Článek
V září 1991 narazili dva němečtí turisté v Ötztalských Alpách, na hranici Rakouska a Itálie, na tělo vyčnívající z ledu. Mysleli si, že jde o nešťastného horolezce. Ukázalo se, že muž, kterému dnes říkáme Ötzi, zemřel před více než pěti tisíci lety. A protože ho led zakonzervoval i s výbavou, víme přesně, co si s sebou nosil na cesty. Mezi měděnou sekerou, lukem a šípy byly i dvě houby.
Černá plsť v koženém váčku
V Ötziho opaskovém váčku našli vědci kromě pazourkových nástrojů i zvláštní černou plstnatou hmotu. Rozbor ukázal, že jde o upravené vnitřní pletivo troudnatce kopytovitého (Fomes fomentarius). Tahle houba byla po tisíce let základem každé „zapalovací soupravy“. Z její vnitřní vrstvy se vyráběl troud, materiál, který chytí jiskru z křesadla a nechá ji pomalu doutnat, dokud z ní nevznikne oheň.
Troudnatec poznáte snadno. Roste hlavně na bucích a břízách, má tvar koňského kopyta, šedou tvrdou kůrku a na stromě vydrží mnoho let. Každý rok mu přiroste nová vrstva rourek, takže na průřezu připomíná letokruhy.
Druhá houba na koženém řemínku
Ještě zajímavější je druhý nález. Ötzi měl na dvou kožených řemíncích navlečené kousky březovníku obecného (Fomitopsis betulina), světlé houby, která roste výhradně na břízách. K rozdělání ohně se nehodí, a tak se odborníci dodnes přou, k čemu mu sloužila. Nejčastěji se mluví o tom, že ji nosil jako součást své „cestovní lékárničky“. Březovník se v lidovém léčitelství skutečně používal, a navíc se jeho tuhá vnitřní hmota hodila třeba k ošetření drobných poranění. Jistotu ale nemáme a možná ji mít nikdy nebudeme.
Od pravěku po rybáře a klobouky
Troudnatec lidi provázel ještě dlouho po Ötzim. Troud se vyráběl ve velkém až do vynálezu sirek v 19. století. Na některých místech střední Evropy, zejména v Sedmihradsku, se z jeho vnitřní vrstvy dokonce vyráběla jakási přírodní „kůže“, ze které se šily čepice, peněženky a drobné doplňky. Tohle řemeslo přežívá dodnes v rukou několika málo lidí.
Zajímavé uplatnění našli troudu i rybáři. Kousek amadou, jak se mu říká francouzsky, výborně saje vodu, a muškaři jím dodnes vysušují umělé mušky.
Tyrolsko a houby dnes
Místo, kde Ötzi zemřel, leží v oblasti, kde má práce s houbami dlouhou tradici. Tyrolsko je dodnes krajem, kde se lesním houbám věnuje řada lidí, od sběračů po malé pěstitelské firmy, například tyrolská Tyroler Glückspilze. Samotného Ötziho dnes najdete v archeologickém muzeu v italském Bolzanu, kde je uložen v chlazené komoře spolu se svou výbavou včetně obou hub.
Až půjdete příště bukovým lesem, zkuste se podívat po šedých „kopytech“ na kmenech. Je dost možné, že přesně takový kousek houby měl u sebe muž, který šel přes Alpy dávno předtím, než byly postaveny egyptské pyramidy.
