Hlavní obsah
Názory a úvahy

Území za mír? Nový Mnichov, anebo Brest-Litevsk?

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Mnichovské memento aneb Pochybný ruský mír za ukradená území není žádným řešením.

Článek

Když slyším hlášky Fica, podržtašky Pellého, Orbána či ruského vlka Foldyny, že "jedinou možností, jak dosáhnout míru na Ukrajině, je obětovat agresorovi okupovaná území … “ otevírá se mi pomyslná kudla v kapse.

Chápu, že většina našich „chcimírů“ neoplývá zrovna inteligencí ani vědomostmi, ovšem u dezolátských protagonistů a sluníčkářských politiků by člověk předpokládal, že absolvovali aspoň ZDŠ-ku, resp. netrpí takovou sklerózou, aby netušili, že ani jedna z velkých válek moderní historie neskončila mírovou dohodou, kdy byla agresorovi v zájmu „míru“ ponechána dobytá území …. a jelo se dál!

Když se nad tím člověk zamyslí, pak slogan „Území za mír“ je s ohledem na historické zkušenosti de facto prázdnou frází, otřepanou floskulí, za kterou není hmatatelná realita. Prakticky nikdy v moderní historii nedosáhl žádný napadený stát za své ústupky skutečný plnohodnotný mír!

Každý rozumný člověk, který absolvoval aspoň hodiny dějepisu na základce, dobře ví, že I. i II. světová válka skončily porážkou a bezpodmínečnou kapitulací agresora, a mírová dohoda byla spojena s vyhnáním okupantů z obsazených území a povinností uhradit obětem agrese válečné reparace, potažmo i s odzbrojením agresora.

A pokud již někteří mudrlanti nastiňují jako možnou variantu „mírového“ řešení rusko-ukrajinské války korejský či izraelský model, pak jejich hypotézy kulhají na obě nohy.

Pokud jde o model, který se uskutečnil na Středním východě, tj. arabsko-izraelskou mírovou dohodu – viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Egyptsko-izraelsk%C3%A1_m%C3%ADrov%C3%A1_smlouva , tak v tomto případě lze sice hovořit s nadsázkou o „výměně území za mír“, ovšem

1) této mírové dohodě předcházela porážka arabských agresorů a 

2) ono území, které obdržel např. Egypt, bylo jeho vlastní, které tak dostal poražený agresor nazpět za to, že složil zbraně!

Tudíž zde nejde o žádnou paralelu s navrhovaným scénářem obětování ukrajinského území za pofiderní „ruský mír“.

A co se týče „korejské varianty“, ta kulhá

1) v tom, že severokorejský agresor všechna okupovaná území zase ztratil díky zásahu mezinárodního společenství;

2) žádná mírová dohoda uzavřena nebyla, nýbrž jen jakési „dočasné“ příměří, trvající dodnes.

Podobnost je zde pouze v tom, že stejně jako v případě jakékoliv potenciální dohody s Ruskem, tak v případě korejského „příměří“ nijak nepominulo nebezpečí opětovného rozpoutání otevřeného konfliktu, ba naopak. Korea je po 70 letech přinejmenším stejně daleko k míru, resp. blíže k jaderné válce než míru, a status quo existuje pouze díky masivní americké vojenské přítomnosti v regionu a garanci vojenské pomoci USA v případě útoku ze strany KLDR.

Takže fakt nevím, kde nacházejí naší „mírotvůrci“ nějaké alegorie k podepření svých blábolů.

Ještě na okraj můžeme ale zmínit několik odstrašujících případů tzv. „míru za území“, kterými byl třeba Brest-litevský mír z 3. března 1918 – viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Brestlitevsk%C3%BD_m%C3%ADr. Jako ve většině případů jakýchkoliv smluv s Ruskem, i v tomto šlo jen o kamufláž a bolševici dohodu podepsali s vědomí, že ji poruší okamžitě, jakmile naberou sílu (v tom byla podstata podobná s Budapešťským memorandem i Minskými dohodami).

... anebo tzv. Moskevský mír, tj. potupnou Moskevskou mírovou smlouvu, která byla Finsku vnucena a Sovětským svazem 12. března 1940, díky níž napadené Finsko přišlo navždy o část území (včetně přístupu Severnímu moři), která se Finsko následně pokusilo dobýt za pomoci nacistického Německa – viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Moskevsk%C3%BD_m%C3%ADr … pomineme-li notoricky známou a pro nás tragickou Mnichovskou dohodu.

Právě Mnichovské dohodě se ostatně podobá představa Kremlu a ruské páté kolony o „míru“ na Ukrajině se vším všudy:

I v tomto případě by měla být Ukrajina ožebračena, okradena de facto 85% svého ekonomického potenciálu a zároveň zbavena možnosti bránit se případné další ruské agrese demilitarizací a odstoupením od svých ambic vstupu do NATO.

Stačí nahlédnou do ukrajinských map zobrazujících rozložení surovinových zdrojů, energetických a průmyslových kapacit, dopravní infrastruktury atd., aby i laik pochopil, že odevzdání okupovaných (a nárokovaných) oblastí Rusku by změnilo Ukrajinu ve zbídačelou zemi závislou trvale na zahraniční pomoci.

Viz následující zdroje:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Moje rozhovory a články

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz