Hlavní obsah

Hlíva ústřičná: houba, kterou si vypěstujete i na kávové sedlině

Foto: Dominicus Johannes Bergsma, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Roste na pařezech, slámě i na zbytcích z kávovaru. A pod mikroskopem se z nevinné houby stává lovec, který dokáže ochromit drobné červy.

Článek

Hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus) zná dnes skoro každý. Leží v supermarketech vedle žampionů a často ji kupujeme, aniž bychom tušili, jak zajímavá houba to je. Patří k nejsnáze pěstovatelným houbám na světě, roste i uprostřed zimy a umí věci, které bychom od jedlé houby nečekali.

Houba ve tvaru ústřice

Jméno dostala podle tvaru klobouku, který připomíná lasturu ústřice. Roste v trsech na kmenech a pařezech listnatých stromů, nejčastěji na bucích, topolech a vrbách. V přírodě ji najdete hlavně v chladné části roku, od podzimu do jara. Snese i mráz, a tak bývá jednou z mála hub, které se dají sbírat v prosinci nebo lednu.

Hlíva je dřevokazná houba. Rozkládá dřevo a vrací živiny zpátky do lesa. Právě tahle schopnost rozkládat různé rostlinné materiály z ní dělá ideální houbu pro pěstování.

Válečná houba

Komerčně se hlíva začala pěstovat v Německu za první světové války. Šlo o nouzové opatření, protože v zemi chyběly potraviny a houba dokázala vyrůst na dřevním odpadu, kterého bylo dost. Od té doby se pěstování rozšířilo po celém světě a dnes patří hlíva k nejpěstovanějším houbám vůbec.

Kávová sedlina jako substrát

Hlíva není vybíravá. Roste na slámě, pilinách, kukuřičných klasech, papíře i na kávové sedlině. Ta je pro ni výborná: je bohatá na živiny a při vaření kávy se horkou vodou částečně „vysterilizuje“. Proto se pěstování hlívy na kávě stalo oblíbeným domácím projektem i nápadem pro kavárny, které nevědí, co se zbytky.

Princip je jednoduchý. Do čerstvé sedliny se vmíchá sadba (mycelium hlívy na obilí), směs se dá do sáčku nebo kbelíku s otvory a nechá se několik týdnů v teple prorůst. Když substrát zbělá, přesune se na chladnější a vlhčí místo se světlem. Za pár dní začnou z otvorů vyrůstat první plodnice. Důležitá je čistota, protože kávu rády napadají i plísně.

Houba, která loví

Nejpřekvapivější vlastnost hlívy ale není vidět pouhým okem. Její mycelium totiž loví hlístice, mikroskopické červy žijící v půdě a dřevě. Dřevo je chudé na dusík a hlíva si ho takto doplňuje.

Tchajwanští vědci kolem Yen-Ping Hsueh v roce 2023 v časopise Science Advances popsali, jak to dělá. Na vláknech mycelia sedí drobné kulovité váčky, kterým říkají toxocysty. Když se jich červ dotkne, váčky prasknou a uvolní látku 3-oktanon, která hlístici ochromí během několika okamžiků. Mycelium pak do bezvládného těla prorůstá a stráví ho. Hlíva tak patří mezi stovky hub, které se živí drobnými živočichy.

V kuchyni i v laboratoři

V kuchyni je hlíva univerzální. Je skvělá restovaná na másle, do rizota i na „řízky“. Nejlepší je mladá a menší, starší plodnice jsou tužší.

Zajímají se o ni i vědci. Už v 90. letech se zjistilo, že hlíva přirozeně obsahuje lovastatin, látku, která se jinak používá v lécích. Výzkum jejích dalších složek pokračuje, ale jedná se o laboratorní práci, ne o doporučení pro léčbu. Pro začátek stačí vědět, že až budete příště vysypávat kávovar, vyhazujete možná zahradu pro jednu z nejzajímavějších hub, jaké známe.

Zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz