které tak nostalgicky vzpomínají rudí švábové a někdejší kolaboranti, flákači, meloucháři a veksláci (kteří neuspěli při transformaci majetku "v socialistickém vlastnictví") :)
Asi proto, že u nás byl všeho dostatek a nového „socialistického člověka“ by ani nenapadlo ukrást v masokombinátě flák svíčkové, na stavbě pytel cementu anebo v závodě sud nafty, jsou nejfrekventovanějšími protagonisty čs. socialistických detektivek i komedií vesksláci, šmelináři a rozkrádači „majetku v socialistickém vlastnictví“, potažmo „maňáskové“ (od slova maňas neboli manko, nikoli odkaz na loutku navlékanou na ruku!).
Kdo tu zlodějskou dobu nezažil, resp. mu již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť, může si ji připomenout ve zlatém fondu socialistické kinematografie, třeba ve filmech Příště budeme chytřejší, staroušku; Bony a klid; Postav dom, zasaď strom; §245; Pumpaři od Zlaté podkovy; Kdo hledá zlaté dno; Advokátka; O lidech před pultem a za ním; Obžalovaný; Iná láska; Třicet jedna ve stínu; … a desítkách dalších. Ale třeba i na webu https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/101466/jak-se-bohatlo-za-totace-soferi-byli-kralove-aneb-manual-rozkradani-majetku-v-socialistickem-vlastnictvi.html
či
Dokud však budou na fórech hlupáci lajkovat kydy o „rohlících za 30 halířů“ a obědu za 12 kaček (pomíjejíc, že ani platy dnes nečiní tehdejších 1500 Kč) a snít o švýcarském standardu za českou či balkánskou pracovní morálku (doplněnou melouchy a rozkrádáním soc. majetku), nebudou spokojeni nikdy. Soudruzi rádi přechází fakt, že v době, kdy stál rohlík 30 halířů, nebrala pokladní v samoobsluze 25-30 000, nýbrž 1300-1500 Kčs, a na TV šetřila 2 roky, na auto půl života.
Ti, co se rozkřikují, že „tehdy“ stál uherák jen 140 Kč, si neuvědomují, že reálná cena v dnešních relacích by byla 1400 Kč. To byla láce, co? Jen hlupák si nedokáže přepočítat onu komunistickou láci anebo může věřit, že za socíku bylo něco zadarmo… on totiž ten imaginární stát žádné peníze nemá, nejprve je musí někomu sebrat či ukrást, aby mohl jinému poskytnout „sociální jistoty“, že?
Chápu, že pojmy jako svoboda nebo lidská práva pro dezoláty nepředstavují žádnou hodnotu …
ALE pokud by jim opravdu šlo o fakta, stačí si prostudovat aspoň statistiky a tabulky objektivního porovnání cen a kupní síly obyvatelstva za socíku a dnes.
A tvrdí-li, že tropické ovoce bylo běžně k vidění, zapomínají zmínit, že to pouze v případě, že byl člověk filatelista a setkával se s kiwi, avokádem, banány a mangem na exotických poštovních známkách. A propos, pokud někdo nakupuje sajrajty podle akciových letáků supermarketů a laciné čínské hadry, nemůže se divit jejich kvalitě.
Úmyslně zde ani nezmiňuji rozměr lidských práv, svobody slova, cestování či podnikání, jelikož pro onu pakáž – rozněžněle vzpomínající na krásné socialistické časy - to nejsou žádné relevantní pojmy.
Samozřejmě, kromě nářků na drahou obživu, každý dezolát vyrukuje i s tématem nezaměstnaných a bezdomovců.
A má pravdu. NEBYLI.
Kdo nemakal anebo si nekoupil razítko do občanky, aby byl krytý, seděl v base za příživu. Resp. práci jednoho dnešního zaměstnance tehdy zastali 3-4 flákači, takže stále chyběli lidi. Potenciální bezdomovci obývali stovky podnikových dělnických ubytoven, které existovaly prakticky při každé větší firmě. Nebyli tudíž na očích. Statisticky neexistovali, ačkoliv nevlastnili žádný byt.
Pro zapomnětlivé jedince (a slabomyslné mladé komsomolce s portrétem vraha Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB.
Třeba „Báječná léta pod psa“ aneb vzpomínky na socialismus:
a
POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ":
...........................
resp. článek „TAJEMNÉ POZADÍ ANTIAMERIKANISMU“: http://ferohrabal.blogspot.sk/2017/04/tajemne-pozadi-antiamerikanismu.html
a fotoalbum
HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
=============================================
O AUTOROVI: