Článek
Není tomu ani 10 let od doby, kdy na Echu vyšel rozhovor se Zdeňkem Hřibem, který si pamatuju dodnes. Zdeněk je v něm velmi racionální a příčetný: „Základ je ten, že by si lidé měli především uvědomit, že praxe kumulování funkcí není dobrý nápad. Že zváží, zda je dobrý nápad sedět na vícero židlích, když ani jednu funkci nevykonávají naplno.“ Jenže v české politice platí jednoduché pravidlo, jak se z toho všeho nezbláznit: sleduj, co politik dělá, ne co říká. A právě tady se Hřibův příběh začíná lámat.
Zdeněk Hřib káže vodu a pije víno. Jak jinak si vysvětlit jeho působení v dozorčí radě PRE? Podle dostupných zjištění získal odměny, na které neměl mít nárok. Policie i vnitrostranické orgány to hodnotily jako jasné porušení zákona, přestupkové řízení ale bylo v únoru 2026 zastaveno. Oficiální důvod? Administrativní chyba účetní. Všichni jsme si rovni, jen někteří jsou si zjevně rovnější.
Jako symbol politické dvojí tváře to vnímám o to silněji, že nejde o jeden izolovaný přešlap. Jeden, dva excesy jsem ochotný brát jako obyčejné lidské selhání. Když se podobné jednání začne opakovat a začne připomínat víc vzorec než náhodu, je těžké to dál omlouvat. Zdeněk Hřib je od října 2025 poslancem, přesto se dalších funkcí v městských firmách se nevzdal. Za členství v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy inkasuje 45 tisíc korun měsíčně. Pěkný přivýdělek. A Hřib v tom zjevně žádný problém nevidí. Minulý týden pronesl, že si myslel, že jde o přeplatek na elektřině. Proboha, kde žije, že by přeplatky byly v takové výši a vypláceny měsíčně? Myslí si, že jsme úplně blbí?
O to víc by mě zajímalo, co by na to řekl Hřib z roku 2018. Ten Hřib, který varoval před sezením na více židlích a mluvil o odpovědnosti vůči voličům. Možná by dnešnímu Hřibovi vytkl pokrytectví. A možná ne. Možná v tom žádný rozpor nevidí ani jeden z nich. Pak by bylo ale fér přiznat, že nešlo o zásadovost, ale jen o dobře znějící řeči, kdy se to politicky hodilo.
Padawan střetu zájmů
Zdá se, že tato metoda se Pirátům osvědčila. Podobnou cestou se teď vydává i nová pražská lídryně, Tereza Nislerová. Vedle svého mandátu zastupitelky na Praze 4 aktuálně také působí v dozorčí radě PRE. Pokud se této funkce nevzdá ani v případě zvolení do další významné politické role, bude to jen další pokračování stejného modelu: kumulace funkcí, kumulace odměn a nulová sebereflexe.
A právě to je na celé věci nejhorší. Nejde jen o jednotlivá jména, ale o mentalitu Pirátů, která se za nimi skrývá. Politika přestává být službou občanům a stává se sítí pohodlných funkcí a navzájem si krytých zad. Přitom právě Piráti kdysi stavěli svou značku na tom, že budou jiní. Transparentnější, zásadovější, méně prolezlí starými zvyky. Dnes to ale vypadá, že si z těch zvyků osvojili to nejhorší.
Jestli je Hřib symbolem pokrytectví mezi slovy a činy, pak Nislerová může být symbolem toho, že se z individuálního selhání stává stranická kultura. A to už není pouze trapné, to je nebezpečné. Ve chvíli, kdy politici přestanou vidět problém i tam, kde ho vidí veřejnost a policie úplně jasně, začíná rozklad základní politické poctivosti.
Sedět na více židlích možná vynáší. Ale jen do chvíle, než si voliči uvědomí, že na žádné z nich ve skutečnosti nesedí člověk, který by pracoval naplno pro ně.Hřib
