Článek
Kdo by neznal televizní soutěž na České televizi – AZ kvíz. Ať už fandové pořadu jsme, nebo ne, pravděpodobně všichni moc dobře víme, o co jde. Dva soutěžící stojí proti sobě a soupeří o nejrychlejší propojení všech tří stran hracího pole. Jde o kombinaci znalostí, taktiky a někdy i rychlosti. Mimochodem pokud byste si chtěli hru zahrát, ale vyhnout se přitom nutné návštěvě televizního studia, můžete si ji vyzkoušet online z pohodlí domova i na webu ČT. A to třeba i proti někomu ze svých známých.
Skvělí moderátoři
Soutěž, která brzy oslaví 30 let své existence, je moderována dvěma legendami tohoto pořadu – Evou Machourkovou a Alešem Zbořilem. Oba jsou pro mě osobně velcí sympaťáci bez dramatických životních excesů, které by plnily noviny, a jim oběma tak škodily na dobré pověsti. Skoro bych tedy řekl, že k povaze pořadu se oba náramně hodí. O to více jsem byl překvapený, když v jednom z rozhovorů pan AZ kvíz (jak je někdy Aleši Zbořilovi přezdíváno) připustil, že na televizní diváky někdy tak trochu hrají divadlo a on je toho strůjcem.
Zákulisí AZ kvízu
Aleš Zbořil v listopadovém rozhovoru s moderátorem Čestmírem Strakatým poodhaluje některé zajímavosti z natáčení a zákulisí. Ty nejzajímavější, včetně nabádání soutěžících ke špatným odpovědím, shrnu níže.
- Jak dobře víme, AZ kvíz je na našich televizích k vidění každý pracovní den. Měsíčně jde tak o přibližně 20 dílů. Každý moderátor k natočení deseti pokračování potřebuje jen dva dny, takže je pak na měsíc vystaráno. To Alešovi velmi vyhovuje, protože má pak čas na jiné aktivity.
- Jeden díl na televizní obrazovce trvá 25 minut, reálně se ale natáčí přibližně hodinu kvůli různým přebreptům, chybám a přetáčení různých otázek.
- Skoro nejtěžší věcí na provozování soutěže je podle Zbořila vymýšlení otázek. Prý se to nezdá, ale na jeden díl je to 3 x 28 otázek a k tomu sada náhradních. Při měsíčním objemu je to pak přibližně kolem 1 700 otázek. To už je docela náročné.
- Na otázku, jak v AZ kvízu nejlíp vyhrát, odpovídá Aleš bez rozmyslu: „Začít třináctkou.“ A poté doplňuje další body – mít štěstí na začátku a vylosovat si modrý stolek. Ten totiž začíná. A v případě, že oba soutěžící budou znát všechny odpovědi, tak ten, který začíná, musí zvítězit.
- „Na ČT 1 musíme mít přesnou stopáž,“ upozorňuje Aleš. Délka dílu 25 minut s maximální odchylkou mínus 30 vteřin, plus 10 vteřin. To jsou poměrně přísná kritéria k dodržení. Především v případech, kdy jsou soutěžící třeba velmi chytří, odpovědi znají všechny a jedno kolo tak trvá kratší dobu než obvykle. Nebo naopak, někdy se kola zase dlouho táhnou. A právě tady se dostáváme k onomu nabádání. Aleš vysvětluje, že v případě rychlých chytrých soutěžících vždy oba pochválí a říká: „Podívejte, vy jste to sehráli skvěle, ale strašně rychle…“ A pokračuje s návrhem, že si některé otázky zopakují na kameru, ale že „jako“ nebudou znát odpověď, aby nahnali čas. Celé to ale „nafingují“ tak, aby vyhrál opravdu skutečný vítěz. Mnohdy se tedy po reálném odehraném kole některé otázky opakují, aniž by to diváci tušili. Díl se pak sestříhá a nikdo nic nepozná.
Kromě profesionality je tak třeba ocenit i upřímnost známého moderátora. Znát kontext a pozadí AZ kvízu je totiž něco, co divákovi může zážitek z této znalostní soutěže jen obohatit. Osobně se už tedy nikdy na jednotlivé díly nebudu dívat tak, jako jsem je vnímal dříve. A vděčím za to právě Aleši Zbořilovi.
