Článek
Hlívu ústřičnou (Pleurotus ostreatus) zná dnes skoro každý. Leží v supermarketech vedle žampionů a často ji kupujeme, aniž bychom tušili, jak zajímavá houba to je. Patří k nejsnáze pěstovatelným houbám na světě, roste i uprostřed zimy a umí věci, které bychom od jedlé houby nečekali.
Houba ve tvaru ústřice
Jméno dostala podle tvaru klobouku, který připomíná lasturu ústřice. Roste v trsech na kmenech a pařezech listnatých stromů, nejčastěji na bucích, topolech a vrbách. V přírodě ji najdete hlavně v chladné části roku, od podzimu do jara. Snese i mráz, a tak bývá jednou z mála hub, které se dají sbírat v prosinci nebo lednu.
Hlíva je dřevokazná houba. Rozkládá dřevo a vrací živiny zpátky do lesa. Právě tahle schopnost rozkládat různé rostlinné materiály z ní dělá ideální houbu pro pěstování.
Válečná houba
Komerčně se hlíva začala pěstovat v Německu za první světové války. Šlo o nouzové opatření, protože v zemi chyběly potraviny a houba dokázala vyrůst na dřevním odpadu, kterého bylo dost. Od té doby se pěstování rozšířilo po celém světě a dnes patří hlíva k nejpěstovanějším houbám vůbec.
Kávová sedlina jako substrát
Hlíva není vybíravá. Roste na slámě, pilinách, kukuřičných klasech, papíře i na kávové sedlině. Ta je pro ni výborná: je bohatá na živiny a při vaření kávy se horkou vodou částečně „vysterilizuje“. Proto se pěstování hlívy na kávě stalo oblíbeným domácím projektem i nápadem pro kavárny, které nevědí, co se zbytky.
Princip je jednoduchý. Do čerstvé sedliny se vmíchá sadba (mycelium hlívy na obilí), směs se dá do sáčku nebo kbelíku s otvory a nechá se několik týdnů v teple prorůst. Když substrát zbělá, přesune se na chladnější a vlhčí místo se světlem. Za pár dní začnou z otvorů vyrůstat první plodnice. Důležitá je čistota, protože kávu rády napadají i plísně.
Houba, která loví
Nejpřekvapivější vlastnost hlívy ale není vidět pouhým okem. Její mycelium totiž loví hlístice, mikroskopické červy žijící v půdě a dřevě. Dřevo je chudé na dusík a hlíva si ho takto doplňuje.
Tchajwanští vědci kolem Yen-Ping Hsueh v roce 2023 v časopise Science Advances popsali, jak to dělá. Na vláknech mycelia sedí drobné kulovité váčky, kterým říkají toxocysty. Když se jich červ dotkne, váčky prasknou a uvolní látku 3-oktanon, která hlístici ochromí během několika okamžiků. Mycelium pak do bezvládného těla prorůstá a stráví ho. Hlíva tak patří mezi stovky hub, které se živí drobnými živočichy.
V kuchyni i v laboratoři
V kuchyni je hlíva univerzální. Je skvělá restovaná na másle, do rizota i na „řízky“. Nejlepší je mladá a menší, starší plodnice jsou tužší.
Zajímají se o ni i vědci. Už v 90. letech se zjistilo, že hlíva přirozeně obsahuje lovastatin, látku, která se jinak používá v lécích. Výzkum jejích dalších složek pokračuje, ale jedná se o laboratorní práci, ne o doporučení pro léčbu. Pro začátek stačí vědět, že až budete příště vysypávat kávovar, vyhazujete možná zahradu pro jednu z nejzajímavějších hub, jaké známe.
Zdroje:
- Pleurotus ostreatus – Wikipedia (en): https://en.wikipedia.org/wiki/Pleurotus_ostreatus
- Lee et al. (2023): A carnivorous mushroom paralyzes and kills nematodes via a volatile ketone – Science Advances (PMC): https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9848476/
- 3-octanone identified as toxic agent in oyster mushrooms – Phys.org (2023): https://phys.org/news/2023-01-octanone-toxic-agent-oyster-mushrooms.html
- Gunde-Cimerman et al. (1994): Production of an inhibitor of HMG CoA reductase … by the fungi of the genus Pleurotus – AGRIS/FAO: https://agris.fao.org/search/en/records/6471f40977fd37171a71a60c
- Torres-Martínez et al. (2024): Bio-Valorization of Spent Coffee Grounds and Potato Peel as Substrates for Pleurotus ostreatus Growth – Foods (MDPI): https://mdpi.com/2304-8158/13/23/3774





