Článek
Synopse
Etablovaný židovský architekt László Tóth (Adrien Brody) přežil koncentrační tábor a odchází po 2. světové válce z Maďarska do USA. Ubytování a zaměstnání nalézá u svého bratrance, který provozuje malou nábytkářskou firmu. Zatímco čeká, až za ním bude moct přijet manželka (Felicity Jones), pokouší se v Americe uchytit. První větší zakázka ovšem nevyjde – bohatý klient Van Buren (Guy Pearce) dokonce odmítne zaplatit. Po nějaké době ovšem otočí a nabídne Lászlóvi, že zafinancuje stavbu velkého komunitního centra. To je pro zkroušeného architekta životní příležitost.
Projekce s přestávkou uprostřed
Drama a fiktivní životopis režiséra Bradyho Corbeta už získalo mj. Stříbrného lva za režii na filmovém festivalu v Benátkách a Zlatý glóbus v kategorii nejlepší filmové drama. A je favoritem na další ceny včetně Oscarů. Film trvá 215 minut včetně čtvrthodinové přestávky uprostřed a přitom je co do výpravy a děje dost komorní, sleduje víceméně jen hlavního protagonistu.
Takhle napsané to zní jako jeden z těch filmů, vytvořených čistě za účelem sběru cen od kritiků. Možná až jako manýristický úlet. Což do značné míry je, ale v tom nejlepším smyslu. Je znát, že tvůrci nad tímhle přemýšleli a snažili se natočit snímek tak, aby nesklouzl příliš do artových vod a byl stravitelný pro široké publikum. A především (což píšu jako kritik zbytečně natahovaných filmů), Brutalista neobsahuje hluchá místa, naopak málokdy nechá diváka vydechnout.
Podmanivé záběry
Brutální stopáž dokázali tvůrci udržet pod kontrolou především tím, že servírují krásné záběry, na vhodných místech přímo monumentální a táhlé výjevy – lidí, strojů, krajiny, architektury. Ty jsou podepřené famózní hudbou, tu orchestrální, tu jazzovou, prostě tak, že to sedí k dané sekvenci.
Nikdy bych neřekl, že sledovat dobovou reportáž z 50. let o kalení oceli v Pensylvánii, prokládanou voiceover čtením osobních dopisů, může být tak intenzivní audiovizuální zážitek. Tenhle film se vskutku vyplatí vidět na velkém plátně s náležitým ozvučením.
Komorní drama
Přičemž poměrně intimní drama se zmíněnými opulentními obrazy do sebe navzájem zapadají. Že takhle ambiciózní snímek drží pohromadě je o to víc obdivuhodné, protože se jedná o nízkorozpočový film a především pak proto, že Corbet předtím natočil sice tři, ale mnohem „menší“ filmy, které se nijak zvlášť neprosadily (neviděl jsem ani jeden).
Co se týče interpretace, lze v tom jistě hledat motivy jako hledání něčeho, co přesahuje život jednotlivce, odvrácenou stranu geniální mysli nebo zneužívání ze strany lidí v silnější pozici. Peripetie své postavy ztvrárňuje Adrien Brody výtečně a nevyvolává nějakou prvoplánovou lítost.
Dost možná byl tvůrčí záměr dát do kontrastu epickou audiovizuální stránku s neokázalým dramatem jednotlivce, monumentální stavbu s pomíjivostí života. Nicméně obávám se, že příběh fiktivního architekta není vykreslený tak, aby byl sám o sobě nosný pro drama takovéhoto formátu. Proto zůstávám prozatím zdrženlivější, co se týče všeobecného nadšení. Ovšem může to být ten snímek, jehož kvality člověk docení s dalším zhlédnutím.
Hodnocení: 8/10
Film měl v českých kinech premiéru 6. 2. 2025.
