Článek
Vlajka krymských Tatarů
Uznání ruské kontroly nad poloostrovem by porušilo ústřední princip mezinárodního práva, že žádná země nemůže anektovat území jiné země.
Nárok Ruska na Krym (či požadavek separatistů na připojení Donbasu k RF) je stejně legitimní, jako nárok Francie na oblast Maghrebu (pokud by předtím zmasakrovala a deportovala veškeré původní obyvatelstvo a pak si od bílých kolonistů nechala sehrát divadýlko o referendu); resp. „odvěký“ německý nárok na Sudety (podpořený případným plebiscitem po vyhnání českého obyvatelstva a pod kontrolou pozorovatelů z Třetí říše a spřátelených [quislingovských] delegací).
Potažmo jako zkopírované zdůvodnění maďarských iredentistů ohledně odvěkého nároku na „Felvidék“ (tzv. Horní zem) vzhledem tomu, že
1) po 1000 let náleželo území Slovenska přeci Maďarsku, resp. Uhersku;
2) žije tam početná maďarská populace;
3) maďarské menšině jsou prý upírána základní občanská práva …
A propos: nemá-li - podle ruské propagandy a vžitého ruského uvažování - Ukrajina nárok na vlastní stát, jelikož Ukrajinci jsou prý jen separatistickou / renegátskou odnoží ruského národa, pak touto logiku nemá nárok na existenci ani Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Portugalsko, Norsko, Makedonie, Moldavsko, Černá Hora a všechny hispánské národy jižní Ameriky. Škoda tyto nesmysly dál rozebírat.
A k omílanému žvástu, oblíbenému goebbelsovskému zdůvodnění ruského nároku na okupovaný Krym:
Přestože ruská média šíří lživé informace v tom smyslu, že snad Krym daroval Ukrajině osobně Nikita Chruščov (které iniciativně dále šíří různí internetoví trollové, nevzdělaní „žurnalisté“ a další), skutečnost byla diametrálně odlišná. V případě převodu Krymské oblasti nešlo o nějaký rozmar jednoho aparátčíka, nýbrž o normální legislativní proceduru, posvěcenou ústavodárnými orgány SSSR a Ruské i Ukrajinské republiky, jež tedy proběhla v souladu s ústavou Sovětského svazu i Ruské SFSR.
5. února 1954 schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu Ruské SFSR (ruského parlamentu) rozhodnutí „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“, 13. února 1954 ho schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu Ukrajinské SSR (ukrajinského parlamentu). Dne 19. února 1954 schválilo Prezidium Nejvyššího sovětu SSSR dekret „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“. Následně, 26. dubna 1954, vydal Nejvyšší sovět SSSR (parlament Sovětského svazu) zákon „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ a vnesl příslušné změny do sovětské ústavy (článku 22 o administrativním členění Ruské SFSR a článku 23 o členění Ukrajinské SSR). Nakonec schválil Nejvyšší sovět Ruské SFSR (ruský parlament) 2. června 1954 změnu článku 14 ústavy Ruské SFSR o administrativním členění Ruské SFSR. Nejvyšší sovět Ukrajinské SSR (ukrajinský parlament) schválil příslušnou změnu článku 18 ústavy Ukrajinské SSR 17. června 1954.
Mapa 1921-1954_Izmenenie_granits_Ukrainy
Ovšem nejpodstatnějším argumentem je fakt, že Krym byl po rozpadu SSSR uznán světovým společenstvím, OSN i samotnou ruskou vládou za suverénní součást Ukrajiny, a za ni je považován i nadále drtivou většinou států a mezinárodních organizací. Dokonce i blízkým ruským spojencem - komunistickou Čínou!
Jenže i mnozí rozumně uvažující Rusové si uvědomují, že se jim nemusí územní zisky zaplacené mezinárodní izolací a protiruskými sankcemi vůbec vyplatit.
Že oficiálně prezentovaný bolestínský izolacionizmus a dobrovolné vyčlenění z mezinárodního společenství se jim může vymstít a že i nacionalisty oslavovaná anexe Krymu se Rusku může vrátit jako bumerang.
Může se totiž stát vítaným precedensem právě pro Číňany, kteří se nikdy nesmířili s ruskou anexí Vnějšího Mandžuska (dnešního Chabarovského a Primorského kraje) v 19. století. Logicky si říkají, že pokud může Rusko považovat za cár papíru ústavní zákon „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ z 26. dubna 1954 (navíc dodatečně stvrzený i vládou nástupnické Ruské federace v tzv. Budapešťském memorandu z r. 1994), potom může klidně i čínská vláda za cár papíru považovat Ajgunskou a Pekingskou smlouvu, podepsanou navíc jednoznačně pod nátlakem. (V druhé polovině 19. století Rusko přinutilo oslabenou Čínu k podepsání Ajgunské (1858) a Pekingské smlouvy (1860), na jejichž základě Čína ztratila všechna území na sever a východ od řek Chej-lung-ťiang (Amur) a Wu-su-li-ťiang (Ussuri) - včetně Sachalinu - ve prospěch Ruska.)
Čínské historické územní nároky vůči Rusku - anektovaná území Vnějšího Mandžuska
Čínské historické územní nároky vůči Rusku - anektovaná území Vnějšího Mandžuska
Čínské historické území a nároky vůči Rusku - dočasně okupovaná (tmavě červená) a anektovaná území Vnějšího Mandžuska
území Vnějšího Mandžuska
Čínské historické územní nároky vůči Rusku - anektovaná území Vnějšího Mandžuska
Krym – cesta domů?
Před časem jsem v Machačkale potkal jistého filmového manažera , který se mj. podílel na natáčení scén pro kontroverzní film Krym − cesta domů, ze kterého mi pustil pracovní verzi, polotovar, zachycující i samotný průběh natáčení.
Jde o film popisující značně tendenčně ruskou anexi Krymu, který teprve před dvěma týdny přišel do ruských kin. Na pozadí rusko-ukrajinského konfliktu se odehrává milostný vztah mladé aktivistky z Majdanu a proruského separatisty ze Sevastopolu. Mám-li toto dílo nějak charakterizovat, pak jde o nesourodou slátaninu drastických scén a melodramatického, resp. stupidního milostného příběhu.
Mezi námi, pod názvem Krym – cesta domů bych si spíše představoval příběh krymských Tatarů vracejících se z vyhnanství na Krym, odkud byli jejich předci vyhnáni ruskými okupanty. Resp. asi nejen mně evokuje název Krym – cesta domů (stejně jako obsah filmu) někdejší henleinovský slogan „Sudety – Domů do říše“.
Mediální tanečky okolo připojení Krymu k Rusku jsou prostě názornou ukázkou, jak lze s trochou drzé demagogie prezentovat anexi jako právo na sebeurčení. Zatímco ještě koncem 18. stol. tvořili Tataři 95 % obyvatelstva Krymu a těsně před jejich násilnou masovou deportací v květnu 1944 (společně s arménskou a řeckou menšinou) byl jejich podíl ještě 30%, dnes představují jen 13 % obyvatel Krymu a tvoří tak na území svých předků menšinu, postupně zbavovanou občanských práv.
Fakta jsou taková, že už po vítězství Ruska nad Osmanskou říší a následné první ruské anexi Krymu značná část původního krymsko-tatarského obyvatelstva z okupovaného Krymu uprchla, resp. byla vyhnána.
Krym v 15. století: Caffa a Theodoro
Jen v letech 1854-64 emigrovalo kolem 250 000 Tatarů, z nichž většina se uchýlila do Turecka a kolem 60 000 jich odešlo do Bulharska (odkud pak vesměs postupně též přesídlili do Turecka).
K dalšímu exodu došlo po bolševické revoluci[12], kdy bylo v letech 1921-29 až 50 tis. krymských Tatarů povražděno a stejný počet jich byl z Krymu deportován; desetitisíce dalších uprchly do Turecka a Rumunska.
demografická situace na Krymu - populace krymských Tatarů: 1939 a 2001
Poslední pohromou pro původní krymskou populaci pak byly stalinské deportace nepohodlných a vzpurných národů v závěru II. světové války. V jejich rámci bylo v květnu 1944 deportováno z Krymu do Uzbekistánu, na Ural a na Sibiř 191 000 Tatarů (kromě nich však i 15 000 krymských Řeků, 9 600 zdejších Arménů a 12 000 Bulharů). Na rozdíl od ostatních deportovaných národů krymští Tataři se mohli navíc vrátit do své domoviny až během perestrojky, v r. 1988. Ovšem bez nároku na odškodné či vrácení jejich domů a půdy.
Prostě ve stylu „čo bolo, to bolo“.
A řadoví Rusové se cítí ještě dotčeni, pokud jim někdo připomene ruskou genocidu Kavkazu anebo třeba právě to, jak se stali díky zmasakrování a deportacím původních národů většinovým etnikem na černomořském pobřeží či na Krymu. V této souvislosti nutno znovu zmínit, že v téže době, kdy došlo k nucenému exodu krymských Tatarů, postihl stejný osud i Čerkesy, obývající původně sousední oblasti, teritorium dnešního Krasnodarského kraje, Karačajsko-Čerkeska a Adygey.[13]
Stalinské deportace národů
Jak bylo již uvedeno výše, závěrem rusko-čerkeské války, trvající téměř sto let, došlo zároveň s připojením Čerkeska k Ruské říši v r. 1864 i k masovým deportacím a exodu 90 % čerkeských obyvatel. (Odhady hovoří o 1,5 milionu lidí; jen do Turecka jich odešlo přes 490 tisíc. Právě v Turecku žije dnes i obrovská čerkeská diaspora, potomci Čerkesů, kteří byli nuceni uprchnout ze severokavkazské vlasti během ruské genocidy).[14]
Čerkeský Plakát k Olympiádě 2014
Ještě poznámka: K podobnému scénáři došlo díky systematickému „demografickému inženýrství“ (vyvolanému hladomoru, masovým popravám, deportacím a „kolonizaci“, vysidlování jiných nepohodlných etnik do kazachstánských stepí) třeba v Kazachstánu, kde se v roce 1959 Kazaši stali menšinou, tvořili již jen 30 % populace, zatímco etničtí Rusové 43 %.
Jen díky repatriaci téměř 2 milionů Kazachů do jejich pravlasti z Ruska, Číny, Mongolska a Uzbekistánu po rozpadu SSSR a vzniku samostatného Kazachstánu v 90. letech se podařilo tento nepoměr zvrátit.
Kazašský protiruský plakát
Ani mne příliš nepřekvapí, když se mě patriot Igor s nevolí ptá, proč v rukopisu své knihy popisuji např. výše uvedený čerekský masakr. Příliš často se totiž se stejným postojem setkávám dokonce i u odpůrců Putina, resp. u lidí považujících se málem za demokraty.
Ovšem na druhou stranu, jak mohou Rusové soucítit s podmaněnými národy, když dokážou bagatelizovat (např. slovy „taková holt byla doba“) zločiny bolševiků a stalinského režimu na národě vlastním.
A právě Igor je přesnou ukázkou toho, co označuji výrazem „morbidní nostalgie“ a co považuji za nejvýraznější, ne-li hlavní aspekt nepochopitelnosti, ale taktéž nebezpečnosti ruské povahy. Ne nadarmo se říká, že „národ, který nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“.
Přičemž já bych uvedenou sentenci George Santayany parafrázoval či upgradoval následovně: „Národ, který se nepoučil ze své minulosti, je nebezpečný sám pro sebe i pro národy ostatní“.
Krymské „referendum“
Přístup Ruska vůči krymským Tatarům potvrzuje ideovou kontinuitu ruské a sovětské politiky.
Skutečnou drzostí a cynismem je nazývat akce tatarských aktivistů bojujících proto okupaci své vlasti teroristickým činem. Terorismem bylo, když Rusové částečně vyvraždili a následně deportovali veškeré zbylé původní tatarské obyvatelstvo a díky této genocidě získali absolutní převahu v krymské populaci, stačí se mrknout na demografické tabulky a historické mapy na blogu.
Rusko jako žalář národů aneb Poslední koloniální mocnost, kterou stmeluje jen „čečenské memento“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusko-jako-zalar-narodu-aneb-posledni-kolonialni-mocnost-kterou-stmeluje-jen-cecenske-memento-111531
nebo
resp. další:
Ukázkou přístupu k původnímu obyvatelstvu je i rozhodnutí dosazené krymské prokurátorky N. Poklonské z 14/4 2016 pozastavit na anektovaném ukrajinském poloostrově činnost neformálního tatarského lidového shromáždění medžlisu. Prokurátorka již dříve požádala o zařazení tohoto orgánu místní muslimské menšiny na seznam extremistických organizací, jelikož Medžlis odmítá ruskou anexi Krymu (řadě jeho představitelů zakázaly ruské úřady vstup na rodný Krym, resp. na ně vydaly zatykač jako na „protistátní živly“).
„Krym spasen“ - karikatura
Doporučuji též článek "Federace IDEL-URAL, stoletý sen podmaněných neruských národů Povolží": https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-federace-idel-ural-stalety-sen-podmanenych-neruskych-narodu-povolzi-111705
--------------------------------
[12] V prosinci 1917 vznikla Krymská lidová republika, která byla zároveň prvním sekulárním státem s muslimskou většinou na světě, vzápětí však byla obsazena Rudou armádou a pohlcena Ruskem.
[13] Masovými deportacemi byly postiženy i mnohé další národy SSSR. Již předtím, v r. 1937, bylo deportováno ze svých domovů na Dálném východě na 175 000 Korejců, v r. 1941 byly na Sibiř deportovány desetitisíce Estonců, Litevců a Lotyšů (jen počet zavražděných nebo deportovaných Litevců během let 1940-41 se odhaduje na minimálně 100 000) a koncem r. 1943 byli z území svých předků vysídleni všichni Karačajci a Kalmykové. V březnu 1944 byli vysídleni ze svých rodných míst všichni Čečenci a Inguši a Čečensko-ingušská autonomní republika byla osídlena Rusy, Osety a Gruzíny. V dubnu 1944 byli z území Kabardsko-balkarské autonomní republiky do S. Asie vysídleni všichni Balkaři. Následovali je Azeři, Chemšilové, Kurdové a meschedští Turci.
Ukrajinci se tomuto osudu vyhnuli snad jen proto, že jich bylo – navzdory hladomoru – příliš mnoho a nebylo je kam vystěhovat, aniž by se tam stali většinovou populací. I tak – díky deportacím „výběrovým“ − tvoří Ukrajinci významnou část populace Dálného východu a dalších asijských regionů. Vzpurní Poláci byli z území okupovaného Ruskem hromadně deportováni již od počátku 19. stol.; hlavní vlny následovaly po protiruských povstáních 1830-31, 1846 a 1863. Obětí deportací se stali po bolševické revoluci i donští kozáci (z nichž 150 tisíc bojovalo proti bolševikům pod velením gen. Děnikina). Na 500 tisíc kozáků a jejich rodinných příslušníků skončilo ve vyhnanství.
Deportace Ukrajinců
Deportace Ukrajinců
[14] V Ruské federaci jich dnes zbylo jen kolem 80 tisíc, zatímco čerkeská diaspora je mnohonásobně větší. Méně informované čtenáře zřejmě překvapila čerkeská kampaň proti konání olympiády v Soči, kterou čerkeští exiloví představitelé označili za urážku genocidy jejich národa, jelikož konání zimních olympijských her v Soči shodou okolností připadlo na kulaté 150. výročí krvavých událostí, a navíc přímo v místech lyžařského areálu Krasnaja Poljana (kde proběhly nejkrutější masakry původního čerkeského obyvatelstva), se nacházejí ostatky desetitisíců zavražděných Čerkesů.
================================================================
Bohužel, co se nepodařilo Stalinovi a Putinovi, o to se zdárně pokouší Trump za hlasitého povzbuzování evropských nacionalistů a antibruselských šovinistů: Rozbít jednotu Západu a vrátit svět do středověké fáze permanentní války a soupeření všech proti všem a neustálého vytváření dočasných účelových spojenectví jako v době, kdy třeba Evropa se skládala ze stovky malých vzájemně soupeřících, válčících a vazalských držav … Trump(isté) ničí téměř nenávratně vazby a principy euroatlantického společenství a spojenectví budované 100 let a vracejí svět do doby před vznikem OSN (Společnosti národů) 🙁 navíc v horším období a za horší konstelace, než byla v r. 1920 či 1945.
Výsledkem Trumpova někdejšího úspěšného vyjednávání s Iránem a Kimem je narůstající drzost i vojenská síla obou zločineckých režimů, ajatolláhů i severokorejských komoušů, podílejících se nejnověji místo ohrožování středovýchodního a dálněvýchodního regionu i na ruské agresi na Ukrajině a proxy-válce proti Západu v Evropě. :( Stačí vzpomenout na velkohubé prohlášení oranžového kašpara, že s Kim Čong-unem má dobré vztahy, totéž tvrdí i o vztazích s Putinem - výsledky vidíme. Více viz https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-preludium-apokalypsy-aneb-rusky-mir-je-vzdy-jen-predehrou-k-valce-habadurou-na-naivni-demokracii-131558
Těžko se mi hledají nějaké slušné výrazy, když floridský oranžový „mírotvůrce“ považující se snad za inkarnaci Cézara, ovšem počínáním připomínající spíše Hitlera, zcela vážně předkládá Ukrajině kapitulační podmínky, jejichž součástí je přenechání 1/4 ukrajinského území, včetně Krymu, Rusku, a přijetí americké kontroly nad ukrajinskými surovinovými zdroji
Mimochodem, pokud Trump nastoluje ve vztahu k Ukrajině a obecně na mezinárodní úrovni de facto putinovské, potažmo banditské či mafiánské způsoby jednání, spočívajícího ve výhrůžkách a vydírání, čímž se stává stejně neseriózním, nevyzpytatelným, a tudíž nebezpečným partnerem jako Rusko nebo Čína, je velmi pravděpodobné, že bude muset i Evropa zareagovat a odstřihnout se nejen ve vojenské, ale i ekonomické sféře v maximální míře od USA.
Zde už nejde ani o Ukrajinu, ba ani o Evropu a USA. Uznání ruské kontroly nad poloostrovem by porušilo ústřední princip mezinárodního práva, že žádná země nemůže anektovat území jiné země, a tím i základy současného světového řadu.
Jestliže vystupuje Trump a jeho garnitura ze stejné pozice a do značné míry i se stejnými požadavky jako Kreml či Peking, nezbyde světu, než s ním jednat stejně jako s Putinem nebo čínskými komunisty.
Když Trump tvrdí: Ruský ústupek už je přece to, že nebudou chtít Ukrajinu celou, uvidíme, bude-li Trump stejně vstřícný vůči „mírovým návrhům“ Ruska, požadujícím anulování „nespravedlivé smlouvy“ o prodeji Aljašky, anebo Mexika, zahrnujícím vrácení historických mexických území: Kalifornie, Nového Mexika, Arizona, Texasu a Nevady (jelikož Mexická republika je nástupnickým státem někdejšího Nového Španělska a Mexického císařství) ?
Tak, jako kdysi ovládalo Ruské impérium poloostrov Krym , tak v téže době totiž Nové Španělsko (španělsky Nueva España) zahrnovalo i rozlehlá území v Severní Americe: dnešní Mexiko a spolkové státy USA: Kalifornie, Nové Mexiko, Arizona, Texas, Nevada, Louisiana, Florida, Utah a části států Colorado, Wyoming, Kansas a Oklahoma.
Bohužel 🙁 https://www.novinky.cz/clanek/valka-na-ukrajine-usa-vyhrozuji-ukrajine-kdyz-nepodepisete-dohodu-o-surovinach-vypneme-vam-starlink-40510182 komentovat blázny ani nemá smysl, problém je, pokud se dva šílenci s atomovkami pokoušejí podělit si zeměkouli. 🙁Fakt se obávám, zda v tom nejsou drogy, když slyším Trumpovo bláboly o „diktátorovi Zelenském“ ačkoliv ignoruje fakt, že bez regulérních voleb vládne naopak čtvrt století ruský Vůdce! U některých posledních Trumpových výroků už nelze ani identifikovat, zda pochází od něj anebo od Medveděva či Lavrova. 🙁
Plánuje-li Trump nějaký Mnichov č. 2, pak by se měl začít připravovat také na Pearl Harbor No. 2 : https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-planuje-li-trump-nejaky-mnichov-c-2-pak-by-se-mel-zacit-pripravovat-take-na-pearl-harbor-no-2-122835.
a jelikož mě nebaví stále dokola opakovat stejné argumenty, na závěr si dovolím jen odkázat na svůj blog: "Území za pochybný "ruský mír"? Nový Mnichov anebo Brest-Litevsk jako předehra k 3. světové válce": https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-uzemi-za-mir-novy-mnichov-anebo-brest-litevsk-106624
==========================================================
A Zde je malá připomínka tradic, na které dnešní „nové Rusko“ navazuje:
Masakr v Balkarii - kapitola z historie sovětských zločinů a ruské genocidy kavkazských národů: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-horni-balkarie-kapitola-z-historie-sovetskych-zlocinu-a-epizoda-ruske-genocidy-kavkazskych-narodu-138439
Generál Blochin, oblíbený Stalinův popravčí aneb Zasloužilí kati Lubjanky v Síni slávy Putinovy FSB: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-general-blochin-oblibeny-stalinuv-popravci-aneb-zaslouzili-kati-lubjanky-v-sini-slavy-fsb-134270
==========================================================
Zdroj:
F.R. HRABAL-KRONDAK: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT. 3. díl
-----------------------------------------------------
O AUTOROVI:
FB-profil: http://www.facebook.com/fero.hrabal
Fero HRABAL-KRONDAK
=================================================
Jelikož internetová diskuzní fóra jsou zahlcena „zasvěcenými“ komentáři kremlobotů a zlomyslných rusofilních trollů, kteří ovšem znají Rusko vesměs jen z TV, resp. nějaké goebbelsovsko-kremelské hlásné trouby (Sputniku, Aeronetu, Parlamentních listů apod.) anebo ze zájezdu ROH / SČSP, věnuji raději energii postupnému zpracování svých poznatků a názorů do knižní podoby, přesněji do zhruba osmisvazkové edice, shrnující především mé zážitky z cest po Rusku a teritoriu bývalého SSSR, kde jsem během poslední dekády prožil více než 3 roky, během nichž jsem navštívil všechny republiky a oblasti RF, důsledně se vyhýbajíc Potěmkinovým vesnicím (turistickým destinacím).
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Komentář ke lživé pohádce o „amerických základnách obkličujících Rusko“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-komentar-ke-lzive-pohadce-o-americkych-zakladnach-obklicujicich-rusko-108926
Putin - bílý kůň pitěrské mafie, jenž přerostl svým patronům přes hlavu a míří k trůnu Ivana Hrozného: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-putin-bily-kun-piterske-mafie-jenz-prerostl-svym-patronum-pres-hlavu-a-zamiril-k-trunu-ivana-iv-134763
„Ruská pravda“ a skutečnost aneb „Nové Rusko“ ve stínu rudé hvězdy a kolovratu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ruska-pravda-a-skutecnost-aneb-nove-rusko-ve-stinu-rude-hvezdy-a-kolovratu-115229
Moskva jako odvěká Mekka světové reakce aneb Rusko vždy v protisměru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-moskva-jako-odveka-mekka-svetove-reakce-aneb-rusko-vzdy-v-protismeru-110269
Ruský sen, který bych přál prožít všem našim dezolátům a naivním obdivovatelům východního Mordoru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-sen-ktery-bych-pral-prozit-vsem-nasim-dezolatum-a-naivnim-obdivovatelum-vychodniho-mordoru-112215
Idea Třetího Říma a Zjuganovovi „blaničtí rytíři“: https://ferohrabal.blogspot.com/2019/03/idea-tretiho-rima-zjuganovovi-blanicti.html
a obrazová alba:
„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech
Historie Ruska,SSSR a Kavkazu v obrazech (mapy & fotky)
Historie komunismu a fašismu v obrazech
