Článek
Rakousko plánuje výrazně změnit systém povinné vojenské služby. Vláda chce prodloužit základní službu o tři měsíce a zároveň zavést povinná cvičení pro příslušníky milice. Reforma má vstoupit v platnost v roce 2027 a jejím hlavním cílem je zvýšit připravenost armády.
Rakouský spolkový kancléř Christian Stocker uvedl, že samotný nákup moderní vojenské techniky nestačí, pokud vojáci nemají dostatečnou zkušenost s jejím používáním.
„Nestačí pouze pořizovat nové vybavení, pokud naši vojáci a vojačky nemají v případě nouze dostatek praxe v jeho používání,“ řekl Stocker.
Rakousko chce posílit svou neutralitu
Rakousko je od roku 1955 neutrálním státem a svou bezpečnostní politiku dlouhodobě staví na principu ozbrojené neutrality podle švýcarského vzoru. Podle zahraničního redaktora švýcarské stanice SRF Petera Voegeliho však současný stav armády neodpovídá tomu, co by taková neutralita vyžadovala.
„Pokud chce Rakousko svou neutralitu věrohodně naplňovat, je třeba něco změnit,“ uvedl Voegeli.
Rakouská armáda má přibližně 21 tisíc aktivních vojáků a kolem 30 tisíc záložníků. Kritici upozorňují, že v případě rozsáhlejší mobilizace by záložníci nebyli okamžitě připraveni k nasazení a museli by ještě absolvovat další výcvik.
Obranný rozpočet Rakouska v současnosti přesahuje pět miliard eur ročně.
Válka na Ukrajině změnila bezpečnostní situaci
Jedním z hlavních důvodů reformy je změna bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu. Evropské státy začaly více řešit nejen klasické vojenské hrozby, ale také kybernetické útoky, hybridní operace nebo ochranu kritické infrastruktury.
Rakouský vojenský analytik Franz-Stefan Gady ve své knize Der Überfall (Útok) upozorňuje, že by rakouská armáda v případě velkého vojenského konfliktu čelila vážným problémům. Podle jeho závěru by Rakousko mohlo být vojensky vyčerpáno už během prvních 48 hodin ozbrojeného konfliktu.
Důležitou roli hraje také poloha Rakouska. Vídeň se nachází blíže k ukrajinským hranicím než například Bregenz u Bodamského jezera. Podle odborníků to ukazuje, že bezpečnostní situace není pro Rakousko pouze vzdáleným problémem.
Bývalí vojáci reformu kritizují
Přestože vláda reformu označuje za nutný krok, část odborné veřejnosti s ní není spokojena. Dva bývalí vojáci, kteří působili v rakouské komisi pro vojenskou službu, označili výsledný návrh za zklamání.
Podle kritiků by smysluplný vojenský výcvik měl trvat osm měsíců nepřetržitě, nikoli pouze šest měsíců základní služby doplněných několika opakovacími kurzy.
Kritika se týká také finanční stránky reformy. Schválený kompromis má být podle odpůrců o 200 až 300 milionů eur dražší než návrh, který původně doporučila komise pro vojenskou službu.
Odborníci zároveň upozorňují, že politická debata se příliš zaměřila pouze na délku vojenské služby. Komise přitom předložila celkem 49 doporučení týkajících se fungování armády, z nichž se do konečné reformy dostala jen část.
Civilní služba zůstane zachována
Stejně jako ve Švýcarsku mohou i v Rakousku muži z důvodu svědomí odmítnout vojenskou službu. V takovém případě nastupují civilní službu, která má podle současných pravidel trvat stejně dlouho jako služba vojenská.
Vláda podle kritiků zvolila kompromis
Podle Petera Voegeliho dala rakouská koaliční vláda přednost politické dohodě před hlubší reformou armády.
„Rakouská koaliční vláda se dohodla na nejmenším společném politickém jmenovateli, protože se vůbec nemohla shodnout,“ uvedl.
Podle něj reformu výrazně ovlivnili liberálové z formace NEOS, kteří jsou součástí vlády společně s konzervativní ÖVP a sociálními demokraty. Strana se podle Voegeliho v otázce obrany potýká s vnitřními rozpory.
„Stručně řečeno: rakouská vláda upřednostnila koaliční mír před smysluplnou reformou vojenské služby,“ uzavírá Voegeli.
