Článek
Na náhorní plošině Tibetu, ve výškách mezi třemi a pěti tisíci metry, se každé jaro odehrává zvláštní honba. Tisíce lidí lezou po kolenou po horských loukách a hledají v trávě drobné hnědé stonky, ne větší než zápalka. Pod každým z nich je zahrabaná mumifikovaná housenka. Jde o housenici čínskou (Ophiocordyceps sinensis), jednu z nejdražších hub na světě.
Houba, která roste z housenky
Životní příběh housenice zní jako scénář hororu. Výtrusy houby napadnou housenky můr, které žijí v půdě asi patnáct centimetrů pod povrchem. Houba housenku postupně celou prorůstá, až z ní zůstane jen obal vyplněný myceliem. Na jaře pak z hlavy mrtvé housenky vyroste tenká plodnice, která vystrčí špičku nad zem a uvolní výtrusy. Celý cyklus se pak opakuje.
Tibeťané houbě říkají jarcagumbu, což znamená „v létě tráva, v zimě červ“. Poprvé ji v 15. století popsal tibetský lékař a od té doby je součástí tradiční tibetské i čínské medicíny.
Dražší než zlato
V posledních desetiletích cena housenice raketově vzrostla. Kolem roku 2012 se ta nejkvalitnější prodávala v čínských obchodech za ceny, které v přepočtu na gram převyšovaly tehdejší cenu zlata. Pro horské vesnice v Tibetu, Nepálu a Bhútánu se sběr stal hlavním zdrojem příjmů. Někde z něj žije většina rodin a děti mají v době sběru dokonce školní prázdniny.
Taková poptávka má svou cenu. V roce 2020 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) housenici čínskou na Červený seznam jako zranitelný druh. Hlavními důvody jsou přílišný sběr a klimatické změny, které mění podmínky na horských loukách.
Co se vlastně prodává v Evropě
Pravá divoká housenice je dnes luxusní zboží, které se do běžných obchodů v Evropě prakticky nedostane. Většina výrobků, které se prodávají pod názvem „cordyceps“, proto pochází z pěstování. Používá se buď mycelium pěstované v laboratoři, nebo příbuzný druh housenice vojenská (Cordyceps militaris). Ta se dá pěstovat na rýži nebo jiných substrátech a vytváří krásné oranžové plodnice. V Asii se dokonce běžně prodává jako jedlá houba do polévek.
Pěstovaný cordyceps má velkou výhodu v tom, že nezatěžuje křehkou přírodu Himálaje. Při nákupu se tedy vyplatí zjistit, odkud houba pochází a z jakého druhu je výrobek vyroben.
Proč ji zkoumají vědci
V tradiční medicíně se housenice používala hlavně pro posílení a při únavě. Moderní věda se soustředí na látku kordycepin a na polysacharidy. Výzkum probíhá hlavně v Číně a v Koreji, ale velká část studií je laboratorní, takže je na pevné závěry stále brzy.
Housenice čínská je dobrým příkladem toho, jak se z malé houby na konci světa může stát globální obchodní komodita. A taky toho, jak rychle může příroda doplatit na to, že je o ni až příliš velký zájem.
