Článek
Když dnes sledujeme, jak se Andrej Babiš chová a pere v rámci sestavování nové vlády, skoro to nutí k jedné pro někoho nepříjemné myšlence. Ta zní následovně.
Petr Fiala byl proti Andreji Babišovi pan premiér.
Možná jsme si Petra Fialy nedokázali během jeho vládnutí dostatečně vážit. Děje se to přitom běžně i v jiných oblastech života. Mnohdy si uvědomujeme, jak skvěle jsme se někdy v minulosti měli, až když se nemáme dobře nyní v přítomnosti. U Fialy a Babiše je to podobné.
Petr Fiala nebyl bezchybný. Ale v kontrastu s Andrejem Babišem působil jako někdo, kdo do politiky přinášel klid, stabilitu a elementární profesionalitu. Tedy něco, co Babišovi velmi chybí. Těch rozdílů je ale mnohem více.
Začněme tím nejjednodušším. Vzdělání. Petr Fiala byl typ lídra, který rozuměl věcem, o kterých mluvil. Akademik a profesor pokrývající mnoho oblastí. Čeština, dějepis, právo, politologie. Fiala je člověkem schopným uchopit složitá témata a vysvětlit je bez nějakého dlouhého přemýšlení. Babiš je přesný opak. Vzdělání mu tedy také nechybí. Vystudoval zahraniční obchod na vysoké škole v Bratislavě. Je ale spíše praktický člověk, který se ve chvíli, kdy se dostane mimo naučené fráze, propadá do improvizace. A to jeho marketingový tým nemá rád. Dodnes je památný okamžik ze školy, kdy mu žáci základní školy pokládali jednoduché otázky, ve kterých absolutně propadl.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Skoro největší kontrast je ale zřejmý v samém chování. Zatímco Petr Fiala nezvedá hlas, chová se vždy slušně a vzorně, Babiš je pravým opakem. Pavel Šafr z Forum24 označil jako jednu z hlavních Babišových charakteristik neskutečnou míru agresivity. Vzhledem k tomu, že se premiérské křeslo je zároveň reprezentativní, je právě chování důležitou vizitkou těchto politiků.
Podobně diametrální rozdíl je v komunikaci s novináři. Fiala mluvil se všemi. I s těmi, u kterých věděl, že bude čelit nepříjemným otázkám. Patřilo to k jeho práci a bral to jako součást demokracie. Babiš média dělí na „kamarády“ a „nepřátele“. Stále útočí na Novinky, Seznam Zprávy a další.
Podíváme-li se na sestavování vlády, najdeme další výrazný kontrast. Fiala dokázal dát kabinet dohromady poměrně rychle a ve všech jménech bylo hned od začátku jasno. Šlo navíc o složitou dobu s pandemickými dozvuky a ekonomickým chaosem. Zato Babiš se dnes se sestavováním vlády pere. Redaktor Jiří Pondělíček nazval celou tuto Babišovu snahu sestavit vládu taškařicí. Tím zásadním tématem je účast Filipa Turka ve vládě. A zároveň i fakt, zda se Babiš kvůli střetu zájmů nakonec premiérem opravdu stane.
Reputace je další téma. Fiala měl jednu prostou, ale podstatnou výhodu. Nebyl trestně stíhaný, nevláčely se za ním dotační kauzy, neřešila ho policie. A toto není detail. Stát v čele země bez vleklých osobních skandálů je mimořádně důležité. Babiš naopak vstupuje do každého jednání s minulostí plnou kauz, které jeho pověst sráží zbytečně dolů.
Za zmínku stojí i styl řízení. Fiala byl ten typ premiéra, který delegoval, hledal shodu, dával prostor ministrům a nevytvářel dojem, že stát řídí jako jednu firmu on sám. Babiš má naopak tendenci centralizovat úplně všechno pod sebe a do všeho vstupovat.
Důležitý je také mezinárodní rozměr. Fiala měl v zahraničí pověst spolehlivého partnera, člověka, který reprezentuje zemi důstojně a bez skandálů. Babiš se nejednou objevil v zahraničních médiích s nálepkou, která Česku kdovíjak neprospěla.
A tak když se na oba muže podíváme bez emocí a se snahou dostát co největší objektivitě, je jen těžké nevidět zásadní rozdíl. Nejde o to, že by byl Petr Fiala ideální premiér. Ale ve světle dnešních událostí se ukazuje cosi docela prostého. To Fiala byl panem premiérem s velkým „P“.






