Článek
Ponořme se hluboko do starodávných textů, které jsou zapomenuté a přesto ovlivňují naše myšlení i vnímání světa. Dnes máme vše rozdělené, nahoře Bůh, dobro, láska a světlo a dole v podzemí ďábel – obávaný protivník, který stojí proti nám a hledá, kde by nějakou duši pohltil.
Ale řeknu vám, že to původně všechno bylo jinak a ten had v ráji nemusí být tak jednoznačný, jak si myslíme dnes.
Na počátku všeho stál Sumer, respektive sumerský bůh Enki. Jako správný bůh podsvětních vod zastupuje „temného boha“ - tajemného hada, který svedl Evu, aby snědla ovoce Poznání (dobrého a zlého), ale také v sobě spojuje prvky „dobrotivého boha“, který stvořil člověka z hlíny a místo dechu, smísil tuto zemi s krví boha Kingu. Zarážející na tom všem pak je, že dle židovské tradice je v krvi obsažena duše nebo-li dech života…
V sumerských mýtech Enki nenabízí první ženě zakázané ovoce, ale sám pojídá zakázané byliny bohyně Ninhursag. A pak je otázka, zda na něho skutečně seslala kletbu anebo ty samé byliny napadli Enkiho osm různých částí těla, které stejně jako pojezení zakázaného ovoce mělo přivodit smrt. A Enki umírá a ostatní bohové se hrozí, zapřísahají se a prosí Ninhursag, aby Enkiho uzdravila.
Přemluví ji a tak se ptá na jednotlivé části těla:
„Můj bratře, co tě bolí?“
„Bolí mě žebro (sumersky „ti“).“
„Porodila jsem pro tebe bohyni Nin-ti (což se překládá: „paní žebra“ nebo též „paní, která dává život“).“
Odtud pochází ta, která vzešla z Adamova žebra, Eva – Hawwa – „matka všech živých“.
Tohle není jediný „husarský“ kousek boha Enkiho.
Jsou totiž tři hlavní bohové Anu, Enlil a Enki je ten třetí (co na nás vystrkuje bradu). Enki je ten nejmladší, z naších pohádek známý jako „hloupý Honza“, ve skutečnosti laskavý a vychytralý, takový šibal či indiánský trickster – pavoučník Inkomi.
Jak už bylo řečeno, stvořil člověka z prachu země a z krve boha Kingu, který pocházel z dřívější generace poražených bohů (titánů dle řecké mytologie; a nebojte se, vrátíme se i k těm). A protože stvořil člověka, jako správný tvůrce a jakýsi šílený profesor se zamiloval do svých výtvorů a dal jim svůj život.
Ostatně stvoření člověka nebyl čistě jeho výmysl, nižší bohové Igigi totiž nechtěli už kopat kanály, ani dolovat zlato, a tak začali stávku proti vyšším nebeským bohům. A ti se rozhodli, že práci Igigi zastane jejich nový výtvor – člověk. Zní to jako nějaká zatajená historie s Anunaki? Cituji zde pouze prastaré sumerské mýty a proto se zdržím takových výrazů, jako jsou létající talíře a planeta Nibirru.
A lidé se z počátku nepodařili jako nějaké vedlejší nepodařené genetické experimenty… Ale Enki se tomu věnoval naplno a nakonec se mu to přece jen podařilo. A lidé se začali množit a začali dělat kravál. Bohům na nebi se to začalo nelíbit a Enlil se na jejich žádost rozhodne vyhladit potopou. A protože zná Enkiho jako své staré boty, varuje ho, aby cokoliv svým výtvorům řekl.
Enki se s tím nechce smířit a postaví se za stěnu rákosové chýše a varuje ji (tu stěnu rákosové chýše) před potopou a dává přesné instrukce na stavbu záchranné lodi. A shodou okolností uvnitř sedí a poslouchá Atrahasís, též známý jako Utanapištim, jinde jako Noe a o kousek dál na západ jako Deukalión, Prométheův syn.
Co bylo dále? Spadla potopa, několik málo lidí se zachránilo a založilo nový svět. Známe to přece z Bible či řeckých bájí, až se jeden chce zeptat: Kdo od koho opisoval?
Vraťme se tedy k biblickému pojetí, zde se nám Enki rozděluje na dvě naprosto odlišné entity: Boha Hospodina a jeho protivníka – hada z Ráje. Ano toho hada, který skrz ovoce (zakázaných osm bylin) dal Evě (paní žebra) a jejímu muži Poznání. Toto poznání „Me“ zahrnuje znalost řemesel, metalurgii i magii samotnou. A zde musíme na chvíli opustit Bibli a poslouží nám k tomu úzká branka v 6.kapitole Genesis, kde synové Božští sestupovali k dcerám lidským a rodili jim syny – obry – nefilím.
V knize Henochově máme anděla Azazela, který učí lidi kovat zbraně, vyrábět šperky, magii, astrologii a kosmetiku.
A ještě tu máme třetího – Prométhea, který je synem již výše zmíněných titánů, obelstí výše postaveného boha Dia podobně jako Enki Enlila a dává lidem oheň, učí lidi metalurgii, lékařství, písmu, věštění a astronomii.
Ať už Azazel a jeho andělé nebo Prométheus, oba jsou za šíření tohoto zakázaného učení přikováni ke skále. Padlí synové božští jsou svázáni řetězy a svržení do podzemních propasti (v řečtině na to mají nádherné sloveso tartaroó, které určitě nepochází od vězení v podzemním Tartaru, kde jsou svrženi Titáni).
Původní Enki ze sumerských mýtů z toho, že pomáhal člověku, vyšel nejlépe, nebyl potrestán, přesto jako vzor posloužil mnoha postavám pozdějších starověkých mytologií.
