Článek
Jí bylo dvacet sedm a teprve si budovala své herecké jméno. Johnu Cazaleovi bylo čtyřicet jedna a měl za sebou oscarového Kmotra či rovněž vysoce ceněné drama Rozhovor.
Snad to bylo i jeho smutným vzezřením a neobvyklým vystupováním na veřejnosti, že se do něj začínající hvězdička zamilovala brzy poté, co se spolu v roce 1976 objevili v shakespearovském dramatu Něco za něco. Ani on vůči Meryl nebyl lhostejný. Během schůzek se postupně poznávali, až se z nich nakonec stal regulérní pár.
„Skvěle se na ně dívalo, oba vypadali tak legračně. Byl to půvabný pár, ale na druhou stranu celkem osobitý. Lidé se za nimi otáčeli a nebylo to jenom kvůli vzhledu Streep,“ vzpomíná dramatik Israel Horovitz.
Snad by se později stali i nejtalentovanější dvojicí Hollywoodu, kdyby do jejich života nezasáhla hrozivá diagnóza. Cazaleovi byla zjištěna rakovina plic v konečném stadiu.
Život talentovaného herce vyhasl v pouhých 42 letech.
Společnost odmítla nemocného herce pojistit
Herec se vzdal divadla a jeho partnerka se mu snažila být tou největší podporou. Oba si moc nepřiznávali, jak moc je situace vážná, a dokonce byli společně v hledáčku tvůrců chystaného snímku Lovec jelenů. Dostat do obsazení Cazaleho byl ale oříšek.
Produkční společnost EMI nechtěla riskovat, že jeden z hlavních herců během natáčení zemře, a odmítala zaplatit vysoké pojistné. To nakonec ze svého zaplatil další z herců, Robert De Niro. „Byl ještě nemocnější, než jsme si mysleli, ale chtěl jsem, aby tam hrál,“ okomentoval to později.
Nejtěžší práce na světě
Kvůli nákladné léčbě dvojici docházely peníze, a Streep kvůli nim proto vzala roli v minisérii Holocaust. Natáčelo se ale v Rakousku a herečka nemohla být nablízku umírajícímu partnerovi. V Evropě strávila dva a půl měsíce a po konci produkce se skoro ani nerozloučila se štábem, jak rychle jela zpátky do Států.
Po návratu uviděla Johna v dosud nejhorším stavu. Nechala veškeré práce a pět měsíců se o něho jenom starala. Chodila s ním na všechny lékařské prohlídky a ozařování a dodávala mu duševní sílu. Sama byla ale psychicky vyčerpaná.
„Můj milý je příšerně nemocný a často pobývá v nemocnici. Pečují tam o něho úžasně a já se taky snažím nepostávat jenom s rukama v klíně. Po celou dobu mám ale strach, který maskuji tím, že vypadám neustále vesele. Je to ještě více mentálně a fyzicky vyčerpávající než jakákoliv jiná práce, kterou jsem dosud dělala,“ píše například v dopise své učitelce dramatu.
Meryl Streep v roce 1977 na snímku amerického fotografa Jacka Mitchella.
Na konec nebyla Meryl připravená
Konec přišel 13. března 1978 ve tři hodiny ráno. Doktoři Meryl oznámili, že její přítel zemřel.
„Na tohle Meryl nebyla připravená, natož aby tomu dokázala věřit. Všechno, co v ní celých deset měsíců kulminovalo, šlo pak ven. Vrhla se na jeho hruď a začala vzlykat. Na krátký moment pak John otevřel oči a řekl: ‚Všechno je v pořádku, Meryl.‘ Pak je zase zavřel a zemřel doopravdy,“ popisuje autor knihy Her Again: Becoming Meryl Streep Michael Schulman.
Následující měsíce Meryl sklízela všechny možné nominace a za roli v Holocaustu dokonce získala televizní cenu Emmy. Rozjezd její kariéry pro ni ale navždy bude mít hořkou pachuť. Všechna uznání světa nemohla vyvážit ztrátu osudového partnera.
Zdroj: Wikipedia, ČSFD, The Telegraph, AFI, The Telegraph, The Quint
