Článek
Bývalý námořní kapitán z Nové Anglie James McKay (Gregory Peck) přijíždí do rozlehlé oblasti v Texasu za svou snoubenkou Patricií. Okamžitě se ocitá uprostřed vyhroceného sporu dvou znepřátelených rodů, které bojují o klíčové pozemky s mokřady, kde by se dal napájet dobytek. Místní drsní honáci v čele s předákem (Charleton Heston) i budoucí tchán Major považují McKayovu klidnou povahu a odmítání zbraní za projev zbabělosti. On však nehodlá ustoupit ze svých morálních zásad a namísto nesmyslného násilí se snaží vzniklé mezní situace řešit s chladnou hlavou.
Režie westernu se ujal William Wyler, známý nekompromisní perfekcionista a nyní použiji přirovnání řady filmových teoretiků ,,James Cameron 50. a 60. let 20. století". Wyler se nikdy nespokojil s polovičatým řešením a scénář Velké země psali už tenkrát čtyři scenáristé! Už po premiéře si toho všimli doboví kritici, kteří polemizovali s tím, zda je takové věčné přepisování skutečně ku prospěchu věci. Dnešní standard společného psaní (např. novácký seriál Ulice má desítky scenáristů) nebyl v padesátých letech vůbec častý a autoři se často shodnou na tom, že je to nesmysl způsobený přebujelým managementem studií a televizních stanic.
Kvůli svému zvyku opakovat jednotlivé scény do úplného vyčerpání herců (často bez vysvětlení, co mají změnit) si vysloužil přezdívku „Ninety-take Wyler“ (Wyler opakující na devadesát klapek). Během natáčení Velké země se kvůli tomu dokonce drsně pohádal s hlavním hrdinou, producentem tohoto filmu a svým dlouholetým přítelem Gregory Peckem – oba muži spolu po padnutí poslední klapky tři roky nepromluvili a usmířili se na jednom večírku v Římě, kde si řekli, že je důvod jejich rozporu natolik banální, že nechtějí přijít o společné přátelství. Peck ostatně po jedné padesáté klapce během natáčení odešel bez rozloučení z placu a odjel na hotel, a to pro něj nebylo vůbec obvyklé. Jakoby Peck tehdy tušil, že ve filmu i přes svou očividnou hlavní roli nebude hrát hlavní housle.
Herecky totiž film ovládl robustní Burl Ives v roli patriarchy Hennesyho, jehož dunivý hlas, brutalita a nekompromisnost divákům a Akademii věd a umění zcela učaroval a Ives si za film odnesl zaslouženého Oskara. Ve vedlejší roli předáka se objevuje tehdy do pedálů stále šlapající Charleton Heston, který si s Wylerem sedne natolik, že ho obsadí do velkofilmu Ben Hur a zajistí mu nesmrtelnost. O nádherném Ben Hurovi ale zase někdy příště.
Wyler však, navzdory všem pochybovačům, velmi přesně věděl, co dělá. Velkou zemi pojal jako velkolepou autorskou vizi a psychologické drama, které svou hloubkou dalece přesáhlo tehdejší standardy žánru a oslovilo i prezidenta USA Dwighta Eisenhowera, který film promítal čtyřikrát za den se slovy, že to je nejlepší film na světě a jeho nejoblíbenější vůbec. Pacifistické poselství normální divák okamžitě pochopil, ale dovolte mi citovat recenzenta New York Times:
„Než se však tato nesporná moudrost dostane k většině zúčastněných stran, plátno se zaplní hádkami a rvačkami a třemi zabitími. Gregory Peck a Charlton Heston se postaví tváří v tvář a mlátí se a mlátí, dokud oba neklesnou na zem, krvaví, ale nezlomení.“
Hlavním kameramanem Velké země byl Franz Planer, vlastním jménem František Plánička. Rodák z Karlových Varů utekl před nacismem do USA, kde se vypracoval mezi absolutní kameramanskou špičku. Za svou kariéru nasbíral celkem pět nominací na Oscara a třikrát získal Zlatý glóbus. Kromě tohoto opulentního westernu vtiskl nezaměnitelnou vizuální tvář také dalším světovým klasikám, jako jsou Prázdniny v Římě nebo kultovní Snídaně u Tiffanyho.
Western Velká země je považován za vynikající i díky úžasnému soundtracku. Ten se režisérovi ale vůbec nelíbil a měl v úmyslu ho po testovacích projekcích vyhodit. V tom mu zabránil Gregory Peck když řekl, že za skladatelem stojí a publiku se hudba nesmírně líbí. Wyler se skřípěním zubů s hudbou nakonec také souhlasil. Jerome Moross byl o pár měsíců později nominovaný za hudbu na Oskara.
Velká země se společně se Sedmi statečnými staly diváckými megahity. Na oba filmy se stály nekonečné fronty. Diváci byli fascinováni širokoúhlou kamerou, monumentální hudbou, která film jednoznačně přežila a zapsala se divákům pod kůži a charismatem herců jako Gregory Peck nebo začínající Charleton Heston. Najděte si na youtube soundtrack a zjistíte, že hudbu znáte, i když jste film třeba dodnes neviděli.
William Wyler se netajil tím, že Velká země pro něj nebyla obyčejnou kovbojkou. Podle vzpomínek představitele hlavní role Gregoryho Pecka zamýšlel Wyler celý film jako přímou alegorii na tehdy vrcholící Studenou válku mezi USA a Sovětským svazem. Dva tvrdohlaví, staří rančeři, kteří zaslepeně ženou své lidi do totálního zničení kvůli kusu země a prameni vody, měli divákům zrcadlit tehdejší světové vůdce. Postava pacifistického kapitána McKaye, který odmítá nesmyslně tasit zbraň, pak byla jasným apelem na diplomatické řešení konfliktů a mírové soužití. Právě tato skrytá politická metafora paradoxně pomohla filmu projít sítem komunistických cenzorů v Československu, kteří v něm viděli vítanou kritiku kapitalistické agresivity a odsouzení soukromého vlastnictví a film schválili pro uvedení šest let po premiéře v roce 1964.
Táta mi vyprávěl, jak zavládlo mezi lidmi okamžité vzrušení z tohoto filmu a každý ho chtěl vidět. Kdo nebyl v kině na Velké zemi byl tak trochu mimo dění. I díky tomu šli do říčanského kina táta s dědou a prababičkou, která do kina nikdy nechodila. Ostatně děda netající se nenávistí k bolševikům chodil pouze na americké filmy, pokud tedy do kina vůbec zašel, protože mnohem více času a pozornosti věnoval výčepu a šíření uštěpačných poznámek na adresu kohokoli občas provázanou s pořádnou fackou. Mimochodem vstupenky na tento film byly prý dost prémiová záležitost a i přes státem zvýšenou cenu jich byl velký nedostatek. Československý stát prodal na film přes 4, 2 milionů vstupenek!
Tuzemská kritika přijala Velkou zemi s velkým nadšením. Film prezentovali jako ostrou kritiku amerického imperialismu, bezbřehého násilí a touhy po majetku. Postava mírumilovného Jamese McKaye, který odmítá bezúčelně střílet, byla kritiky oslavována jako symbol „pokrokového myšlení“ a zrcadlo nastavené agresivní politice USA.
Film se hrál za komunismu v brněnském dabingu, kdy Gregoryho Pecka daboval Rudolf Krátký. V roce 1991 vznikl v Československé televizi významně povedený dabing v režii Jindřicha Polana v obsazení Pavel Soukup (Gregory Peck), Pavel Rímský (Charlton Heston), výborný Josef Větrovec (Burl Ives), Hana Maciuchová (Caroll Baker), Táňa Fischerová (Jean Simmons), Stanislav Fišer (Alfonso Bedoya).
TVŮRCI, OBSAZENÍ A FORMÁTY:
režie: William Wyler, scénář: James R. Webb, Sy Bartlett, Robert Wilder, Robert Wyler, Jessamyn West (podle knižní předlohy Donalda Hamiltona), hudba: Jerome Moross, kamera: Franz Planer, střih: Robert Belcher, John Faure, hrají: Gregory Peck (jako James McKay), Jean Simmons (jako Julie Maragon), Carroll Baker (jako Patricia Terrill), Charlton Heston (jako Steve Leech), Burl Ives (jako Rufus Hannassey), Charles Bickford (jako major Henry Terrill), Chuck Connors (jako Buck Hannassey
166 minut, 2:35:1, 35 mm, barevný
Oskar za herecký výkon (Burl Ives), nominace na Oskara – nejlepší hudba
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
CROWTHER, Bosley. War and Peace on Range in 'Big Country'; Gregory Peck Stars in Wyler's Western Action-Packed Film Scores Violence [online]. In: The New York Times, publikováno 2. října 1958.
The Big Country (1958) [online]. In: IMDb.com (Internet Movie Database).
Dostupné z: Profil filmu The Big Country na IMDb.com
BEIER, Brigitte, Kronika filmu, 80-85873-39-7
FRÍDA, Myrtil. Western s lidskou tváří. Rudé právo. 1964-12-18, roč. 45, č. 349, s. 4.
Velká země – profil na dabingforum.cz
