Článek
Postěžoval jsem si tehdy, že tato nesmírně zajímavá kniha končí rokem 2014, kdy došlo k jakémusi předkolu současného rusko-ukrajinského konfliktu.
Samotný Michail Zygar byl po zahájení „plnohodnotné“ ruské invaze v únoru 2022 nucen emigrovat z Ruska do Německa, kde se obklopil týmem dalších badatelů, s jejichž pomocí napsal novou knihu mapující dějiny rusko-ukrajinských vztahů od 17. do 21. století.
Publikace je promyšleně strukturovaná, dělí se na dvě části, z nichž každá se skládá ze sedmi kratších kapitol a jejich podkapitol.
První část se nazývá „Sedm příběhů o koloniálním útlaku na Ukrajině“ a zabírá asi třetinu textu knihy. Jejími protagonisty jsou Bohdan Chmelnyckyj, Ivan Mazepa, Petr Veliký, Kateřina Veliká, Taras Ševčenko, ale i Vladimir Iljič Lenin, Josif Vissarionovič Stalin či Stepan Bandera. Jak již tento krátký výčet napovídá, končí tato část knihy obdobím druhé světové války.
Druhá část s názvem „Sedm příběhů o dnešním útlaku na Ukrajině“ zabírá zbývající asi dvě třetiny textu a je vlastním jádrem knihy. Začíná obdobím pozdního SSSR a přes jeho rozpad na začátku 90. let a další peripetie pokračuje až k vypuknutí současného konfliktu dvou z jeho nástupnických států 24. února 2022. Setkáváme se tu s mnoha zajímavými postavami jako třeba s Michailem Gorbačovem, Borisem Jelcinem, ukrajinskými prezidenty Leonidem Kravčukem, Leonidem Kučmou, Viktorem Juščenkem, Viktorem Janukovyčem, se světovými politiky jako je Barack Obama či Angela Merkelová, přičemž hlavním protagonistou je ukrajinský komik a herec (později prezident) Volodymyr Zelenskyj a jeho antagonistou agent KGB a pozdější ruský prezident Vladimir Putin.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že autor opakovaně zdůrazňuje, že Vladimir a Volodymyr je v podstatě jedno a totéž jméno odkazující k dávnému knížeti Kyjevské Rusi svatému Vladimírovi, jenž jako první z východoslovanských knížat přijal roku 988 křest.
Kniha je napsána vtipně, často zábavnou formou přináší mnoho zajímavých detailů a souvislostí z dějin i současnosti postsovětského světa, které nám zde ve střední Evropě často unikají. Lze zmínit například oslavy Nového roku, které jsou na celém území bývalého SSSR spojeny se stejnými zvyklostmi a vytvářejí tak dosud jakousi kulturní jednotu tohoto prostoru.
Stejně tak se vyprávěním mihne obrovské množství zajímavých historických osobností a postaviček, od básníků jako A. S. Puškin či Josif Brodskij, až po současné ruské a ukrajinské oligarchy. Čtenář se může místy cítit množstvím postav až zahlcen, ale čte stále dál popoháněn touhou dozvědět se, co je na další stránce. Kniha se tak čte skoro sama jako dobrý román.
Celkově lze říci, že dílo se více zabývá dějinami Ukrajiny, resp. historií této země v rámci Ruské říše (a později SSSR), než vnitřními záležitostmi Ruska. Spíše než o jakési (poloamatérské) dějiny Ukrajiny, však jde skutečně o vztahy této země a sousedního impéria. Ostatně dějinami současného Ruska se zabývala již zmiňovaná předchozí autorova práce.
Pojem impérium zde není náhodný, autor s ním opakovaně pracuje. Odsuzuje ruský imperialismus a víru ve výjimečnost ruského národa, stejně jako každý jiný imperialismus. Říká ale, že jiná impéria si své problémy musí vyřešit sama. Prorokuje, že Rusko bude za svou imperialistickou válku na Ukrajině potrestáno a omlouvá se nejen svým ukrajinským přátelům, ale i dalším národům, které se staly obětí ruské roztahovačnosti (na národy, které nebyly přímou součástí SSSR, ale jeho satelity, si ovšem nevzpomněl…).
Kniha bude přínosem pro každého, kdo chce lépe pochopit, jak dějiny dávné i nedávné formují naši každodenní současnost i budoucnost.
Zdroje: Válka a trest – Putin, Zelenskyj a cesta k ruské invazi na Ukrajinu, Michail Zygar, Příbram 2024, Pistorius &Olšanská, 368 stran, ISBN 978-80-7579-177-1
