Článek
Andrej Babiš dal o sobě poprvé více vědět v roce 2011. Tehdy šlo o sérii rozhovorů, ve kterých začal negativně vystupovat proti současné politické gardě, korupci a poměrům v naší zemi. V té době vznikl z mnoha pohledů jeden z unikáních rozhovorů. Na ten dorazil Andrej Babiš do pořadu Show Jana Krause. A jestli dnes nějak Andreje Babiše známe, věřte, že tenkrát to byl úplně jiný člověk.
Od Jana Krause dostal desítky otázek a všechny zodpověděl. Otázky na tělo ohledně politiky, obchodních vztahů, změn v Česku, zkušenosti v pozici agenta atp. Andrej Babiš na každou otázku reagoval odpovědí. Neodpovídal oklikou, neodpovídal politicky. Ale přímo. Posluchač je tak během necelých dvaceti minut opravdu schopen současného lídra hnutí ANO kvalitně názorově poznat.
Unikátní je také prostor moderátora položit celou otázku. Andrej Babiš totiž v tomto rozhovoru neskáče do řeči. Ani jednou. V některých momentech jsme svědky neuvěřitelně dlouhého monologu ze strany Krause, který formuluje otázku a postupně ji různě doplňuje a vylepšuje. Není ale trpělivým Babišem přerušený. Už od začátku je vidět, jak tento současný politik slušně vyčkává, až dostane prostor.
Absence přehnaného sebevědomí Babišovi sluší. A tento rozhovor byl jedním z posledních, kde se pokorně projevoval. Spolu s Krausem probírají současné poměry v Česku a Babiš má odvahu říkat věci nahlas. Také ale uznává, že „se bojí“ a že je „z toho vystresovanej“. Aby mu nebylo ublíženo pro jeho odvahu nazývat věci pravými jmény.
Prokazuje také neuvěřitelnou pokoru, kdy ho Kraus celou dobu až přehnaně vyzdvihuje, jak je úspěšný podnikatel, jeden z nejbohatších, veleúspěšný muž, že jeho hlas jde slyšet. A Babiš? Nic na to neříká. Jen tiše a skoro na hranici stydlivosti lehce kýve hlavou. Skoro jako by se za svůj úspěch styděl. Velmi sympatické gesto.
Babišův projev připomíná hodného, klidného a smířeného člověka. Už od první vteřiny vyzařuje Babiš neuvěřitelný klid. Mluví pomalu, smířeně. S hlasem usazeným spíše níže, což je obecně lidskému uchu příjemné. Neprojevuje se nijak přehnaně. Emoce jsou pod kontrolou. Zdá se, jako by Kraus vedl rozhovor s člověkem, který vládne životní zkušeností a nadhledem. Babiš tu působí sympaticky.
Babiš se zastává cizího politika. Tím je prezident Václav Klaus. Chvíli se totiž stočí řeč ke krádežím. Babiš cituje prezidenta Klause, který údajně tvrdil, že se na západě krade a že je to normální. Toho využije k trefnému vtipu Kraus a řekne: „To je pravda. Krade se všude a on o tom něco ví, pokud jde o propisky, tak určitě…“ Lidé se s odkazem na prezidentovu aféru s propiskou nahlas smějí a Babiš? Dává zpátečku a s úctou k prezidentovi říká: „Tak to jsem tak nemyslel.“
Stačí se ale posunout do současnosti. Přibližně o čtrnáct let později a realita je zkrátka kompletně jiná. Ano, čtrnáct let je dlouhá doba pro změnu. U Babiše se ale zdá, že je dnes někdo úplně jiný. Ten původní z roku 2011 jako by zmizel. Ať si dnes pustíte jakýkoliv rozhovor, Babiš nenechá moderátora doříct otázku. Skáče do řeči, až sopránovým hlasem si vynucuje slovo. Odpovídá nesmyslně na úplně něco jiného. Místo odpovědi na směřování země začne mluvit o tom, že je všechno kampaň proti němu, že ten darebák Kalousek atp. Je extrémně sebevědomý, vykresluje se jako ten silný, protože silné Česko potřebuje silného vůdce. Místo sebereflexe útočí. Místo úcty k ostatním politikům je zesměšňuje. Jeho pokora, nadhled, životní klid jsou pryč. U jeho současných rozhovorů je těžké vydržet i jen několik desítek vteřin.
Chybí mi ten Babiš z roku 2011.
Zdroje: Show Jana Krause (2011), seznamzpravy.cz (1), seznamzpravy.cz (2)
