Článek
Možná jste si toho všimli také, možná vám o tom jen někdo řekl. Je to už nějaký čas, co ty největší obchodní řetězce řeší, jestli si ovoce a zeleninu kupujete v mikrotenovém sáčku. A teorií kolem toho vzniká opravdu hodně.
Řetězce zpoplatnily sáčky, aby na tom vydělaly další peníze?
Zpoplatnění mikrotenových sáčků jako další zdroj příjmu pro supermarkety. Tak přesně to je ta nejčastější teorie, se kterou se setkávám. A nezní vůbec hloupě. Sáčky totiž něco stojí a vyplýtvají se poměrně rychle. Tento finanční náklad pak jde za obchodem. Také se můžeme u některých zákazníků setkat s tím, že si čas od času několik sáčků natrhají na doma. Je to praktické a vnímají je pravděpodobně jako spotřební materiál, který nebude obchodu chybět. Také je možné se domnívat, že jsou obchody za spotřebu plastů penalizovány. Všechny tyto argumenty by pak nasvědčovaly tomu, že přenese obchod tento finanční náklad za sáček na zákazníka. Zní to logicky. Ale je to pravda?
Jednu hrušku jsem koupil dvakrát
Nemám rád neověřené teorie. A tak jsem udělal úplně to nejjednodušší, co jde. Navštívil jsem obchod sám. Respektive hned dva. V tom prvním jsem koupil hrušku. Obsloužil jsem se na samoobslužné pokladně, která se mě zeptala, jestli tuto hrušku kupuji s plastovým sáčkem, nebo bez obalu.
- Nejdříve jsem ji na pokladnu, která zároveň sloužila jako váha, položil bez sáčku. Jen tak. A zadal variantu bez obalu. Vážila 0,304 kilogramu. Za nákup jsem zaplatil 15,17 korun (horní část obrázku níže).
- Po zaplacení jsem se přesunul jen k vedlejší pokladně a udělal totéž znovu. Tedy jen s tím rozdílem, že jsem hrušku vložil do sáčku. A váha? Logicky vyšší, a to přesně o 0,002 kg. Celkem tedy 0,306 kilogramu. Překvapila ale cena. Ta totiž byla totožná, tedy 15,17 korun (spodní část obrázku níže).
V horní části fotografie je snímek pokladny při koupi hrušky bez sáčku. V té spodní se sáčkem. Váha se liší, cena je stejná.
Jeden sáček váží dva gramy
Stejnou zkušenost jsem měl ten večer i v konkurenčním řetězci. Tam si ovoce a zeleninu váží zákazník ještě před pokladnami. Udělal jsem tedy totéž, a i tady vyšla cenovka totožně. Váha sáčku totiž odpovídá dvěma gramům, a pokud na váze zadáte, že kupujete ovoce právě s tímto sáčkem, obchody vám automaticky právě tyto dva gramy odečtou. A je to logické. Pokud byste totiž kupovali velmi drahé zboží v hodnotě třeba 200 korun za kilo, zaplatili byste za dvougramový sáček mnohem více, než kdyby kilo onoho zboží stálo třeba jen 20 korun.
Jako zákazníci tedy můžeme dál zůstat klidní. Obchodní řetězce se nás nesnaží obrat o další peníze. Ať si koupíte zboží se sáčkem, nebo bez něj, zaplatíte za ně úplně stejně. Přesto z toho osobně radost nemám. Vidím tu totiž nevyužitý potenciál v rámci plýtvání. Fanatik do ekologie nejsem. Pokud ale vidím příležitost, jak zbytečnému plýtvání zabránit, rád ji podpořím. Umím si tedy představit, že by obchodní řetězce zpoplatnění sáčků přesto zavedly. Právě s odkazem na ekologii. Možná bychom si pak všichni rozmysleli, jestli je opravdu nutné na každý nákup spotřebovat tolik mikrotenových sáčků, které využijeme patrně jen jednou a následně skončí v odpadkovém koši.
