Článek
Asi všichni jsme se někdy ocitli v situaci, kdy jsme propadli takzvanému klamu zpětného hodnocení (z anglického výrazu hindsight bias). Jak se to projevuje?
Představte si třeba, že se pustíte do něčeho riskantního s nejistým výsledkem. Když to vyjde, člověk s klamem zpětného hodnocení prohlásí, že vlastně už od začátku věděl, že to dopadne dobře. V případě neúspěchu naopak všechno svede na svou nevědomost, nepřízeň osudu nebo ostatní lidi.
„Já za to nemůžu. Nemohl jsem vědět, jak to dopadne,“ je častá reakce jedinců, kteří si nejsou schopni přiznat chybu. Podle studie mezinárodního týmu vědců, která byla publikována v Journal Of Management, je větší četnost podobného chování u narcistů.
Vědecký experiment
„Dospěli jsme k závěru, že kvůli přehnaným sebeprosazovacím a sebeochranným tendencím narcisté vykazují silnější klam zpětného hodnocení, když jejich předpovědi byly správné, a obrácený klam zpětného hodnocení v případě, že se mýlili. Obojí poškozuje jejich učení a schopnost činit v budoucnu rozhodnutí,“ stojí v textu.
Jako vzorek k bádání posloužila vědcům skupina studentů, zaměstnanců a manažerů. Ti nejprve vyplnili online dotazník, ve kterém se měli identifikovat s výroky typu „Myslím, že jsem významná osoba“ / „Nejsem o nic moc lepší ani horší než většina ostatních lidí“.
Krátce poté dostali nabídku zúčastnit se výzkumu osobně. Výzva byla podána tak, aby zkoumaní jedinci nevěděli, že první část výzkumu souvisí s druhou.
„Já to věděl“
V následném experimentu jim bylo prezentováno několik profesních kvalifikací na hypotetickou práci. Jejich úkolem bylo vybrat nejvhodnějšího kandidáta. Když jim pak bylo sděleno, jak by se tento kandidát hypoteticky skutečně choval, kdyby místo získal, měli zhodnotit, zda se rozhodli správně.
Autoři studie zjistili, že jedinci, kteří měli větší sklon k narcismu (na základě vyplněného dotazníku), byli méně ochotní přiznat, že se spletli. V případě úspěchu u nich častěji probíhal klam zpětného hodnocení, tedy zhodnocení „já to věděl“.
Tomuto psychologickému jevu se říká také „syndrom neschopnosti zeptat se proč“ a jak odhaluje nejedna studie, ve velké míře jím trpí státníci.
Zdroj: Sage Journals
