Článek
Patřím mezi ty, kteří se čas od času rádi účastní online soutěží, kde lze vyhrát pěkné ceny. Je to takový ten vzrušující pocit, když si koupíte produkty určité firmy, zaregistrujete účtenky a doufáte, že budete vylosováni jako výherci. Některé firmy to mnohdy dělají, aby udělaly jméno svým produktům, přiměly lidi je kupovat a zároveň doufají, že na cenách ve finále rozdají méně, než získají na tržbách.
Soutěž s čokoládami
Je to pár dní, co jsem se do jedné takové soutěže zapojil. Stejný princip s kupováním produktů a následnou registrací účtenky fungoval i v tomto případě. Jen celé to bylo pro mě o něco adrenalinovější, protože se každý účastník bezprostředně po registraci účtenky dozvěděl, zda vyhrál.
Tentokrát šlo o soutěž, která se týkala jedné známější značky čokolády. Nakoupil jsem proto větší počet těchto čokolád. Samozřejmě, že jednu po druhé na samoobslužné pokladně, abych měl co nejvíce soutěžních účtenek. Tedy co nejvíce šancí vyhrát.
Jedna z hlavních výher - iPhone
Mezi hlavními cenami se mimo jiné objevilo i několik iPhonů, jejichž cena se pohybuje na různých webech kolem 28 000 korun. Věděl jsem také z pravidel soutěže, že každý týden je vylosován právě jeden takový telefon. Pravidla soutěže pak ještě stanovila, že jsou předem náhodně určeny „šťastné vteřiny“ a ten, kdo zaregistruje účtenku jako první po této šťastné vteřině, vyhrává jednu z cen.
Večerní adrenalin při registraci účtenky
Několik účtenek jsem hned v prvních dnech netrpělivě zaregistroval, aniž bych vyhrál. Ale jeden den jsem měl takový zvláštní pocit, že by mohla být na řadě právě hodnotnější cena. Už to totiž trvalo skoro týden, kdy byly rozdávány jen ceny v nižší cenové kategorii, takže se něco většího už nabízelo.
Jenže od rána jsem tomu nějak nevěnoval pozornost. Až večer kolem půl desáté jsem si na tuto soutěž vzpomněl a šel jsem zkontrolovat výherce. K mému překvapení ten den ještě nikdo nevyhrál. Bylo cca 21:35. Řekl jsem to s údivem manželce a pokračoval se slovy, že si jen otevřu víno a účtenku zaregistruji, protože tuším, že by dnes mohl padnout iPhone.
Byli jsme ale tou dobou na dovolené a nemohl jsem nikde v kempu najít otvírák. Nějak jsem si tedy poradil bez něj, víno otevřel a k registraci účtenky jsem se plný očekávání konečně dostal. Jenže to už bylo přibližně 21:45.
K vítězné radosti stačilo opravu málo
Samotný proces registrace trvá přitom jen několik desítek vteřin. Vyfotíte účtenku, vyplníte základní informace o sobě a stisknete tlačítko „soutěžit“. Jenže jak už jsem naznačil v nadpisu článku – bohužel jsem tento krok nestihl. Bylo pozdě. Těsně před registrací účtenky jsem si totiž znovu prošel seznam výherců a najednou tam jedno jméno přibylo – byl to člověk, který právě vyhrál iPhone.
Nejdražší víno, co jsem kdy pil
Byl jsem si v tu chvíli moc dobře vědom toho, že jsem nesprávným načasováním ohledně lahve vína udělal fatální chybu. Chybu, která mě stála výhru v hodnotě téměř třiceti tisíc. Kdybych dříve zaregistroval účtenku a až poté si dal víno, mohlo jít o vítěznou chutnou skleničku. Takhle jsem věděl, že každá sklenička vína mě vyjde skoro na sedm tisíc korun. A to si opravdu nejde vychutnat.
Co si z toho odnést? Upřímně řečeno, ani sám nevím. Po válce je každý generál, samozřejmě to mohlo dopadnout úplně jinak. Mohl jsem víno otevřít později a vyhrát. Ale taky nemusel. Pro mě osobně je alespoň částečnou úlevou, že fanda značky Apple nejsem, takže nevyhrát mobil této značky mě patrně bolelo méně než skalní příznivce pana Jobse a jeho produktů.
