Článek
Roku 2015 vydalo nakladatelství Alpress český překlad knihy britského autora Douglase Boyda. Kniha původně vyšla roku 2009 a nové doplněné vydání roku 2014 pod titulem „The Cremlin conspiracy“. Zdík Dušek knihu v roce 2015 přeložil pod názvem „1000 let ruské rozpínavosti“ s podtitulem „Od počátků k Putinovi“. Název je výstižný jak v anglické verzi, tak v pozměněném českém znění.
Nejedná se o žádné akademické dějiny Ruska, autor možná ani nemá odborné historické vzdělání. Je to v dobrém slova smyslu literatura faktu, která je podložena i osobními zkušenostmi. Jeden čas se Boyd například ocitl ve vězení východoněmecké tajné policie Stasi.
Především se však opírá o dlouhodobý autorův zájem o Rusko, ruskojazyčnou oblast a celou východní Evropu, o dějiny studené války, ale třeba i o francouzskou cizineckou legii.
Prvních několik set let ruské historie autor prochází jen ve vší stručnosti. Větší prostor je věnován až postavám a příběhům 18. - 21. století.
Tomu odpovídá členění díla. První hlava zahrnuje období od počátků až do ruské občanské války po bolševickém puči vedeném Leninem a Trockým v roce 1917. Druhá popisuje následující období, kdy se po smrti Lenina v roce 1924 dostává do popředí Stalin, a končí druhou světovou válkou. Třetí část je věnována studené válce, Jelcinově éře a vzestupu Vladimira Vladimiroviče Putina. Čtvrtou kapitolu původní vydání z roku 2009 nezahrnovalo, jedná se o doplnění látky do doby druhého vydání anglického originálu v roce 2014, kterým kniha končí.
Velká pozornost je věnována otázkám špionáže a snahám bolševického režimu o světovou komunistickou revoluci prostřednictvím podrývání západních demokracií.
K tomu sloužila Komunistická internacionála (tzv. Kominterna založená roku 1919 v Moskvě) a množství zahraničních komunistických stran, jako byla CPGB (Komunistická strana Velké Británie). Právě dějinám a působení CPGB je věnována velká pozornost. Tyto strany (jako třeba i „naše“ KSČ) neměly žádnou vlastní politiku, nýbrž vykonávaly příkazy Moskvy, což se jasně ukázalo po podepsání sovětsko-nacistického paktu ze srpna 1939.
Tok vyprávění „velkých“ dějin je přerušován větším počtem zajímavých vedlejších příběhů a konspiračních zápletek.
Autor se nevyhýbá popisu Stalinových zločinů a záborů stále nových území, v čemž politika SSSR přímo navazovala na výboje z dob carské říše. Stalin rovněž ani v dobách největšího válečného vypětí za druhé světové války neváhal plýtvat lidským potenciálem a zdroji na obrovské přesuny obyvatelstva v rámci své rozsáhlé říše a na jiná zvěrstva.
Po druhé světové válce a vytvoření pásu satelitních režimů ve střední a východní Evropě se komunismus snažil o další šíření v podmínkách studené války a jaderného zbrojení s potenciálem zničit celý lidský rod.
S autorem se tak podíváme na Korejský poloostrov v době tamní „zástupné“ války mezi Východem a Západem v letech 1950 – 1953, do vietnamské džungle i na karibský ostrov Kuba, kde se chopil moci Fidel Castro. Zde došlo v říjnu 1962 k největší krizi celé studené války. Mimochodem s touto karibskou raketovou krizí to bylo podle autora dost jinak, než se běžně líčí.
Komunismus (resp. socialismus) však v žádné zemi nefungoval dobře.
Po Stalinově smrti v roce 1953 a odhalení jeho zločinů Chruščovem (který se na nich ovšem vydatně podílel) roku 1956 došlo k celému řetězu krizí, ať už v NDR roku 1953, v Polsku a Maďarsku roku 1956 či v Československu za pražského jara 1968. Kupodivu polské hnutí Solidarita je stěží zmíněno.
Smrtelnou ránu dostalo sovětské impérium až v 80. letech, roku 1979 se totiž stárnoucí Chruščovův nástupce Leonid Brežněv rozhodl pro invazi do Afghánistánu, který se v následujících letech stal „ruským Vietnamem“. Místní muslimští povstalci byli tehdy bohatě podporováni zbraněmi a municí ze strany USA.
Již menší pozornost Boyd věnuje období vlády M. S. Gorbačova a rychlému rozpadu vnějšího a posléze i vnitřního impéria na přelomu osmdesátých a devadesátých let, jakož i rozpuštění SSSR na konci roku 1991.
Následuje stručný popis tzv. Jelcinovy éry let devadesátých charakterizované hospodářským rozvratem, poklesem životní úrovně a všudypřítomnou korupcí. Tehdy probíhal také raketový vzestup bývalého agenta KGB v NDR Vladimira Vladimiroviče Putina.
Závěrečné pasáže knihy jsou věnovány období Putinovy vlády od konce roku 1999 až do roku 2014 (obsazení Krymu a odtržení separatistických republik od Ukrajiny už bohužel nepopisuje).
Celkové vyznění je takové, že Putin je novodobý car snažící se navázat na územní zisky všech svých carských i sovětských předchůdců.
Obavy Boyd mírní pouze poukazem na upadající ruskou demografii, etnických Rusů je totiž stále méně. Také zásoby ruské ropy a plynu, na kterých byl založen vzestup země pod Putinovou taktovkou, jednou dojdou.
Knihu lze doporučit všem zájemcům o ruské a sovětské dějiny, o historii studené války a o ruské (ale naopak i západní) špionážní aktivity v průběhu (hlavně) 20. století.
Zdroje:
1000 let ruské rozpínavosti - od počátků k Putinovi, Douglas Boyd, Frýdek-Místek 2015, Alpress, s. r. o., 375 stran, ISBN 978-80-7466-701-5
