Článek
Přítomnost autora při psaní scénáře měla pozitivní vliv
Fanoušci Jo Nesbøa či prostě čtenáři jeho knih si samozřejmě i na tomto díle určitě najdou nějaká negativa. Ono natočit kvalitní snímek či seriál podle knižní předlohy není vůbec jednoduché. Vždy musí být zápletka trochu pozměněná, často něco vzhledem k objemnosti knih vynecháno. Devítidílné zpracování knihy Pentagram se ovšem tentokrát za mě povedlo.
Velký vliv na to samozřejmě určitě měla i skutečnost, že autor celé série se na scénáři aktivně podílel. To je vždy dobrým krokem k tomu, aby byla do seriálu či filmu přenesena ta správná atmosféra. A to se tentokrát povedlo. Už od prvního dílu máme před sebou to správné severské krimi s dostatečně mrazivou náladou.
Dobré ztvárnění ústřední postavy i vyvážení krvavějších scén
Ústřední postavy se ujal Tobias Santelmann a musím říct, že mu jeho ztvárnění prostě věřím. Poměrně věrně kopíruje charakteristické rysy knižní předlohy, i když v některých momentech je možná ještě sympatičtější. Ve chvílích, kdy se utápí v alkoholovém opojení, mu ovšem samozřejmě moc fandit nechcete.
Nejen on ovšem přispěl k zajímavosti celého díla. Skvěle bylo ztvárněno prostředí Osla, v němž řádí zuřivý sériový vrah. Máme tu temná zákoutí velkoměsta, ale i takřka uprostřed divočiny. Vraždící scény, případně i některé další, nepostrádají dostatek brutality, ale zároveň tu netečou zase potoky krve. V tomto směru za mě tvůrci našli dobrou rovnováhu. Celé to prostě vystihuje onu náladu severských knih vlastně parádně.
Skvělá hudba i napínavá zápletka
Seriálu za mě kromě skvělé kamery hodně pomohl i výběr hudby. Ačkoliv u některých jiných filmů či seriálů působí hudební podkres určitým nedůležitým dojmem, v tomto případě o něm prostě víte a oceníte ho. Podílel se na něm muzikant Nick Cave a je to znát. Dočkáte se starých punkových skladeb, třeba od Sex Pistols, které se k jednotlivým scénám skvěle hodí.
Zápletka samotná je dostatečně napínavá a rozhodně zaujme i diváky, kteří ještě knižní předlohu nečetli. Vlastně to možná skoro doporučuji, protože díky tomu budete moci být více překvapení a naopak se vyhnete nějakému zklamání.
Téměř od úvodu znáte některé záporné postavy, jiné zůstávají zahaleny rouškou tajemství. Přesto jste od začátku do konce napnutí, jak to všechno vlastně nakonec dopadne. No je jasné, že vrah zřejmě bude dopaden. Tak už to většinou v podobných knihách chodí. Přesto je celé vyústění všech událostí za mě dostatečně atraktivní.
Nechybějí samozřejmě odbočky do soukromých záležitostí Harryho Holea, které jsou nedílnou součástí jeho příběhu. V tomto případě se vedle jeho alkoholové závislosti dostává do popředí i vztah s přítelkyní a jejím synem, k němuž si postupně nalézá hlavní postava cestu. Nic z toho ovšem nenarušuje ústřední detektivní linii, naopak ji to příjemně doplňuje a tvoří podstatně realističtější pohled na hlavní postavu.
Dabing se opravdu nepovedl, celkový dojem však kazí jen trochu
Jedinou výtku tak můžeme mít k onomu kritizovanému dabingu, který opravdu celý seriál trochu negativně ovlivňuje. Prostě nepochopím, proč k němu vůbec došlo. I vzhledem k tomu možná doporučuji, zhlédnout seriál v původním znění. Nadužívání slova „avšak“ a doslova nechutně spisovná čeština působí opravdu rušivé. Překladatel Petr Finkous přitom říká, že dané slovo takto nepoužíval, dabingové studio se k tomu zase nechce vyjadřovat. Je to za mě velká škoda, protože to je opravdu jediná kaňka v tomto seriálu.
I přesto musím říct, že Harry Hole je prostě jedním z výrazně zajímavějších děl na motivy severské krimi. Bude vás bavit, budete ho chtít zhlédnout do konce a po něm budete chtít přídavek. Jsem hodně zvědavý na další sérii, který by snad podle všeho měla přijít.
