Článek
„Jo, první jsme prohráli. Věděli jsme, že je dvakrát za sebou neporazíme.“
Přesně tak zněla věta, kterou pronesl před čtvrtfinálovým zápasem s Kanadou český snajpr Martin Nečas a která rozesmála nejen jeho samotného, ale i přítomného novináře. Šlo o kombinaci humoru, pohody, ale také ocenění kanadského výběru jako týmu.
První zápas na olympiádě s Kanadou totiž Češi prohráli jasně 0:5. Výsledek, který na papíře vypadá naprosto jednoznačně, přestože průběh zápasu až tak jednoznačný nebyl. Jenže hokej bývá často i o načasování formy, mentálním nastavení a schopnosti ustát tlak. A to v prvním zápase zkrátka lépe zvládla Kanada.
Možná právě proto ale tento Nečasův výrok, přestože ho patrně myslel v jisté nadsázce, může nakonec dávat docela smysl.
Humor jako zbraň
V kabině, která jde do vyřazovacího zápasu proti favoritovi turnaje, není prostor pro paniku. Přestože je tlak je obrovský. Média, fanoušci, historie, očekávání. Proto jsou podobné výroky hráčů vítány. Odlehčit situaci větou, která v sobě skrývá respekt i drzost zároveň, je umění. Mají to rádi samotní hráči i trenéři. Ne nadarmo se říká, že někdo prohrál nebo vyhrál právě kvůli „hlavě“.
Nečas totiž současně uznal kvalitu Kanady slovy o tom, že je dvakrát za sebou snad není možno porazit, aby pak otočil logiku celé situace. Jako by naznačil, že první zápas nechali Češi Kanadu záměrně vyhrát a teď to mohou ve čtvrtfinále teprve rozbalit.
Role outsidera
Faktem je, že Kanada je favorit. Papírově silnější tým, větší individuální kvalita, neuvěřitelná rychlost, když se podíváme na McDavida a spol. Ví to sázkové kanceláře, fanoušci, a nakonec i samotní hráči. Češi ale tentokrát opravdu nemají co ztratit. Prohráli s Kanadou už vysoko v prvním měření sil. Nikdo nebude šokovaný, pokud se to stane znovu.
A právě toto je jasná výhoda.
Tlak je totiž oboustranný. Kanada „musí“. Musí potvrdit roli favorita. Musí naplnit očekávání. Musí ukázat, že výsledek 5:0 nebyl náhoda.
Češi naopak mohou hrát uvolněně.
Signál směrem do kabiny
Podobné Nečasovy výroky tak nejsou jen pro novináře. Jsou mimo jiné i pro spoluhráče. Ukazují, že lídři týmu nejsou zlomení, že si věří, že dokážou nepříznivý výsledek hodit za hlavu. A v turnajích tohoto typu často rozhoduje právě mentální odolnost. Nejde o výhru skupiny. Jde o zvládnutí jednoho nebo dvou klíčových zápasů.
Možná to zůstane jen u vtipné hlášky. Možná se z ní ale stane citát, který si budeme připomínat jako předzvěst velkého obratu. Každopádně jedno je jisté. Přesně takový mix humoru, sebevědomí a respektu je v play off olympijského turnaje určitě potřeba.
