Zaměstnává ŘSD zbytečně moc lidí? Na jeden kilometr dálnice připadají téměř dva pracovníci

Asi neznám člověka, který by si čas od času nezanadával na dálnice v naší zemi. Malý počet jízdních pruhů, kolony, kvalita povrchu, uzavírky. A to se jedná jen o skromný výčet nespokojenosti řidičů. Zároveň také často slyším kritiku na stát v oblasti počtu státních zaměstnanců. Respektive zbytečně vysokého počtu státních zaměstnanců. I když tady je namístě přiznat, že tomuto pohledu často podléháme, aniž bychom měli k dispozici všechna potřebná data nezbytná k objektivnímu posouzení. Když pak spojíme tyto dvě kritiky dohromady, dostaneme se k jedné státní instituci: Ředitelství silnic a dálnic ČR.

ŘSD je státní příspěvková organizace, která je zřízena Ministerstvem dopravy ČR. Přímo z webu ŘSD ČR je pak možné vyčíst několik podstatných informací. Mezi hlavní činnosti této organizace patří „správa dálnic a silnic I. třídy, jejich výstavba, modernizace, údržba a opravy.“ V gesci ŘSD je dále správa odpočívek, mýtného systému, udržování zeleně v ochranných pásmech, řešení vlivu vlastních staveb na životní prostředí a budování ochranných koridorů pro zvířata.

To podstatné, co nás ale v tomto textu zajímá, je dálniční síť. Ta je v ČR dlouhá 1 375,1 km. ŘSD přitom zaměstnává celkem 2 200 zaměstnanců. Z toho tedy vyplývá, že na jeden kilometr dálnic připadají po zaokrouhlení celkem dva pracovníci (přesně 1,6 člověka). Navíc k momentu zveřejnění tohoto textu bylo možné v sekci kariéra na webu ŘSD najít dalších celkem 64 otevřených pracovních pozic. Pokládám si tak otázku, zda je vlastně poměr zaměstnanců k počtu kilometrů dálnic adekvátní, či nikoliv. Z jednoho úhlu pohledu nám může pomoci srovnání s našimi sousedy – vyspělým Polskem co se silniční infrastruktury týče a naší bývalou polovičkou – Slovenskem.

Je fér přiznat, že není tak úplně jednoduché posoudit, zda jsme na tom v porovnání s někým jiným lépe nebo hůře. Ono totiž každá země má svá specifika. Různý počet měst, pohoří, řek atp. Nelze tak jednoduše porovnat například kvalitu a rozsah dálniční sítě v zemi s převládajícím rovinatým povrchem se zemí z velké části tvořenou horami. Tento limit nám přesto nemusí bránit ono srovnání provést. Ještě před samotnými výsledky srovnání máte možnost hlasovat v následující anketě, která země si na tom podle vás s dálniční sítí a počtem zaměstnanců stojí nejlépe. Nejlépe = nejnižší počet zaměstnanců na jeden kilometr dálnice.

Pokud budeme do dálniční sítě v Polsku počítat i rychlostní silnice, tak jak to dělá samo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA), pak mluvíme o celkovém čísle 5115,6 km. Dle polského webu muratorplus.pl zaměstnávalo GDDKiA k roku 2019 na 4 400 zaměstnanců. Pokud bychom odhadli, že se počet zaměstnanců od roku 2019 zvýšil vždy o 4% ročně, tak jak tomu bylo přibližně i na Slovensku (tedy o 16% za celou dobu), pak by Polsko zaměstnávalo k dnešnímu dni cca 5 100 zaměstnanců. Výsledný ukazatel průměrného počtu zaměstnanců na jeden kilometr dálnice by pak vycházel na cca 1 člověka.

Pokud bychom i na Slovensku do dálniční sítě zahrnuli kromě samotných dálnic i rychlostní komunikace, pak se dostaneme na číslo 766 km dle výroční zprávy za rok 2022 (3. kapitola). Ve stejném dokumentu se pak dočteme, že Národná diaľničná spoločnosť zaměstnávala k 31. 12. 2022 celkem 2 003 zaměstnanců. Jednoduchým dělícím výpočtem se pak dostaneme na průměr cca 2,6 zaměstnance / kilometr.

Z celkového srovnání tak jako pomyslný vítěz s nejnižším průměrem 1,0 zaměstnance na kilometr vychází Polsko. Česko s průměrem 1,6 zaměstnance na kilometr ale o dost poráží naše východní sousedy s průměrem 2,6 zaměstnance. To je ale asi to jediné, co můžeme dnes konstatovat. Pokud se vrátíme k otázce v nadpisu, tedy jestli ŘSD ČR zaměstnává zbytečně moc lidí, musíme připustit, že na tuto otázku odpovědět neumíme. Je to téma spíše pro nějaký vnitřní audit ŘSD, který by měl odhalit, kolik práce je třeba udělat a kolik lidí je na to potřeba.

Zároveň si uvědomuji, že různá generální ředitelství silnic a dálnic mají ve svých zemích různé podmínky, lehce lišící se kompetence, takže hodnocení mezi zeměmi může v jistých detailech připomínat srovnávání hrušek s jablky. Každopádně alespoň pro představu a hrubé porovnání si těchto tří zemí můžou zmíněná data dle mého pohledu jistě dobře posloužit.