Petr Pavel uchránil Česko od Filipa Turka

Nevím, jestli má Petr Pavel čich na lidi. Ani nevím, jestli má v sobě přirozeně vlastnosti zkušeného personalisty, který dokáže do firmy vybrat vhodného kandidáta. A dokonce ani nevím, jestli za všemi svými rozhodnutími stojí jen on sám, nebo čerpá výrazně z podpory svého odborného týmu. Nechme to ale stranou. Nakonec není podstatné žádnou z těchto nevyřčených otázek zodpovědět. Důležitá jsou fakta. A to jedno zní následovně. Petr Pavel uchránil Česko od Filipa Turka

Pavel měl tu odvahu Turka nejmenovat ministrem. A nebylo to malé gesto, protože šlo o relativně neběžnou praxi. O složení vlády rozhoduje premiér a posvěcení prezidentem bývá zpravidla jen formalitou. Tady ale nebylo. Prezident Pavel tím zároveň potvrdil, že není jen automat na podpisy, jak jsme někdy v minulosti slýchali. Ať už k tomu došel sám, nebo po poradě se svým týmem, vyhodnotil Filipa Turka jako člověka nevhodného pro ministerský post. A na jeho rázné „ne“ nakonec nenašel odpověď ani Andrej Babiš.

Výsledek známe. Turek se ministrem nestal. Babiš po jedné ze schůzek s Pavlem řekl, že Turek ve vládě nebude, protože ho prezident nikdy nejmenuje. Hrad současně zopakoval, že Pavlovo rozhodnutí je konečné a podle prezidenta i ústavně obhajitelné. A to bez ohledu na to, jestli by se jednalo o post ministra životního prostředí, nebo ministra zahraničí.

Důsledky tohoto Pavlova rozhodnutí samozřejmě nebyly zanedbatelné. Spíše naopak. Právě odtud se rozběhl ostrý konflikt s Petrem Macinkou nejen o zahraniční politice. Ale později i další spor mezi Hradem a vládou o to, kdo má Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře v červenci tohoto roku. Koneckonců takhle vyhrocené vztahy mezi prezidentem a vládou téměř nepamatujeme. A to i v případě, kdy měl prezident blíže k opozici než k vládě samotné.

Pavel se tím samozřejmě vystavil obvinění z aktivismu, z překračování pravomocí, ze zasahování do kompetencí vlády. Od Babiše a Havlíčka si poníženě vyslechl, že je lídrem opozice. Bylo toho mnohem více.

Je třeba ale důrazně upozornit na to, před čím nás Pavel ve skutečnosti ochránil. Nejen před jedním nepovedeným ministrem. Ale také před tím, aby se člověk s takovým způsobem vystupování, s takovou minulostí a s takovým vztahem k veřejné odpovědnosti dostal do pozice, kde by měl mnohem větší moc, větší aparát, větší vliv a větší schopnost škodit.

Turek se dlouho tvářil jako člověk, který chce pracovat pro Česko. Když se ale ministrem nestal, vláda mu vytvořila náhradní roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal, aby mohl podle Babiše začít pracovat na své agendě na ministerstvu životního prostředí. Jenže i tím se ukázalo, jak problematické celé řešení je. Není ministrem, ale má být u ministerské agendy. Nemá mandát člena vlády, ale pohybuje se v prostoru, který se vládní odpovědnosti nebezpečně blíží. A kolem jeho působení dál vznikají pochybnosti.

Stačí se podívat na další epizody. Turek například zůstával místopředsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti, ačkoli sám říkal, že se funkce vzdává, protože ji nestíhá. Objevila se kauza Martina Abela, analytika a absolventa Oxfordu, který po ostré debatě s Turkem přišel o místo v ústavu spadajícím pod ministerstvo životního prostředí. Abel má za to, že to s debatou souviselo, zatímco oficiálně se mluvilo o organizačních důvodech. Do toho přibyly Turkovy řeči o „detektivech“ a „bezpečácích“, kteří mu údajně mapují penězovody na ministerstvu, zatímco ministerstvo údajně uvedlo, že o ničem takovém nemá informace.

A pak jsou tu starší, ale stále podstatné věci. Údajné rasistické, sexistické a homofobní výroky na sociálních sítích, které začala policie prověřovat jako možné trestné činy hanobení národa a rasy, podněcování k nenávisti a schvalování trestného činu. Nejde tedy o jeden přešlap. Jde o celkový obraz člověka, u něhož se stále znovu vrací otázka, jestli chápe váhu veřejné funkce.

Symbolické bylo i jeho chování vůči prezidentovi ve Sněmovně. Po Pavlově nedávném projevu netleskal a při prezidentově odchodu ani nevstal. Samo o sobě by to možná byla jen malichernost. Jenže v kontextu všeho ostatního to zapadá do většího vzorce. Osobní uraženost, póza, demonstrace neúcty, potřeba neustále ukazovat, že pravidla slušného politického provozu se ho netýkají.

A přesně před tímhle nás Pavel ochránil.

Turek jako ministr by byl člověkem s přímou politickou mocí, s úřadem, s aparátem, s možností určovat směr resortu a ovlivňovat lidi pod sebou. Měl by větší schopnost trestat, odměňovat, zastrašovat, vytvářet tlak a legitimizovat styl, který do vysoké politiky nepatří. Prezident ale využil svou autoritu k tomu, aby zabránil jmenování člověka, u něhož existovalo až příliš mnoho varovných signálů. A za to si zaslouží poděkování. V kauze Filipa Turka byl Petr Pavel jediným kdo zatáhl za brzdu. A Česku tím prokázal službu.

Zdroje:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-klicovy-tyden-co-rozhodlo-ze-babis-nakonec-vymenil-ministerstvo-pro-turka-292520

https://medium.seznam.cz/clanek/petr-janas-sberatel-aut-a-urazeny-influencer-ma-ego-vetsi-nez-garaz-proc-filip-turek-neudychal-oxford-265338

https://plus.rozhlas.cz/turek-nemuze-byt-ministrem-hajlovani-narusilo-vztahy-se-spojenci-zni-od-mensin-z-9572632

https://www.lidovky.cz/nazory/filip-turek-proc-ministr-vlada-babis-glosa.A260211_093130_ln_nazory_rkj

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/koalice-probere-reakci-na-nejmenovani-turka-ceka-ji-hlasovani-o-duvere-vlade-369157

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/pavel-se-na-hrade-sejde-s-babisem-kvuli-macinkovym-zpravam-369955

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/neni-pomsta-rekl-macinka-o-odmitani-ucasti-pavla-na-summitu-nato-argumentuje_2605101416_zko

https://www.extra.cz/zpravy-urazeny-turek-se-zase-predvedl-totalni-neucta-k-prezidentovi-ve-snemovne-3aedd