Článek
Je červen 1942. Po dramatickém zavraždění říšského protektora Heydricha se v Čechách a na Moravě začíná naplno projevovat krvavá vendeta mužů v černých kožených pláštích. Studenty oktávy maloměstského gymnázia tato situace ale dosud tolik netrápí. Čerstvé noviny vyšly ve smuteční úpravě a oktaván Ryšánek (Ivan Mistrík) přimaluje na Heydrichovu fotografii kníry. Zatímco se všichni spolužáci smějí, jejich spolužák Havelka (Jan Šmíd) je varuje před provokováním a zmačkané noviny vyhodí. Jana Skálová (Jana Brejchová) požádá svého nadaného spolužáka Ryšánka o pomoc při doučování latiny, ale je jasné, že pravým důvodem je blížící se léto a vzájemná sympatie.
Syn místního kolaboranta Zajíček (Jiří Kodet) není pro špatný prospěch připuštěn k maturitě. Ze msty udá své tři spolužáky Ryšánka, Havelku a Moučku (Alexander Postler) na gestapu a přiloží pomalované noviny, které vytáhl z kamen. Třídní profesor oktávy Málek (František Smolík) je starý muž, žijící ve světě antických klasiků, ale velmi dobře chápe vážnost situace.
Zatčení tří studentů jím hluboce otřese a profesor za ně statečně oroduje u místního velitele gestapa Worlitzeka (Hanjo Hasse). Jenže bude to stačit k tomu, aby odvrátil popravu nevinných kvůli vyššímu principu, který by přece měl rozlišovat mezi studentským žertem a skutečnou hrozbou, byť ve válečném stavu?
Film je dílem výborného a mediálně viditelného režiséra Jiřího Krejčíka. Právě jeho angažovanost ve válečné, poválečné, totalitní i novodobé historii naší země jistě časem zaměstná celou řadu historiků při hodnocení jeho díla a osoby. Nezapomínejme, že je to logické, když se mistr narodil již v roce 1918! Film Vyšší princip v jeho díle vyčnívá jako maják, který bude svítit ještě za mnoho let.
Scénář Jana Drdy byl schválený Komunistickou stranou jako nezávadný, ale do realizace nešel. Odůvodnění padlo na ÚV dost jasně: „Soudruzi, točit dnes film o apolitickém člověku, který žije mimo čas a dobu není náš úkol v oblasti filmové tvorby. Naším úkolem je zpracovat takové osobnosti jako Šverma nebo Fučík!“ Z realizace by jistojistě sešlo, kdyby nebyl autorem scénáře a povídky právě Jan Drda, který byl politicky na rozdíl od svého literárního hrdiny angažován více než dostatečně. Byl totiž předsedou Svazu spisovatelů a uznejte sami, že na konci 50. let se s takovým člověkem opravdu nediskutovalo. Jestli měli komunisté k něčemu úctu, byly to právě funkce.
Hlavní role se ujal legendární herec František Smolík, který měl velmi podobný naturel i v soukromí. Režisér Krejčík v pořadu Na plovárně s Markem Ebenem vzpomínal na natáčení jeho slavného monologu, kdy jde studentům oznámit, že jejich spolužáci byli zatčeni. Na poprvé mistr Smolík zahrál scénu velmi emotivně a režisér ho požádal o opakování s tím, aby trochu ubral na výrazu. Na podruhé se situace opakovala. Pro každého herce jsou podobné scény velmi vysilující, a tak řekl Krejčík, že scénu sjedou ještě potřetí, ale ať opravdu ubere. Ovšem i na potřetí to bylo stejné. Schylovalo se ke konfliktu. Krejčík Smolíkovi řekl, že na počtvrté už by to měl zahrát s menším dramatickým vkladem a ten na něj přede všemi zařval: „Mám takovou scénu odvést tím vaším posraným civilizmem?“ A scénu zahrál podle režiséra. Nutno však jedním dechem dodat, že na projekci pro veřejnost pak Smolík na chodbě Krejčíkovi řekl: „Měl jste pravdu. Ta čtvrtá byla ona.“
Ve filmu se objevuje působivý mix starší herecké generace a nastupujících neokoukaných mladých tváří, mezi kterými nechybí ani první dáma českého filmu Jana Brejchová. Jiří Krejčík ve filmu působivě inscenuje změnu atmosféry z poklidného českého maloměsta na oázu smrti. Nejde ani tak o to, že by film věrně zobrazoval skutečnost, film je totiž natočen jako zřetelná alegorie dobra a zla a odolává i směšné ideologické dikci té doby.
Vyšší princip je skvostný filmový klenot, který svým námětem i zpracováním znatelně překračuje hranice naší země. Kdybych měl sestavovat seznam nejlepších domácích filmů historie, rozhodně by mezi nimi tento titul nechyběl a dokonce by vyhlížel z čelních pozic.
HERCI, TVŮRCI, FORMÁTY:
1960, mezinárodní název: A Higher Principle, režie: Jiří Krejčík, scénář: Jan Drda, Jiří Krejčík podle povídky Jana Drdy „Němá Barikáda“, kamera: Jaroslav Tuzar, hudba: Zdeněk Liška, střih: Josef Dobřichovský, Růžena Hejsková, kostýmy: Ladislav Tomek, Slávka Tišnovská, hrají: František Smolík, Jana Brejchová, Ivan Mistrík, Jan Šmíd, Alexander Poster, Petr Kostka, Bohuš Záhorský, Marie Vášová, Otomar Krejča, Hanjo Hasse
105 minut, 1.37:1, 35 mm, černobílý
MFF v Cannes - Hlavní cena poroty rodičů, MFF Locarno - Stříbrná plachta za nejlepší ženský herecký výkon - Jana Brejchová
SEZNAM ZDROJŮ A LITERATURY:
SLANINA, Ondřej. Slavná česká filmová klasika. Praha: Charon media, 2013. ISBN 978-80-904975-1-1
profil filmu na Filmový přehled
Na plovárně s Markem Ebenem, režie: J. Hojtaš, epizoda Jiří Krejčík
