Článek
Debata o zrušení přímých plateb od občanů se v České republice vede již roky, současná vláda ji však posunula do kritické fáze. Novela v noci prošla prvním čtením. Její prosazení doprovázely ostré výroky opozice i demonstrace před budovou poslanecké sněmovny.
Funkce koncesionářských poplatků
Dosavadní systém koncesionářských poplatků funguje jako přímá finanční vazba mezi občanem a nezávislým médiem. Stát v tomto modelu funguje pouze jako legislativní garant, nikoliv jako distributor peněz. Podle analýzy Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy z roku 2026 představuje tento model nejstabilnější obranu před politickými tlaky.
Přechod pod státní rozpočet tuto přímou vazbu ruší. O rozpočtu médií by nově rozhodovala aktuální politická většina v parlamentu v rámci každoročního schvalování státního rozpočtu. Podle kritiků se tím vytváří takzvaný „finanční vypínač“ – situace, kdy aktuální vláda může kritické zpravodajství skrytě trestat rozpočtovými škrty pro následující rok.
Koncesionářský poplatek dělá z ČT a ČRo instituce „veřejné služby“. Financování ze státního rozpočtu je de facto posouvá do pozice „státních médií“, což je status typický pro autoritářské režimy, nikoliv pro vyspělé západní demokracie.
Omezení financování už v počátku
Kromě samotné změny principu financování přináší vládní návrh i okamžité ekonomické škrty. Podle předložených vládních parametrů má Česká televize nově získat pevnou dotaci 5,74 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Pro obě instituce to znamená citelný propad oproti stávajícím příjmům.
Vedení České televize již oficiálně varovalo, že propad v rozpočtu může do roku 2028 dosáhnout v souhrnu až 2,4 miliardy korun. Takto masivní výpadek příjmů podle managementu i odborů nepůjde vyřešit pouhou optimalizací provozu. Reálně hrozí omezení tvorby, propouštění zaměstnanců, a v krajním případě i omezení regionálního zpravodajství či technologického rozvoje.
Ostré výroky a napětí v ulicích
Schvalování novely v prvním čtení se proměnilo v politické bojiště, které se protáhlo hluboko do nočních hodin. Vládní většina nakonec debatu ukončila a pevně schválila čas hlasování na brzkou ranní půl pátou.
Opoziční poslanci ostře varovali před bezprecedentním útokem na svobodu slova a také kritizovali způsob, jakým se rozprava v Poslanecké sněmovně vedla. Předseda ODS Martin Kupka při hodnocení postupu vládní koalice použil výraz „prasárna“. Kritika směřovala zejména na způsob řízení schůze, kdy vládní většina omezila standardní sněmovní pravidla. Poslanec Matěj Hlavatý (STAN) na sociálních sítích reagoval na postup předsedajícího schůze Tomia Okamury tvrdými slovy: „Okamura právě spustil totální cenzuru Sněmovny“.
Na druhé straně politického spektra vládní představitelé reagovali prohlášeními o plnění klíčových předvolebních slibů a nutnosti reformy. Atmosféra v sále byla extrémně napjatá a verbální přestřelky pokračovaly až do samotného ranního hlasování. Premiér Andrej Babiš v reakci na demonstrace obvinil opozici z eskalace a kritizoval ji za záměrné šíření lží.
Klid nebyl ani přímo před budovou parlamentu. Na pražském Malostranském náměstí se sešly stovky demonstrujících občanů, kteří skandovali hesla jako „Média nedáme!“ a „Ruce pryč od ČT a ČRo“.
Kvůli obavám z vyhrocení situace vchod do Sněmovny neprodyšně obklopili policejní těžkooděnci. Dav protestujících reagoval na policejní kordony skandováním „Oni se nás bojí!“. Emoce v ulicích neutichaly ani během noci. Významná část protestujících neopustila prostory před Poslaneckou sněmovnou až do samotného hlasování.
Navzdory masivnímu odporu opozice a napjaté atmosféře v ulicích si vládní koalice v brzkých ranních hodinách svou reformu prosadila. Prvním čtením novela úspěšně prošla a legislativní proces se tak posouvá do své další fáze. Zda zákon projde i následujícími čteními v této podobě, nebo zda se do něj podaří prosadit pevnější nezávislé pojistky, ukáží až příští týdny. Vládní většina však udělala první zásadní krok k jejímu konečnému schválení.
